román so sympatickým židovským mladíkom, ktorý sa prediera ku svetlu z tmy náboženského fanatizmu...
Orzeszkowa Eliza Knihy
Eliza Orzeszkowa bola poľská prozaička a popredná predstaviteľka poľského pozitivizmu počas obdobia cudzích okupácií Poľska. Jej diela často skúmajú sociálne problémy a životy obyčajných ľudí v náročných časoch. Svojím písaním prispela k formovaniu poľskej národnej identity a literárneho realizmu.
Kniha opisuje tragický príbeh Marty, ženy úradníka. Po manželovej smrti zostáva aj s dcérou Janciou, ktorá ochorie. Z bezvýchodiskovej životnej situácie nemôže nájsť východisko. Je bez prostriedkov, bez práce.
Eliza Orzeszkowa, prohlásil velký polský kritik, připomíná ty hrdinské ženy z pohraničních oblastí, které se samy chápaly zbraně, když mužové byli na vojně nebo zahynuli.Zbraní mladé ženy se stalo pero. její první povídka Obrázek z hladovýchlet (1866) zahajuje řadu próz, které dovedouvyhmátnout nejpalčivější dobové problémy a vidět velmi realisticky zlo, křivdu a jejich příčiny, ale zároveň odmítají plané slzy a hledají cestu k nápravě nebo možnost záchrany. Román Nad Němnem (1887), autorčino nejvyzrálejší dílo, rovněž není idylou. Rámec sice tvoří překrásná litevská příroda, pole, lesy a zejména řeka Němnem, která provází v slunci i za bouře práci a sny svých pobřežních souputníků - ale život na tomto krásném kousku země je plný rozporů, bolesti a nepochopení. Proti sobě tu stojí otcové a děti, trosečníci a bouřliváci, zahálčiví, nudící se aristokraté a vesničani, kteří si tvrdou prací dobývají chleba. Hlavními hrdiny jsou dva mladí lidé, Justina a Jan, kteří si musí své štěstí vydobýt navzdory všem předsudkům svého okolí.Orzeszkova tak vytvořila román, který se právem řadí mezi umělecky výrazná,čtenářsky přitažlivá a nestárnoucí díla nejen polské,ale i světové literatury
Klasický román polské literatury, který dává nahlédnout do zvláštností židovského společenského života. Příběh z minulého století se odehrává v malém polském městečku s výlučně židovským obyvatelstvem. V postavě vzdělaného mladíka Meira Ezofoviče, který nebojácně hlásá svéodlišné názory proti všeobecným zvyklostem a je za to stižen prokletím a vyobcováním, je zosobněn typ vášnivého hledače pravdy. Třebaže v dramatickém zápase podlehne orthodoxnímu rabínovi Todrosovi a jeho fanatickým přívržencům, srdce lidu si získal dokonale a svým příkladem vyvolává v život další utajené pokrokové síly.
Román polské spisovatelky /1841-1910/ z vesnického prostředí o litevské "vědmě", která se stává obětí zaostalosti místních obyvatel.V nevinné Petruši spatřují vesničané nadpřirozenou bytost, která jim škodí. Jí přičítají své nezdary majetkové i osobní, proto se rozhodnou ji usmrtit. Děj románu má zajímavou kompozici, úvodní a závěrečnou kapitolou je soudní přelíčení.
