Souhrnná publikace v úvodu seznamuje s osídlením a zúrodněním Valašska a jeho zemědělskou produkcí, zabývá se též vývojem lidové stravy, představuje všední i sváteční jídelníček Valachů a popisuje, jak se lidé museli stravovat ve zlých časech či za války. Nechybí příloha s recepty na mnohá tradiční valašská jídla a fotografie dobové i současné.
Do 5. svazku monografie bylo zařazeno vše, co ještě bylo třeba ujasnit. To platí především o podílu polské menšiny na formování charakteru těšínské kultury a o aktivitách této minority a též o problematice evangelické církve na tomto území. Nakonec přišly na řadu závěry, při jejichž formulování se vyjevily nové otázky, a proto ještě jedna kapitola navíc. Kapitola o třech regionech – goralském, těšínském či valašském a lašském, o pojmech Lach, Valach a Goral na Těšínsku a v celých Karpatech.
3. díl monografie je zaměřen více na hodnoty a poznatky povahy spíše nemateriální. V 1. části knihy se dovíme o starodávných pravidlech v životě rodiny i v životě obce, jak je známe z historických pramenů a jak přežívaly ještě dále ve století 20. Největší část knihy je věnována lidovým obyčejům, které provázely člověka od Tří králů až po štěpánskou koledu na konci roku a od jeho zrození po smrt. Poslední část knihy seznamuje s lidovým léčitelstvím - jak se lidé sami léčili, jak léčili dobytek a jakou roli v tom všem hráli známí lidoví léčitelé
Obrazová publikácia približuje krásu ľudovej architektúry v skanzene v Rožnove pod Radhošťom.
O původu Valachů, valašské kolonizaci, vzniku a historii moravského Valašska a také o karpatských salaších
Symbolicky na konci 20. století vychází 1. díl pětidílné publikace o Těšínsku, která zachycuje podobu tohoto regionu zformovanou minulými věky. Jde o knihu, která má za úkol uchovat v paměti lidí bohatství folklóru a um předchozích generací. První díl je věnován především zaměstnání obyvatel - řemeslům, zemědělství a salašnictví, tomu jak tu uměli zpracovat dřevo, hrnčířskou hlínu, železo i textilní rostliny, aby jim sloužily.
Vedle historické literatury a pramenů používá autor ve větší míře i materiálu etnografického. V úvodní kapitole vymezuje obsah pojmu etnografického regionu a všímá si názorů na valašskou otázku v odborné literatuře. Jádro studie tvoří pojednání o vzniku a vývoji etnografického regionu Moravského Valašska a stanovení jeho územního rozsahu, který se měnil s vývojem lidové kultury.
O původu Valachů, valašské kolonizaci, vzniku a historii moravského Valašska a také o karpatských salaších.
Kniha nese podtitul: Etnografický a etnický obraz Čech, Moravy a Slezska (1500-1900) : národopisné oblasti, kulturní areály, etnické a etnografické skupiny
2. díl monografie se zabývá 2 tématy - obydlím a oděvem. Těšínsko jako jedno z mála míst střední Evropy vzbuzovalo pozornost především přežíváním archaických reliktů středověkých stavebních prvků v jeho horské části. Až v této monografii se dostává jeho vesnické architektuře etnografického a historického zhodnocení. Kapitoly o oděvu shrnují poznatky několika badatelů, kteří se na Těšínsku cílevědomě věnovali studiu této významné složky zdejší lidové kultury od 2. světové války až po dnešek.
Obsahuje metodiku koncepce a výstavby muzeí v přírodě, základní pojmy užívané při jejich výstavbě a popisu, zákonný rámec, zásady správy muzejních sbírek, soupis muzeí v přírodě v ČSR a SSR a návrhy na rozšíření jejich sítě o dosud zanedbané oblasti.
