Miroslav Vaněk Knihy

Publikace pracovníků a spolupracovníků Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., se na základě analýzy a interpretace více než stovky rozhovorů s příslušníky dělnických profesí i profesí tzv. pracující inteligence zabývá klíčovou otázkou, jak prožívali a vnímali dobu před rokem 1989 „obyčejní lidé“ žijící v tehdejším Československu. Interdisciplinární badatelský tým složený ze zástupců několika generací se z různých pohledů zabývá mj. otázkami dějin reprezentací, studiem života jednotlivých profesních skupin či sociálních struktur, problematikou všedního dne a každodennosti, regionálními dějinami nebo tématy ze soudobé historické sémiotiky. Dvanáct interpretačních studií je doplněno souborem čtyř desítek redigovaných rozhovorů a v neposlední řadě také kolekcí jedinečných dokumentárních snímků z produkce sovineckého fotografa Jindřicha Štreita. Kolektivní monografie ve svém celku v žádném případě neaspiruje na komplexní a definitivní výklad období zejména sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, rozhodně si však bere za cíl alespoň dílem přispět k oživení a změně doposud spíše jen černobíle vnímaného obrazu této části našich soudobých dějin. Dílo se skládá ze 3 knih.

Publikace pracovníků a spolupracovníků Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., se na základě analýzy a interpretace více než stovky rozhovorů s příslušníky dělnických profesí i profesí tzv. pracující inteligence zabývá klíčovou otázkou, jak prožívali a vnímali dobu před rokem 1989 „obyčejní lidé“ žijící v tehdejším Československu. Interdisciplinární badatelský tým složený ze zástupců několika generací se z různých pohledů zabývá mj. otázkami dějin reprezentací, studiem života jednotlivých profesních skupin či sociálních struktur, problematikou všedního dne a každodennosti, regionálními dějinami nebo tématy ze soudobé historické sémiotiky. Dvanáct interpretačních studií je doplněno souborem čtyř desítek redigovaných rozhovorů a v neposlední řadě také kolekcí jedinečných dokumentárních snímků z produkce sovineckého fotografa Jindřicha Štreita. Kolektivní monografie ve svém celku v žádném případě neaspiruje na komplexní a definitivní výklad období zejména sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, rozhodně si však bere za cíl alespoň dílem přispět k oživení a změně doposud spíše jen černobíle vnímaného obrazu této části našich soudobých dějin. Dílo se skládá ze 3 knih.

Publikace pracovníků a spolupracovníků Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., se na základě analýzy a interpretace více než stovky rozhovorů s příslušníky dělnických profesí i profesí tzv. pracující inteligence zabývá klíčovou otázkou, jak prožívali a vnímali dobu před rokem 1989 „obyčejní lidé“ žijící v tehdejším Československu. Interdisciplinární badatelský tým složený ze zástupců několika generací se z různých pohledů zabývá mj. otázkami dějin reprezentací, studiem života jednotlivých profesních skupin či sociálních struktur, problematikou všedního dne a každodennosti, regionálními dějinami nebo tématy ze soudobé historické sémiotiky. Dvanáct interpretačních studií je doplněno souborem čtyř desítek redigovaných rozhovorů a v neposlední řadě také kolekcí jedinečných dokumentárních snímků z produkce sovineckého fotografa Jindřicha Štreita. Kolektivní monografie ve svém celku v žádném případě neaspiruje na komplexní a definitivní výklad období zejména sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, rozhodně si však bere za cíl alespoň dílem přispět k oživení a změně doposud spíše jen černobíle vnímaného obrazu této části našich soudobých dějin. Dílo se skládá ze 3 knih.

Na počátku celé této knihy byla autorova snaha sepsat stručný článek o historii Vranovské přehrady. Dějiny přehrady nebyly dosud souhrnně obsáhleji popsány, v různých periodicích sice vyšlo bezpočet článků zmiňujících přehradu, většinou se však jednalo o dílčí zprávy a informace zabývající se pouze určitým tématem nebo řešící její problematiku velmi rámcově. O přehradě se psalo i v mnoha turistických průvodcích, bývá zmiňována v turistických mapách. Mnohdy však jsou tyto informace faktograficky rozdílné a někdy také s dost podstatnými nepřesnostmi. A tak jsem začal Miroslav Vaněk pátrat...

