Jan Bauer Knihy

Město založené králem železným a zlatým Přemyslem Otakarem II. na soutoku řek Vltavy a Malše je opředeno mnoha legendami a tajemstvími. Snad je to dáno i tím, že na jeho půvabném a přesně čtvercovém náměstí naleznete bludný kámen, který má dozajista kouzelnou moc. Ale magie Českých Budějovic a jejich okolí sahá mnohem hlouběji do mnulosti. Ještě dávno před tím než tu nejslavnější Přemyslovec dal zbudovat dominikánský klášter a královské město obehnané pevnými hradbami, přitáhl sem z Podunají slovanský kmen Doudlebů a ještě dříve zde měli své tajemné svtyně Keltové. Budějovická pánev, posetá stříbřitými hladinami rybníků, se může chlubit nejednou zajímavostí a njednou pověstí. Stačí připomenout zámek Hlubokou, pod nímž byl kdysi popraven pyšný Vítkovec Záviš, Zbudovská blata spjatá se statečným rychtářem Kubatou i s tajemnými dávnověkými menhiry, keltské oppidum u Třísova či Žikův rodný dvorec Trocnov. O tom všem a mnohém dalším vypravuje kniha známého autora literatury faktu, který se k jižním Čechám vřele hlásí a který v Českých Budějovicích prožil sedm nejkrásnějších let svého mládí.

Ať budete přijíždět či přicházet do třeboňské pánve z kterékoliv strany, otevře se před vámi jako nastavená dlaň protkaná nesčetnými stříbrnými oky rybníků. Třeboňsku se říká s trochou nadsázky „kraj dvojí oblohy“. Jedna je ta skutečná, ta druhá je jejím odrazem v rybničních hladinách, jejím zrcadlovým obrazem. Kolem se táhnou louky, pole a borové lesy, červenají se střechy vesnických chalup a věže kostelíčků a prostřed vší té krásy je pak samotná Třeboň, kamenná pohádka posledního Rožmberka - Petra Voka. Nebudeme se však toulat jen po třeboňských lukách a po hrázích zdejších rybníků, ale zamíříme k Lomnici nad Lužnicí, do Veselí nad Lužnicí a Soběslavi, rovněž spjaté s historií pánů z Růže. Navštívíme jeden z nejpůvabnějších českých zámků Červenou Lhotu, Kardašovu Řečici i Jindřichův Hradec, kouzelné město se zámkem nad rybníkem Vajgarem, a ve Stráži nad Nežárkou zavzpomínáme na slavnou pěvkyni Emu Destinnovou. Zveme vás na cestu snad nejpůvabnějším koutem jižních Čech.

Zdaleka ne všem českým panovníkům bylo dáno zemřít ve vlastní posteli obklopeni svými nejbližšími. Už kníže Václav, později svatořečený patron země české, byl bestiálně ubit družinou svou mladšího bratra Boleslava. Kníže Jaromír byl zase probodnut neznámým troufalcem v noci na záchodě. Stejně tak zůstal nepoznán vrah posledního Přemyslovce mladičkého krále Václava III. Hned dva čeští králové hrdinsky padli v bitvě – Přemysl Otakar II. a Jan Lucemburský, kdežto další panovník Ludvík Jagellonský zahynul na útěku z bitvy. Špatně dopadly i některé české panovnice. Vdova po prvním křesťanském knížeti Bořivojovi později svatořečená kněžna Ludmila byla uškrcena najatými vrahy a královnu Johanu Bavorskou, první choť Václava IV., zase zardousil manželův oblíbený lovecký pes. Zkrátka sedět na panovnickém trůnu sebou leckdy přinášelo nemalá rizika...

Příběhy z pestrých a dramatických dějin českého národa v bouřlivém dvacátém století. Významné a zlomové okamžiky, osudy velkých osobností i zdánlivě prosté příběhy přímo ovlivňující chod dějin nebo jsoucí s ním jen neoddělitelně propojeny, to je to, co nabízejí tyto téměř beletristicky pojaté „dějepisné povídky“ z dílen několika tuzemských historiků a jedné historičky. Dvacáté století bylo pro český národ prvním, které z větší části prožil v relativní nebo skutečné státní samostatnosti, kdy mohl vlastními silami předvést světu svůj um, svoji sílu, svou velikost i malost. Povedlo se mu to ve všech směrech dostatečně. Necelá třicítka příspěvků je řazena chronologicky od hilsneriády a Masarykových půtek s provinciální českou krátkozrakostí, přes legionáře, zdánlivě poklidné vody první republiky, drama fašistické a komunistické zkoušky národního charakteru až po rozdělení Československa. Zajímavé, poutavé a doporučeníhodné čtení s tou výhradou, že moderních českých dějin znalému čtenáři nepřinese zhola nic objevného.... celý text

Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II. a konečně Václav III., to jsou jména nejslavnějších králů přemyslovské dynastie, kteří byli faktickými budovateli českého státu. Zatímco jejich předchůdci počínaje prvním pokřtěným českým knížetem Bořivojem se rozdílnou mírou zasloužili o jeho základy, vyjmenovaní dědiční králové rozhodným způsobem vstoupili do evropské historie a významně se na ní podíleli. Jejich životní osudy byly často velmi dramatické, okamžiky slávy a moci se střídaly s osudovými pády. Zatímco Přemysl Otakar I. po sobě zanechal životaschopné a silné České království, jeho jmenovec Přemysl Otakar II. dokonce sahal po císařské koruně, Václav II. zase díky kutnohorském stříbru učinil českou měnu nejpevnější v Evropě a na krátkou chvíli spojil Čechy a Moravu s Polskem a Uhrami do jednoho soustátí. Zkušený autor literatury faktu Jan Bauer se při líčení královských osudů nevyhýbá ani soukromí panovníků a představuje je jako muže s masa a kostí, plné často protichůdných vášní, a odhaluje jejich nepříliš známé třinácté komnaty.

