Aleš Skřivan Knihy

Základní vývozní artikl Britů z Číny představoval čaj. Jeho nákup ale museli platit stříbrnými mincemi a neraženým stříbrem, což vyvolalo nerovnováhu platební bilance a nutilo obchodníky hledat komoditu, jejíž prodej Číňanům by tuto nerovnováhu odstranil. Mělo to změnit opium, jehož dovoz se postupně císařský režim snažil zastavit. Zlomová v tomto směru byla opatření z konce třicátých let 19. století, která vyostřila celou situaci, jež v září 1839 vygradovala prvními výstřely. V následné válce Britové bojovali o legalizaci obchodu s opiem, otevření čínských přístavů a rozšíření diplomatických styků. Jejich vojenskou převahu stvrdila mírová smlouva v Nankingu v roce 1842, na jejímž základě mimo jiné získali ostrov Hongkong.

Lexikon obsahuje přes 1000 hesel k dějinám novověku. Jednotlivá hesla jsou věnována jak klíčovým událostem obecného významu, tak dílčím záležitostem jako byly války, bitvy, mírové smlouvy, konvence, mezinárodní krize, kongresy a konference, spojenecké svazky, aliance a spolky, spiknutí, povstání, politické strany a hnutí, zastupitelské sbory, církve atd. Lexikon je doplněn jmenným rejstříkem, kde můžete najít základní údaje více než 1100 osob.

Publikace zachycuje vývoj druhé světové války v Tichomoří v letech 1942–1945, od první porážky Japonska v bitvě u Midwayských ostrovů až do jeho kapitulace 2. září 1945. Předchozí publikace Cesta samurajů představila úspěšnou velmocenskou agresivní japonskou politiku, jež vyvrcholila útokem na Pearl Harbor a vyvolala tak počátek druhé světové války v Tichomoří, Pád Nipponu představuje další válečné období, v němž došlo k obratu ve válce. Sleduje události na válečném poli v období, v němž japonská armáda císaře Hirohita zaznamenává jednu porážku za druhou, důsledky pro civilní obyvatele Japonska po bombardování velkých měst, nesmělé pokusy japonské diplomacie najít východisko z války, jaderný úder na Hirošimu a Nagasaki. A samozřejmě také úlohu císaře, dvorských kruhů, vojenského velení, jejich vzájemné intriky. V závěrečné kapitole pak svízelnou cestu ke kapitulaci a nakonec její přijetí včetně potrestání válečných zločinců. První vydání.... celý text

Publikace se zabývá spojenectvím Rakouska-Uherska a Německa v letech před 1. světovou válkou.

Vztah centrálních mocností, tedy Rakouska-Uherska a Německa, zásadně ovlivňoval evropskou a mezinárodní politiku v letech 1906–1914. Publikace začíná rokem 1906, kdy došlo k významným personálním změnám v habsburské monarchii, přičemž nástup barona Aehrenthala do funkce ministra zahraničí byl klíčový. První léta jeho úřadování (1906–1908) byla relativně klidná, s existující détente mezi habsburskou monarchií a Ruskem ohledně Balkánu. Zlom nastal během bosenské anekční krize (1908–1909), kdy Berlín opustil bismarckovský kurs a poskytl Rakousku-Uhersku silnou podporu v konfliktu s Ruskem a Srbskem. Rusko utrpělo diplomatickou porážku, jejíž důsledky ovlivnily mezinárodní vztahy až do první světové války. V letech 1909–1912 došlo k podstatným změnám ve vztahu Německa a Rakousko-Uherska, zejména po nástupu Kiderlena-Wächtera v roce 1910, který se snažil zlepšit vztahy s Velkou Británií a nechtěl poskytovat jednostrannou podporu. Tento přístup se projevoval během balkánských válek (1912–1913), kdy Berlín preferoval spolupráci s Brity. Po Kiderlenově smrti na konci roku 1912 se však Německo vrátilo k výraznější podpoře spojence, obávající se mezinárodní izolace. Po sarajevském atentátu Berlín jednoznačně podpořil habsburskou monarchii.

Publikace přibližuje život reformátora (* 1904), jehož jméno se stalo symbolem pragmatických změn a obrovského oživení čínského hospodářství.

Cílem publikace je poskytnout ucelený pohled na vývoj vnitřní i zahraniční politiky Japonska v období 1931–1942 od zahájení agrese v Mandžusku v roce 1931 do japonského „blitzkriegu“ v Pacifiku, který zastavila porážka v bitvě u Midwayských ostrovů v červnu 1942.

Pravděpodobně málokdo by předpokládal, že se v první Československé republice v polovině dvacátých let vyprodukovalo až 18,5 % (!) celosvětové produkce surového řepného cukru. Kolektivní monografie skupiny autorů z Katedry hospodářských dějin Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze si klade za cíl připomenout významnou tradici výroby „bílého zlata“ v Československu, resp. v regionu střední Evropy, kde se cukrovarnictví v průběhu druhé poloviny 19. století etablovalo v jedno z nejvýznamnějších odvětví potravinářského průmyslu. Po rozpadu Rakousko-Uherska cukrovarnictví zajišťovalo pro nově zformovaný československý stát vysoké příjmy pro státní pokladnu, díky čemuž dopomohlo k rychlejší ekonomické stabilizaci nově budované národní ekonomiky mladé republiky.