Orální historie- Metodické a technické postupy práce.

Tato kniha slouží jako opravník dříve publikovaných prací a chronologicky popisuje výstavbu trati Brno–Havlíčkův Brod od začátku do konce. Zaměřuje se na válečné aspekty, ale zahrnuje i období před a po válce pro lepší orientaci čtenářů. Autor ukazuje, že i mladá historie může nabídnout cenné informace pro běžné čtenáře, badatele a historiky. Důraz je kladen na originalitu a specifika výroby v továrně Diana u Tišnova a její vliv na místní dění. Pátrání po úzkokolejce a továrně bylo náročné, přičemž odhalování souvislostí probíhalo postupně. Publikace má za cíl připomenout budoucím generacím Dianu – nenápadnou úzkorozchodnou drážku a podzemní továrnu, stejně jako tisíce lidí, kteří zde pracovali. Autor se podařilo téměř na poslední chvíli zmapovat trasu úzkorozchodné drážky a stavební drážky, přičemž vyžadovalo to značnou trpělivost a zkušenosti v oblasti vyhledávání tras bez písemné dokumentace. Téma drážky a továrny Diana u Tišnova představuje téměř zapomenutou část historie, a proto je třeba ocenit množství historických dokumentů, artefaktů, fotografií a svědectví, které autor shromáždil.

Sborník deseti studií navazuje na dvoudílnou publikaci Vítězové? Poražení? (Politické elity a disent v období tzv. normalizace. Životopisná interview). Autoři sborníku, pracovníci a spolupracovníci Ústavu pro soudobé dějiny, se pokoušejí interpretovat z různých hledisek rozsáhlý materiál, který byl získán metodou tzv. orální historie v podobě desítek životopisných interview s bývalými československými disidenty a předlistopadovými komunistickými funkcionáři.

Autorova dlouhodobá práce v údolí třech říček (Loučky, Libochovky a Haldy) se od sedmdesátých let zaměřuje na leteckou výrobu v nedokončených železničních tunelech na trati 250. V roce 1944 se rozhodlo o zřízení závodu vídeňské Weiner Neustadter Flugzeugwerke v trase této trati, což mělo strategický význam, neboť zde bylo na podzim '44 kompletováno 8-10 letounů denně. Provoz nebyl dokončen a plány nacistů ohledně Diany zůstávají nejasné. Vnitropodnikovou dopravu zajišťovala 600 mm úzkorozchodná drážka, na kterou se kniha zaměřuje. Publikace nese podtitul "Z historie železniční trati Brno - Havlíčkův Brod" a téměř polovina obsahu dokumentuje válečný vývoj a poválečnou dostavbu trati 250 v místech bývalé Diany, která je terénně zajímavá. Kromě tří tunelů letecké továrny se zde nacházejí i dva technicky zajímavé mosty. Autor se k tématu staví velmi podrobně, přičemž zahrnuje více než tři stovky dobových i současných fotografií, vzpomínky pamětníků a technické nákresy, včetně samostatné přílohy s viaduktem v Dolních Loučkách.

Publikace přináší poprvé pohled na rockovou hudbu z historické perspektivy (dosud převládaly spíše práce muzikologické a sociologické). Autor si všímá, jak populární hudba ovlivnila téměř tři generace československé společnosti. Mapuje vývoj rockové hudby od roku 1956 (kdy se u nás poprvé objevilo slovo rock’n’roll) až do roku 1989, kdy skončila éra vlády komunistické strany. Autor se snaží čtenáře seznámit se všemi snahami autoritativního režimu o likvidaci této tzv. „buržoazní a úpadkové“ hudby, která měla podle bývalých komunistických autorit nebezpečný potenciál „ideologické diverze“ ovlivňující mládež v celém bývalém východním bloku.