Existovala Atlantida, o níž psal starořecký filozof Platón? Pamatuje Egyptská sfinga poslední dobu ledovou? Pochází středoamerický národ Olméků z Afriky? Byl Mojžíš egyptským faraonem? Kam se ztratil poklad řádu templářů? Tyto a další otázky se pokouší zodpovědět kniha známého autora literatury faktu a historických románů Jana Bauera Zajímavá zastavení v dějinách. Setkáte se v ní nejen s různými historickými záhadami, ale také s životními příběhy pozoruhodných postav světových dějin, jako byli například kartaginský vojevůdce Hannibal, císařovna Theodora, hunský náčelník Attila, francouzská a později také anglická královna Eleonora Akvitánská, dramatik William Shakespeare či zakladatelka Brazílie Leopoldina Habsburská...

Známý spisovatel, který hledá záhady v českých dějinách, se tentokrát soustředil na jejich úplný začátek - dobu pravěku. Kniha začíná popisem různých archeologických nálezů, které dokládají život a kulturu pravěkých obyvatel na našem území; autor se snaží vysvětlit původ těchto prvních kmenů a jejich souvislost s kmeny v jiných, zejména sousedních evropských územích. V této spojitosti se zabývá zejména Kelty a sleduje - s pomocí kronik - jejich život a boje s jinými kmeny, které historická věda označuje za Slovany. Kniha končí výkladem o prvním doloženém vladaři Slovanů - Sámovi.

Zkušený autor literatury faktu Jan Bauer využil v této knize nejen svého celoživotního zájmu o historii, ale také mnohaletou zkušenost bulvárního novináře. Pokusil se nahlédnout za královské trůny, zda tam náhodou nenajde nějakou dosud zakrvácenou dýku, nebo něco do "černé kroniky" korunovaných hlav. Své příběhy začíná vraždou, která se odehrála v noci na záchodě a jejíž obětí se stal dávný český kníže Jaromír. Odskočil si do staré dobré Anglie, kde kdysi arcibiskup Tomáš Becket doplatil na to, že se zřekl králova přátelství. Rovněž zkusil pátrat po tajemném vrahovi posledního přemyslovského krále a zjišťoval, kdo chtěl otrávit Václava IV. Podrobně se zabýval všemi pražskými defenestracemi a zajímal se, proč musela zemřít půvabná Anna Boleynová a co se stalo s vrahem francouzského krále Jindřicha IV. Navarrského. Na Staroměstském náměstí sledoval popravu sedmadvaceti českých pánů, do Chebu ho zlákala krvavá likvidace vévody Valdštejna a v ponurých ruských věznicích se zase zajímal o podezřelé konce carevičů a carů. Nakonec se vydal do revolucí rozbořené Paříže, aby byl svědkem posledních týdnů a dnů života nešťastného krále Ludvíka XVI. a jeho manželky Marie Antoinetty. Jeho knížka je sice poněkud krvavým, ale zato velice zajímavým čtenářským výletem do minulosti, napsaným svěžím a poutavým jazykem.

Opět se setkáváme se středověkými detektivy – rychtářem Nového Města pražského Jakubem Protivou z Protivce a mnichem Blasiem – a ocitáme se v době panování krále Václava IV. Jakub má nevyřízené účty s loupeživým rytířem Janem Zoulem z Ostředku. Královská hotovost sice dobyla jeho hrady a rozprášila jeho loupežnickou rotu, ale on sám stále uniká. Jakub se vrací na rodnou tvrz v jižních Čechách, aby vypátral, kdo zabil jeho bratra Ondřeje. Ukazuje se, že okolní kraj je už delší dobu terorizován tlupou lapků a vyděračů. Kdo však má na svědomí Ondřejovu smrt? Jsou to opravdu lapkové? Nové vydání románů Dárek pro mistra kata a Klášter kostlivců

Snad žádný z evropských dynastických rodů se nemůže pochlubit kontinuitou tak nepřetržitou a plejádou panovníků tak významných jako rod habsburský. Zároveň však jako by Habsburky pronásledovala podivná nepřízeň osudu. První Habsburk na českém trůnu Rudolf řečený Kaše zemřel za podivných okolností při obléhání Horažďovic. Jeho otec římský král Albrecht I. byl úkladně zabit vlastním synovcem. Nejhůře však postihlo Habsburky 19. století. Fascinující dějiny habsburské dynastie jsou sice přehlídkou slavných a úspěšných panovníků, ale zároveň nabízejí překvapivě mnoho velmi temných příběhů.