Zdeněk Pokorný Poradie kníh

Vydáno ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím v edici Masarykova knižnice - Hlas.

Láska prý kvete v každém věku. Jenže z toho taky nepřímo plyne, že totéž se dá říct i o nevěře. Jak se k ní postavit, když po desetiletích manželských bojů nastoupí najednou místo uklidnění syndrom zavírajících se dveří a na poslední chvíli se jeden/jedna honem snaží dohonit něco, co mizí rychle v nenávratnu? A když si své polínko přihodí i rakovina, je jedno, jestli se děj zrovna odehrává v Brně, v Kalifornii, na Havaji, v Aspenu nebo ve Štramberku.

Zájemci o astronomii dostávají do rukou dlouho očekávané nové, zcela přepracované vydání knihy z roku 2003. První vydání chybělo již několik let na trhu, protože astronomie se tak překotně vyvíjí, že nové poznatky jsou na denním pořádku. Rovněž obrazový materiál byl hodně pozměněn a doplněn, aby spolu s odborným textem zaujal nejen čtenáře obeznámené s děním ve vesmíru a pozorovatele dalekohledáře, ale především zájemce o astronomii ze široké veřejnosti, jimž také kniha dává odpověď na jejich některé všetečné otázky.

Původní verze Tuláka vznikla v čase autorových dvacetin. Poté se k jeho myšlence mnohokrát vracel a upravoval ji. Tulák je nepochybně jeho celoživotní téma. V raných dobách vzniku textu hledal tehdy mladý muž způsob obrany proti nesvobodě, již vnímal všude kolem sebe. Přimkl se k myšlence tuláctví jako k alternativě svobody. Tuláctví je uskutečňování snu, často zdánlivě nerealizovatelného. Tuláctví je hledání smyslu života. Je opakem klidu. Kolikrát se tulákovi zdálo, že vše končí, ale on se nikdy nevzdal hledání svých ostrovů, které mu byly vším. Zdály se být nedosažitelné, ale přesto jich dosáhl. Tuláka provází stálý nepokoj, a proto mu nestačí nic z toho, co dosud poznal. Hledá dál, dál se žene za svými chimérami, jež se ukáží být destruktivní.

Eseje v knize Sny se noří hluboko do času. První z nich vznikly už v padesátých letech a odrážejí pocity autora dusícího se v atmosféře tehdejší doby. Je z nich patrné, že v té době u nás nežili jen nadšenci mávající rudými prapory, autor textů prožíval tehdejší bídu, podlost a balamucení velmi bolestně. V mezích možností se chtěl bránit. Na jednom místě například čteme: Jak je to všechno uboze stejné, stále se to opakuje… Ačkoliv autorovy možnosti byly omezené, nechtěl se vzdát všech krás světa, v mnoha směrech však neměl bohužel šanci. Další část souboru pochází z období autorova zralého věku, vytvořil ji na skaliscích Rovinju, ale ač se poměry uvolnily, stále bylo třeba si mnohé vysnít, představit a přetvořit. Sny nejsou jen výplodem fantazie a hrou se slovy. Poetika by měla mít smysl, kreativita by neměla sloužit jen k prázdnému experimentování. Texty proto zprostředkovávají poznání, jež je důsledkem hlubokého přemýšlení, často přemýšlení obrazného, založeného na vzpomínkách, dojmech a představách. Několik textů ze Snů bylo v šedesátých letech uvedeno v pražské Viole a pak v devadesátých letech na rozhlasové stanici Vltava.

Publikace obsahuje fotografie domů a památek v České Lípě, doplňují ji příběhy a události z dávných i nedávných dějin města, vzpomínky a názory autora.