Kniha přináší přímá svědectví studentů o událostech 17. listopadu 1989 na Národní třídě, o studenstké stávce, ale také jejich vzpomínky na život za socialismu. Významou část knihy tvoří také historický úvod a analýza a interpretace výpovědí.

Dvoudílná publikace Vítězové? Poražení? přináší nejzajímavější rozhovory vybrané z původně 120 zaznamenaných životopisných vyprávění někdejších disidentů a komunistických funkcionářů. První díl obsahuje 30 rozhovorů s bývalými československými disidenty, kteří se v různé míře a na různé úrovni účastnili opoziční činnosti, a navazující druhý díl zaznamenává 20 vyprávění předlistopadových funkcionářů KSČ, od okresních výborů až po předsednictvo ústředního výboru KSČ. Interview, pořízená pracovníky Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v rámci výzkumného projektu metodou tzv. orální historie, přispívají nejen k obohacení našich faktografických znalostí o období normalizace. Umožňují nám nahlédnout do životních příběhů, zkušeností a prožitků lidí, kteří z jedné či druhé strany tuto historickou periodu ovlivňovali a spoluvytvářeli její charakter. Čtenář si může vytvořit velmi plastický, a přitom neučebnicový obraz našich nedávných dějin, neboť může konfrontovat jejich individuální prožitek zachycený ve vyprávění desítek aktérů.

Studie mozaiky jsou jednotlivými kamínky, které spolu tvoří jen (ale je to pouze „jen“?) rám – okraj či hranici – „velkým dějinám“. Neodmítají ani nezpochybňují mainstreamový narativ „velké historie“ o padesátých, šedesátých, sedmdesátých, osmdesátých či devadesátých letech (ani k žádnému jinému – alternativnímu, revizionistickému atd. – nevybízejí). Nestaví se k němu zády, často jsou s ním naopak zcela kompatibilní. Zajímají se o společenství a vyjevují situace, které stojí vesměs stranou zájmu profesionálních historiků – pro jejich marginalitu; řada zde předložených textů však ukazuje, že jde o „marginalitu“ pouze zdánlivou. Publikované původní studie jsou vybrané a následně přepracované diplomové práce obhájené v minulých letech na Pracovišti Orální historie – soudobé dějiny Fakulty humanitních studií UK.

Podtitul: Teorie a praxe orální historie Název publikace odkazuje na myšlenku amerického historika Michaela Frische, že orální historie je přístupem ke vnímání a pojímání minulosti, který se symbolicky nachází mezi „laickou“ individuální či kolektivní pamětí a „velkými“ politickými dějinami. Kniha nejen široké badatelské obci, ale i zájemcům z řad laické veřejnosti představuje problematiku orální historie v jejích teoretických a praktických perspektivách. Druhé a doplněné vydání tohoto manuálu se snaží podat aktuální pohled na problematiku orální historie jakožto interdisciplinární metody, která významně přispívá k poznání nedávné minulosti, jejíž svědkové a pamětníci doposud žijí. Teoreticky laděná část publikace se věnuje terminologii orální historie, jejímu zrodu a vývoji v českém prostředí i v mezinárodním kontextu, dále pak problematice paměti ve vztahu k orální historii. Praktičtěji zaměřená část se zabývá možnostmi a úskalími realizace orálněhistorického výzkumu, dále pak přináší přehled analytických přístupů, zamyšlení nad interpretačními možnostmi orálněhistorických rozhovorů a konečně jsou zde probírány také otázky etiky a legislativy jako nezbytné součásti orální historie.

Kniha přibližuje základní teoreticko-metodologické otázky orální historie ve formě strukturovaných rozhovorů vedených Miroslavem Vaňkem s 14 odborníky na orální historii z celého světa, které doplňuje úvodní studie.

Často se setkáváme tvrzením, že listopad 1989 byl pouhým výsledkem změn v mezinárodní situaci a že domácí události hrály spíše jen marginální roli. Rovněž je jakoby módní říkat, že nám svoboda spadla do klína. Ať už toto výročí vnímáme jakkoliv, rozhodně jde i po třiceti letech o „živý svátek“, který ve společnosti silně rezonuje. Přednáška prof. Vaňka se pokouší přiblížit podmínky před rozhodujícím datem 17. listopadu 1989, vliv vnějších i vnitřních faktorů i ohlasy na tyto události v následujících letech.

