Jaroslav Ježek Knihy

Kat a blázen je divadelní hra autorů Jana Wericha a Jiřího Voskovce s hudbou Jaroslava Ježka, uvedená v Osvobozeném divadle v roce 1934. Hra získala podtitul satirická fantazie o deseti obrazech. Ve své předmluvě k této hře napsali Werich a Voskovec, že by radši psali pro své divadlo "divoké fantazie, bláznivé frašky a absurdní pohádky". Proč? Jelikož správné divadlo má diváky odvést na míle daleko od šedé skutečnosti do časoprostoru nereálného, absolutně vymyšleného a nesmyslného. Jenže jelikož se psal rok 1934 a skutečnost kolem nich nebyla šedá a obyčejná, ale stala se "strašlivou konkurentkou tohoto ideálního divadla", rozhodli se nezůstat k ní chladnými, ale naopak na ni reagovat. Od poetismu přešla tvorba Osvobozeného divadla k satirické, ostře společensky zaměřené tvorbě, která měla reagovat na to, co se právě děje: Adolf Hitler v Německu uchvátil moc a začal se zbavovat svých odpůrců těmi nejkrutějšími cestami. Nezaměstnanost rostla a hospodářská krize byla v plném květu.

Soubor osmi dopisů, které napsal Jaroslav Ježek své milé, Lídě (Ludmile) Ledererové na sklonku roku 1938.

Soubor více než 30 dopisů Jaroslava Ježka adresovaných české pěvkyni Míle Ledererové z 30. let. Korespondence, jež otevírá nový pohled na skladatele a prostředí Osvobozeného divadla. Obsahuje též několik dobových fotografií, detailní poznámkový aparát a vydavatelskou zprávou.

Málo známá i zcela neznámá fakta o životě geniálního skladatele i muzikanta Jaroslava Ježka (1906 Praha – 1942 New York), jehož písničky zná snad každý. Téměř nevidomého člověka, který strávil jako dítě šest let ve slepeckém ústavu. A poté se vlastní pílí vypracoval ve víc než důstojného spolupracovníka Voskovce a Wericha i mnoha dalších umělců své doby. Přepracované a rozšířené vydání monografie objevující Ježkovu společenskou aktivitu v boji proti fašismu i přinášející pravdivý příběh lidí, kteří ho v americkém exilu v roce 1941 připravili o možnost vystoupit se svou Sonátou na mezinárodním hudebním festivalu. Známý popularizátor V+W, Osvobozeného divadla, Miroslava Horníčka odhaluje také Ježkův soukromý a milostný život.

Sto čtyřicet let po Všeobecném Kolapsu se otřesený svět se dosud plně nevzpamatoval. Většinu severní Ameriky obývají lidožraví Hendersonové. Vznikají i civilizované státečky, jejichž společenské uspořádání se liší všelijak pokrouceným pojetím vztahu mezi mužem a ženou. Filip Dupont cestuje do Václahomy, aby zde ukončil své nevydařené manželství tak, že prodá nic netušící manželku do otroctví a nato spáchá sebevraždu.