Igor Lukeš Poradie kníh (chronologicky)

Nebyla první československá republika koloniální říší? Existují vůbec národy? Není NATO jen prázdnou strukturou bez jakékoliv možnosti aktivního vojenského zásahu? Nemělo by se s termínem fašismus více šetřit? Kde hledat naději, že novodobým černokněžníkům prasknou jejich obruče? Setkání profesora Bostonské univerzity a specialisty na mezinárodní vztahy Igora Lukeše s autorem oceňovaných knižních rozhovorů Alešem Palánem je něčím víc než životopisným ohlédnutím se za životními peripetiemi. Mládí strávené v komunistickém Československu, emigrace i nalezení nového domova ve Spojených státech, to všechno u Igora Lukeše rámují a spoluurčují politické události. Oba aktéři se ovšem neohlížejí jen zpět, dívají se také dopředu, aby se pokusili porozumět neblahým tendencím, jichž jsme svědky v západních společnostech, a zejména v USA. Kromě rozhovoru samotného pak Lukeš reaguje na Palánovy tzv. provokace, tedy ostře a nekorektně formulované teze. Otázky, které se běžně nekladou, pak přinášejí fundovaně podložená stanoviska a odhalují nečekané souvislosti. Igor Lukeš ani zde nezapře svou pozici důsledného zastánce liberální demokracie, hodnot svobodomyslnosti, slušnosti a tolerance.

Igor Lukeš ve svých textech nabízí dva póly svého pohledu – historii a politiku. Studuje české dějiny 20. století s jejich katastrofami a mýty a dnešní politické problémy u nás, ve Spojených státech, Rusku a v globální rovině. Vychází z toho, že z dějin můžeme čerpat poučení. Historie se sice neopakuje, ale při dostatečně kritickém a hodnotově založeném pohledu můžeme odhalit vlastní chyby a stereotypy, nalézt paralely mezi současností a minulostí, které nejsou na první pohled zjevné. Lukeš nezastírá, že je aktivním obhájcem a stoupencem západních liberálních hodnot, jako je svobodomyslnost, tolerance, úcta k pravdě, respekt k druhým, slušnost a lidskost, a neváhá jasně pojmenovat počínání těch politiků a veřejných činitelů, kteří otevřeně a bezostyšně lžou, popírají fakta a vytvářejí tak „dobu postfaktickou“. Kniha je výborem z autorových historických esejů, politických komentářů a úvah o současném světě z let 2004–2021. Tematicky jsou texty rozděleny do několika oblastí, v nichž autor mapuje éru Obamova a Trumpova prezidentství, putinovské Rusko, českou státnost, studenou válku, tajné služby a politické ideje. Vedle poznání a kritických postřehů přináší četba díky autorovu stylu a nasazení také značný čtenářský a emocionální zážitek.

Jak se proměnil prostor svobody v naší zemi za posledních třicet let? Jaký je stav společenské a osobní svobody? Kniha dvanácti rozhovorů s významnými osobnostmi politického a kulturního života reflektuje „prostor svobody“ v současné české společnosti. Účastníci mají blízký vztah k demokratizaci státu, někteří se na ní přímo podíleli. Mezi nimi jsou disidenti a politici jako Luboš Dobrovský a Petr Pithart, novinář Aleš Palán, ústavní právník Jan Kysela, profesor historie Igor Lukeš, aktivista Šimon Pánek, politický komentátor Jiří Pehe, spisovatel Mark Slouka, historik Timothy Snyder a dokumentaristka Olga Sommerová. Přírodovědec a kněz Marek Orko Vácha se zaměřuje na lékařskou etiku a otázky svobody, zatímco Michael Žantovský, zakládající člen Občanského fóra, byl poradcem prezidenta Václava Havla. Rozhovory se uskutečnily u příležitosti třicátého výročí sametové revoluce a založení nakladatelství PROSTOR, přímého nástupce samizdatové edice. Autory rozhovorů jsou novináři Eva Bobůrková, Jiří Leschtina, Petr Placák a Petr Vizina. Kniha je doplněna bohatým fotografickým materiálem.

Nová kniha Igora Lukeše podrobně dokumentuje aktivity a pasivitu americké ambasády, Vojenské mise a CIA v Praze v letech 1945–1948. Hlavním tématem je zkoumání neúspěchu Američanů v poválečném Československu, které považovali za test svých vztahů se Stalinovým SSSR. Autor se ptá, zda za to může především jejich selhání, nebo selhání československé společnosti, traumatizované Mnichovem a strachem z nacistické okupace. Zajímá ho, proč československá veřejnost, která měla pozitivní vztah k USA, tak rychle podlehla stalinizaci a jaké chyby americké politiky k tomu přispěly. Lukeš se vrací do roku 1938 a během druhé světové války zkoumá dopady mnichovského traumatu a československo-sovětské smlouvy. Zmiňuje také důsledky amerického rozhodnutí nechat osvobození Prahy na Sovětech, což utvrdilo veřejnost v mylném přesvědčení o opakování Mnichova. Autor kriticky hodnotí diplomatické a zpravodajské aktivity Američanů, zejména amatérismus amerického velvyslance Laurence Steinhardta, který zanedbával své povinnosti. Lukešovo zpracování postav jako Charlese Kateka, Kurta Tauba a dalších představitelů v poválečném Československu je v české historiografii unikátní a přináší cenné pohledy na tuto klíčovou dobu.

This text studies the impact of the Munich Agreement and the Czechoslovak-German crisis from previously neglected perspectives and celebrates the post-Cold War openness by bringing in new evidence from hitherto inaccessible archives.

The Munich crisis of 1938, in which Great Britain and France decided to appease Hitler's demands to annex the Sudentenland, has provoked a vast amount of historical writing. But historians have had, until now, only a vague understanding of the roles played by the Soviet Union and by Czechoslovakia, the country whose very existence was at the center of the crisis.In Czechoslovakia Between Stalin and Hitler, Igor Lukes explores this turbulent and tragic era from the new perspective of the Prague government itself. At the center of this study is Edvard Benes, a Czechoslovak foreign policy strategist and a major player in the political machinations of the era. The work analyzes the Prague Government's attempts to secure the existence of the Republic of Czechoslovakia in the treacherous space between the millstones of the East and West. It studies Benes's relationship with Joseph Stalin, outlines the role assigned to Czechoslovak communists by the VIIth Congress of the Communist International in 1935, and dissects Prague's secret negotiations with Berlin and Benes's role in the famous Tukhachevsky affair. Using secret archives in both Prague and Russia, this work is an accurate and original rendition of the events that sparked the Second World War.