Metodická příručka pro studenty historie, politologie, sociologie a žurnalistiky.

Ať už je orální historie kvalitativní výzkumná metoda nebo specifický obor společenskovědního a humanitního bádání, jež se zabývá nedávnou minulostí, v každém případě se jedná o dynamicky se rozvíjející odvětví, které se postupně rodilo v prostředí severní Ameriky a západní Evropy po II. světové válce a odkud se také šířilo dále do světa. Kniha mapuje vznik orální historie od okamžiku, kdy se kvůli pohnutým dějinným událostem 20. století postupně ukazovalo, že klasicky pojímané politické, hospodářské, sociální a kulturní dějiny států a populací (tzv. velké dějiny) nepostačují ke komplexnímu uchopení a porozumění spletitým lidským rozhodnutím, motivacím a osudům. Spolu se vznikem technických předpokladů to byl okamžik, v němž vznikla potřeba analyzovat dějiny prostřednictvím rozhovorů s jejími aktéry a přihlížet tak i k osobním svědectvím „z první ruky“. Kniha neposkytuje pouze detailní metodologický návod jak vést orálněhistorický výzkum, jak zaznamenat lidskou zkušenost a uchovat ji pro příští generace, ale zabývá se i otázkou interpretace specifických narativních pramenů.

Kulturní a občanské aktivity mladé generace v 80. letech v Československu. Kniha je publikačním výstupem projektu Grantové agentury ČR „Kulturní a společenské aktivity mladé generace a cesta k občanské společnosti. Výzkum prokázal, že v posledním desetiletí komunistického režimu v Československu postoupila jeho koroze do té míry, že již nebyl schopen potlačit – a v posledním období ani kontrolovat – všechny projevy aktivity, jež vznikaly spontánně a většinou bez prvoplánového politického záměru v prostředí mladé generace, tj. u té generační vrstvy české populace, která již neměla vlastní autentické zážitky událostí roku 1968, a nebyla jimi ani traumatizována. Sborník obsahuje šest studií z pera čtyř autorů a jedné autorky, které přináší různé pohledy do zájmové oblasti, každodennosti a mentalit studující, učňovské a již pracující mládeže: od pacifismu a mírového hnutí, přes vztah k víře, k ekologii, přírodě a skautingu, k novým směrům rokové hudby. Specifickým tématem se pak zabývá studie mapující snahy StB o kontrolu nad mládežnickým hnutím. Studie využívají výsledků získaných metodou orální historie, přičemž nahrávky všech citovaných rozhovorů jsou uloženy v Centru orální historie ÚSD ve sbírce Rozhovory.

Dvoudílná publikace přináší nejzajímavější rozhovory vybrané z 120 zaznamenaných životopisných vyprávění disidentů a komunistických funkcionářů. První díl obsahuje 30 rozhovorů s československými disidenty, kteří se podíleli na opoziční činnosti, zatímco druhý díl zaznamenává 20 vyprávění funkcionářů KSČ. Interview, pořízená pracovníky Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, přispívají k obohacení znalostí o normalizaci a umožňují nahlédnout do životních příběhů lidí, kteří tuto historickou periodu ovlivňovali. Čtenář si může vytvořit plastický obraz nedávných dějin konfrontováním individuálních prožitků desítek aktérů, mezi nimiž jsou známé osobnosti jako Václav Havel, ale i méně známí funkcionáři. Publikace nabízí autentický pramen vyprávění osob různého věku a z různých regionů, přičemž se nezaměřuje pouze na historické události, ale přináší silné, lidsky jímavé příběhy. Zachycují také sociální a rodinné zázemí vyprávějících, jejich záliby a zájmy, čímž se snaží přispět k hlubšímu pochopení pojmů „komunistický funkcionář“ a „disident“. Publikace je určena nejen pamětníkům, ale i mladé generaci, která má možnost zamyslet se nad veřejnou i osobní podobou aktérů.

