Podtitul knihy : Čtvrtá a pátá arabsko-izraelská válka ve světové politice. Po třetí válce z roku 1967 následovaly další konflikty. Autor s odstupem uplynulých let a se znalostí pozdějšího vývoje zde předkládá diplomatické a politické souvislosti arabsko-izraelského konfliktu, které doplňuje rekapitulací jeho průběhu v letech 1967 až 1975. Ukazuje zde pohled na blízkovýchodní konflikt z hlediska vlivu dobového soupeření dvou supervelmocí (SSSR, USA). Mapy překreslil Pavel Rajský. Vydání první.
Během let 1956–1960 došlo na Středním východě k mocenskému „střídání stráží“, kdy Spojené státy, dosud zaměřené na oblasti blízko jižní hranice Sovětského svazu, převzaly roli velmoci v arabských zemích. Tato změna byla součástí globálního boje proti „mezinárodnímu komunismu“ a vedla k mnoha nedorozuměním. Po suezské válce se zainteresované strany soustředily na odstranění následků konfliktu. Velká Británie a Francie se 3. prosince 1956 dohodly na bezpodmínečném odchodu svých vojsk z Egypta, přičemž evakuace skončila 22. prosince. Izrael však nadále okupoval Sinaj a Gazu, což vedlo k uzavření Suezského průplavu. Británie utrpěla větší ztráty, její zájmy v arabském světě byly ohroženy, britské občany napadali a britský majetek byl ničen. Egyptská vláda obsadila britské podniky a britské zaměstnance vyhostila. Egypt, Sýrie a Saudská Arábie přerušily diplomatické styky s Londýnem, zatímco i tradičně přátelské arabské země se distancovaly od Británie. Jordánsko ukončilo smluvní vztahy s Velkou Británií a irácká monarchie odsoudila útok na Egypt a zvažovala odchod z Bagdádského paktu.
Podtitul: Ankara mezi Londýnem a Moskvou. Knížka renomovaného předního znalce Předního východu líčí i na základě diplomatických pramenů zrod novodobého Turecka po skončení 1. světové války, který se odehrává na pozadí války s Řeckem a mocenského soupeření Velké Británie s novým bolševickým režimem v Rusku. Jedním z protagonistů celého dění byl přirozeně kontroverzní zakladatel moderního Turecka Mustafa Kemal Atatürk nazývaný Otec Turků. Tento první prezident je líčen jako mimořádná, ba geniální osobnost, která strhla jednotný lid k boji proti zahraničím interventům. O tom, že Turecko bylo jen součástí velké mocenské hry o osud regionu nepadlo většinou slovo. Zpřístupnění řady britských, ruských a francouzských archivů v devadesátých letech však učinilo tyto představy neúnosnými. Osvobozenecký boj Turecka se totiž neomezoval jen na války s řeckými interventy v západní Anatolii, ale byl i domácí občanskou válkou, součástí mezinárodní diplomacie a také zápasem o podobu hranic v Evropě. To co se autor pokouší nastínit v této knize není obraz boje mezi „spravedlivými" a „uzurpátory", ale obraz boje o prosazení různorodých protikladných zájmů, často iluzorně formulovaných a nedůsledně prosazovaných, který jako obvykle vyústil v řešení podobně sporná a nestabilní, jaká nabízela předchozí staletí.
Studená válka, druhý arabsko-izraelský konflikt a britsko-francouzská intervence v Egyptě. Krize na Středním východě 1956, vyvolaná znárodněním Suezského průplavu a začátkem egyptské vojenské spolupráce se sovětským blokem, patří k nejdramatičtějším vrcholům studené války. Složité diplomatické manévry v rámci OSN i mezi velmocemi autor sleduje na základě studia nově zpřístupněných amerických, britských, francouzských, sovětských a izraelských archivních dokumentů a dospívá k závěru, že nedokázaly odvrátit dvojí vojenskou konfrontaci (sinajské tažení Izraelců a britsko-francouzskou invazi v Port Saídu). Oběma konfliktům věnuje práce detailní pozornost a odhaluje řadu neznámých souvislostí. Specifické bylo i ukončení bojů díky souběžnému americkému a sovětskému ultimativnímu jednání, které poprvé propojilo Moskvu a Washington a navíc zaselo dlouholetou nedůvěru mezi USA a západoevropské spojence.
Monumentální syntéza zachycuje vývoj americké politiky ve vztahu k evropským záležitostem v klíčovém období druhé světové války. Americké zájmy měly již v této době celosvětový ráz a evropská problematika v nich tvořila jen jednu, třebaže významnou složku. Odsuzování americké politiky tohoto období z úzce evropského či dokonce středoevropského pohledu proto vyvolalo a dosud vyvolává četná nedorozumění, která se autor snaží odstranit a vysvětlit. Práce je členěna na tři díly v chronologickém pořadí: Pevnost Amerika (období před rokem 1941), Amerika v boji (1941-1943) a Zápas o Evropu (1944-1945). Druhý díl zachycuje období od amerického vstupu do války v prosinci 1941 přes obrat na světových bojištích ve prospěch Spojenců v roce 1942 až po první plány na poválečné uspořádání. ISBN pro soubor: 80-86569-10-1
Monumentální syntéza zachycuje vývoj americké politiky ve vztahu k evropským záležitostem v klíčovém období druhé světové války. Americké zájmy měly již v této době celosvětový ráz a evropská problematika v nich tvořila jen jednu, třebaže významnou složku. Odsuzování americké politiky tohoto období z úzce evropského či dokonce středoevropského pohledu proto vyvolalo a dosud vyvolává četná nedorozumění, která se autor snaží odstranit a vysvětlit. Práce je členěna na tři díly v chronologickém pořadí: Pevnost Amerika (období před rokem 1941), Amerika v boji (1941-1943) a Zápas o Evropu (1944-1945). První díl zachycuje období od nástupu meziválečného izolacionismu, přes vypuknutí války v Evropě v roce 1939 až po napadení Pearl Harboru v prosinci 1941. ISBN pro soubor: 80-86569-10-1
