Kniha o světě jako labyrintu a pravidelných návratech slohových period s manýrismy jako předposledními či posledními fázemi. Ahistorické pojetí manýrismu vychází z teze Hockeho učitele E. R. Curtia - zformulované v knize Evropská literatura a latinský středověk (česky Triáda 1998) - o nadčasové polaritě manýrismu a klasicismu. Hocke není historikem umění ani literárním vědcem, ale těžko definovatelným badatelským interesantem o ještě obtížněji definovatelné obory v čele s esoterikou. Hocke vyhranil a přehnal význam manýrismu, ale zasloužil se o jeho obecnější uznání.
Miloslava Neumannová Poradie kníh (chronologicky)
Monografie s ukázkami a soupisem malířského díla.
Výpravná publikace shrnuje van Goghovy kresby jak z jeho prvního, tzv. holandského období, tak i z období vrcholného, které vznikalo ve Francii.
Sedmým dílem dospívá Pijoanova encyklopedie k 17. století, jemuž dal charakteristickou podobu další velký sloh - barok. Obsahuje: barokní umění v Itálii, Caravaggio a jeho následovníci, barokní umění ve Španělsku, Velázquez, století Ludvíka XIV., barokní umění v Belgii a Holandsku, Rubens, Rembrandt, Vermeer van Delft, barokní umění v Anglii, střední Evropě a Rusku.