Interview, pořízená pracovníky Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v rámci výzkumného projektu metodou tzv. orální historie, přispívají nejen k obohacení našich faktografických znalostí o období normalizace. Umožňují nám nahlédnout do životních příběhů, zkušeností a prožitků lidí, kteří z jedné či druhé strany tuto historickou periodu ovlivňovali a spoluvytvářeli její charakter. Čtenář si může vytvořit velmi plastický, a přitom neučebnicový obraz našich nedávných dějin, neboť může konfrontovat jejich individuální prožitek zachycený ve vyprávění desítek aktérů.

Soubor jedenácti interpretačních studií podává obraz o profesních a životních osudech v české společnosti v období tzv. normalizace a transformace. Prostřednictvím analýzy a interpretace orálněhistorických rozhovorů bohatě doplněných nejrůznějšími prameny zachytil autorský kolektiv Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v. v. i. příběhy příslušníků silových složek (armáda, bezpečnost/policie), hasičů, zaměstnanců ve službách (pohostinství, maloobchod, zdravotnictví), i tzv. svobodných profesích (výtvarní umělci). Stranou badatelského zájmu nezůstali ani příslušníci hospodářského a kulturního managementu a v neposlední řadě i ti, jejichž osudy jsou spojeni s agrárním sektorem a světem venkova.

Kniha přináší jedinečná svědectví stovky studentských aktérů listopadové revoluce 1989, jejichž prostřednictvím zachycuje život v časech tzv. normalizace a v okamžicích pádu režimu. Po historickém a metodickém úvodu do problematiky a interpretaci rozhovorů následuje 65 rozhovorů s vysokoškolskými studenty z Čech, Moravy a Slezska ze souboru pořízeného v letech 1996 až 1998. První vydání (1999) významně pomohlo k etablování orální historie v rámci tuzemského výzkumu soudobých dějin. Druhé, rozšířené vydání knihy obsahuje nově zařazenou studii o dějinách a paměti několika generací studentů a studentek z klíčových období českých moderních dějin a také ohlédnutí za ohlasem prvního vydání ve veřejném prostoru.

Publikace zaměřená na poznatky o souvislostech mezi pohybem a psychikou. Autoři věnují pozornost jak obecně psychologickým, tak sociálně psychologickým pohledům na problematiku sportu, včetně psychologie pohybových cvičení. Kniha je proto rozčleněna do několika tematických oblastí přinášejících informace jak o vývoji oboru, tak o současném stavu poznání i s nástinem praktického využití. Publikace může sloužit všem, kteří si chtějí rozšiřovat poznatky o souvislostech mezi psychikou a pohybem v různých situačních kontextech.

Tato kniha je beletrizovanou literaturou faktu, zamyšlením dvou nad jiné povolaných specialistů - zkušeného sportovního novináře PhDr. Václava Paciny a vysokoškolského profesora psychologie PhDr. Miroslava Vaňka, DrSc. - nad řadou problémů a jevů, které právě vrcholový sport přináší, do klimatu moderní soudobé společnosti, se všemi jeho přednostmi i nedostatky. Jde o zamyšlení samozřejmě teoreticky fundované, doplněné však i celou řadou vtipných postřehů a reálií ze života domácích i zahraničních sportovních osobností.

Dvoudílná publikace přináší rozhovory vybrané z 120 zaznamenaných vyprávění disidentů a komunistických funkcionářů. První díl obsahuje 30 rozhovorů s bývalými československými disidenty, kteří se podíleli na opoziční činnosti, zatímco druhý díl zaznamenává 20 vyprávění předlistopadových funkcionářů KSČ. Interview, pořízená pracovníky Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, obohacují naše znalosti o období normalizace a umožňují nahlédnout do životních příběhů lidí, kteří tuto historickou periodu ovlivňovali. Čtenář si může vytvořit plastický obraz nedávných dějin, konfrontováním individuálních prožitků desítek aktérů, mezi nimiž jsou jak známí disidenti, tak funkcionáři KSČ. Historikům a širšímu okruhu zájemců se dostává autentického pramene v podobě vyprávění osob různého věku, z různých regionů, které přinášejí skutečné příběhy, někdy silné, jindy všední či odpudivé. Rozhovory zachycují i sociální a rodinné zázemí vyprávějících, jejich záliby a zájmy, čímž se snaží přiblížit živý obsah pojmů „komunistický funkcionář“ a „disident“. Publikace doplňuje dějiny, které nelze zachytit na základě písemných archivních pramenů, a je určena jak pamětníkům, tak mladé generaci, která si může utvořit vlastní obraz sledovaného období.

