Aldous Huxley Knihy

Antiutópia britského autora napísaná 1932 o totalitnom svete, kde sex je výlučne pre rozkoš a deti sa "vyrábajú" v liahňach, len tesne preklzol normalizačným sitom roku 1970. 61-026-70

Román Kontrapunkt predstavuje vrcholné dielo jedného z najvýraznejších anglických spisovateľov tohto storočia. Prvý raz vyšiel roku 1928 a dodnes nestratil nič zo svojej pôsobivosti, originality, vtipnej hravosti a vážnej polemickosti, ktorými Huxley doslova očaril čitateľov medzi dvoma svetovými vojnami. Huxley sa tu pokúša kriticky zachytiť duchovnú a spoločenskú situáciu anglickej aristokracie na konci dvadsiatych rokov, ktorú charakterizovala povojnová skepsa, ideová bezvýchodiskovosť, hedonizmus a morálny úpadok. Tak ako sa v hudobnej kompozícii samostatne rozvíjajú a vzájomne prelínajú jednotlivé motívy, tak vkladá autor do románu množstvo postáv v paralelných kontrapunktických dejoch a vzťahoch - nihilizmus spoločenského parazita Spandrella stojí v ostrom protiklade s optimistickým životným postojom Marka Rampiona (portrét Huxleyho priateľa, spisovateľa D. H. Lawrencea), meštiacky intelektuál Philip Quarles (kritický autoportrét samého Huxleyho), neschopný hlbšej citovej väzby, sa bezmocne prizerá, ako jeho žena podlieha sugestívnemu vplyvu demagóga Webleyho, cynická a rozkošnícka Lucy Tantamountová kontrastuje s nudnou Marjorie Carlingovou. Tieto charakterové i názorové protiklady autor predstavuje s ľahkou iróniou, satiricky i veľmi vážne, s dôkladným poznaním duševného i morálneho úpadku vyšších vrstiev anglickej spoločnosti po prvej svetovej vojne.

Jeden Tag legt Frau Krähe ein Ei. Und jeden Tag, wenn Frau Krähe zum Einkaufen geht, schlängelt sich eine gierige Klapperschlange den Baumstamm hinauf bis zum Krähennest und verspeist das frisch gelegte Ei. Was soll Frau Krähe nur tun? Zum Glück hat der schlaue Uhu eine fabelhafte Idee. Zusammen mit Herrn Krähe formt er Eier aus Lehm und legt sie stattdessen ins Krähennest. Auch die werden gierig von der bösen Schlange verschlungen. Das bekommt ihr natürlich überhaupt nicht, sie windet und wendet sich vor Bauchschmerzen, verknotet sich in den Ästen des Baumes und endet schließlich als Wäscheleine. Aldous Huxleys Geschichte war ein Weihnachtsgeschenk für seine kleine Nichte Olivia und ist das einzige Kinderbuch des weltberühmten Autors. Die Illustrationen von Sabine Wilharm geben dieser Fabel einen ganz besonderen Witz.

Snad nejznámější kniha anglického autora a filosofa. Jedna z nejpozoruhodnějších knih science fiction tohoto století, jejíž děj se ve větších či menších detailech realizoval. Neveselé podobenství o civilizaci, která se pokusila hrát si na Boha a přetvořit k obrazu svému nejen přírodu, ale i lidskou duši. Ač napsaná v roce 1932, je stále aktuální i v době, kdy se klonování živých tvorů stává skutečností.

Dvě eseje kultovního autora, jež ovlivnila celá 60. léta nejen v Americe. Brány vnímání se zabývají bez předsudků halucinogeny a jejich vlivem na lidské vědomí. Huxley se v ní snaží o docenění psychologického a spirituálního efektu, který pro člověka mohou drogy představovat. V práci se projevuje autorův zájem o biologii a přírodní vědy. V eseji Nebe a peklo se zabývá podílem půstu, sebetrýznění a dlouhodobé odloučenosti na získání stejné zkušenosti.

Román z intelektuálského prostředí, který je prostoupen pocity zbytečnosti, zmaru a bezvýchodnosti.

An inspired gathering of religious writings that reveals the "divine reality" common to all faiths, collected by Aldous Huxley "The Perennial Philosophy," Aldous Huxley writes, "may be found among the traditional lore of peoples in every region of the world, and in its fully developed forms it has a place in every one of the higher religions." With great wit and stunning intellect—drawing on a diverse array of faiths, including Zen Buddhism, Hinduism, Taoism, Christian mysticism, and Islam—Huxley examines the spiritual beliefs of various religious traditions and explains how they are united by a common human yearning to experience the divine. The Perennial Philosophy includes selections from Meister Eckhart, Rumi, and Lao Tzu, as well as the Bhagavad Gita, Tibetan Book of the Dead, Diamond Sutra, and Upanishads, among many others.

Selected writings from the author of Brave New Worldand The Doors of Perceptionon the role of psychedelics in society.

Esej navazujicí na práci Brány vnímání, jež u nás vyšla v roce 1996. Zatímco ve své eseji Brány vnímání se Huxley zaměřuje na otevření „bran vnímání“ účinkem halucinogenních drog, v eseji Nebe a peklo se zabývá podílem půstu, sebetrýznění a dlouhodobé odloučenosti na získání stejné zkušenosti. U nejrůznějších cest, po kterých se mysltici, vizionáři a asketové všech věků přepravovali do Jiných světů, nachází společný výchozí bod, jímž je změna „vnitřního chemického prostředí". Z odkazů na stavby církevní architektury, zlatnická, kamenická, sochařská a malířská díla, divadelní a filmová představení pak skládá mozaiku způsobů, jakými byla — u dosud je — zprostředkovávána zkušenost s novým. Jiným světem obyvatelům světa starého, světa „reálného".... celý text

Hlavním hrdinou románu Raněný slepotou je Anthony Beavis. Ten je typickým představitelem své doby. Libuje si v povrchnosti, v sobeckosti. K ničemu není vázán, vše sleduje a hodnotí s odstupem. Do ničeho se nechce nechat příliš vtáhnout, neboť má pocit, že by tak ztratil svoji svobodu. Postupemčasu a vlivem okolností se však mění, prohlédne a pochopí, že lidi je třeba mít rád a svoji náklonnost jim dávat najevo.