Dvoudílná publikace přináší nejzajímavější rozhovory vybrané z 120 zaznamenaných životopisných vyprávění disidentů a komunistických funkcionářů. První díl obsahuje 30 rozhovorů s bývalými československými disidenty, kteří se podíleli na opoziční činnosti, zatímco druhý díl zaznamenává 20 vyprávění předlistopadových funkcionářů KSČ. Interview, pořízená pracovníky Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, obohacují naše znalosti o období normalizace a umožňují nahlédnout do životních příběhů lidí, kteří tuto historickou periodu ovlivňovali. Čtenář si může vytvořit plastický obraz nedávných dějin konfrontováním individuálních prožitků desítek aktérů, mezi nimiž jsou jak disidenti, jako Václav Havel, tak funkcionáři, jako Miloš Jakeš. Publikace nabízí autentický pramen vyprávění osob různého věku a z různých regionů, přičemž se nezaměřuje pouze na historické události, ale také na sociální a rodinné zázemí vyprávějících. Cílem je, aby pojmy „komunistický funkcionář“ či „disident“ získaly živý obsah. Publikace, nesoucí název Vítězové? Poražení?, doplňuje dějiny, které nelze zachytit pouze písemnými prameny, a je určena jak pamětníkům, tak mladé generaci, která má možnost zamyslet se nad osobními příběhy těch, kteří vyprávěli.

Sborník příspěvků u příležitosti životního jubilea významného českého historika zaměřeného na československé dějiny po roce 1945 a období studené války.

Třídílná publikace Sto studentských evolucí. Vysokoškolští studenti roku 1989. Životopisná vyprávění v časosběrné perspektivě navazuje na projekt z konce devadesátých let Studenti v době pádu komunismu v Československu – biografické rozhovory. Stejně jako před dvaceti lety se věnuje studentským aktivistům z roku 1989 a díky (nově využité) časosběrné orálněhistorické metodě zachycuje vliv formativní zkušenosti listopadové revoluce v roce 1989 na životní cesty bývalých studentů v osobním, profesním, případně politickém životě. V prvním svazku autoři představují výsledky časosběrného projektu. V úvodní části knihy ozřejmují metodicko-technické přístupy, následující tři interpretativní kapitoly zachycují různé druhy vztahů někdejších stávkujících studentů – např. zda se po dvaceti, resp. třiceti letech považují za homogenní studentskou generaci roku 1989, jakým způsobem „devadesátky“ reflektují nebo jaké jsou jejich vlastní zkušenosti z 90. let a ze současného politického a společenského vývoje. Obsahem druhého a třetího svazku je soubor 91 redakčně upravených (z celkem 100 nahraných) rozhovorů, který představuje cenný pramen nejen pro zkoumání listopadu 1989, ale i období, jež následovalo po něm. Třebaže individuální životní cesty a zkušenosti jednotlivých studentů se různí, z rozhovorů jednoznačně vyplývá, že převážná většina z nich přisuzuje své zkušenosti ze sametové revoluce podobně zásadní, neoddiskutovatelný význam.

This book investigates how values such as freedom, work, family, free time, and politics changed in Czech society in the two decades before and after the November 1989 Velvet Revolution. Miroslav Vanek and Pavel Mücke use public opinion polls as well as 300 interviews with Czech citizens to create a multi-layered view of Czech history before 1989 and during the subsequent period of democratic transformation.