Román slávneho francúzskeho naturalistu. Dej sa odohráva v 19. storočí vo Francúzsku, zobrazuje ťažké životné podmienky franc. robotníkov-baníkov. Hlavnou postavou je Étienne Lantier – bývalý rušňovodič ktorý sa zamestnal ako baník. Bol šikovný a pracovitý, veľmi ctižiadostivý. Šíril medzi baníkmi veľké množstvo názorov, od komunistických až po Darwinove teórie pričom v tom mal sám veľký chaos ale aj tak ho uznali za svojho vodcu...
Kniha je vrcholným dielom detskej literatúry. Po mnoho generácií ostáva ozajstným dokumentom o kráse, sile a skutočnosti detského videnia sveta. Autor knihu venoval deťom základných škôl od deviatich do trinástich rokov. Napísal ju podľa denníkových zápiskov svojho syna, žiaka tretej triedytalianskej obecnej školy. Snažil sa pritom zachovať autentické myšlienky a slová. Je to príbeh jedného školského roku (1881–1882). Dielu dominuje úprimná výpoveď hlavného hrdinu Enrika, ktorý celým srdcom vníma udalosti, osudy detí i dospelých okolo seba. Detské zážitky dopĺňajú "mesačné poviedky". Každý mesiac dával jednu z nich žiakom prepísať ich učiteľ. Ide o krátke príbehy s výrazným morálnym apelom. Pre mnohých sa táto kniha, plná obetavosti, ušľachtilosti, lásky a priateľstva, stala celoživotným vzorom, o ktorý by nemala byť ochudobnená ani súčasná detská generácia.
Přírodopisný slovník obsahuje hesla a pojmy vycházející z rozsahu učiva základních škol. Abecedně řazený slovník podává základní i výkladové informace o faktech i vztazích a souvislostech. Nechybí popisné obrázky a náčrtky. Praktická publikace je vhodná pro žáky základních i středních škol.
Olaf Hansen, vědec a dobrodruh, chce dobít severního pólu a vztyčit zde vlajku Švédska . Sestrojí, spolu s dalšími odborníky, ponorku na elektrický pohon, sestaví posádku a vypluje na nebezpečnou cestu. Ponorka se dostává do nesnází, v záchranném letadle sedí vědcův syn Olaf a letí otci pomoci. Z domova zmizel i nejmladší vědcův syn Erik a nikdo neví, kde je.
Romantický příběh o městské dívce, která najde svůj nový domov a štěstí mezi zálesáky a lovci.
Povídka zaznamenává paměti a vzpomínky současníků na Dobrovského, s nímž se stýkali a souvisí s jeho posledním pobytem na zámku hraběte Černína v Chudenicích.
Tento výbor z autorčiných prací obsahuje celkem 6 povídek, které vyšly ještě za jejího života v letech 1851 až 1860. Povídka Karla vypráví příběh Markyty, která po smrti svého muže vydávala svého malého syna Karla za děvče, aby jí ho také nevzala vojna. Karla tedy vyrůstala na statku s rychtářovou dcerou Hankou, do které se ale coby Karel zamiloval, nevydržel se dál skrývat a převlékat za děvče, a dal se na osm let na vojnu. Nakonec si svou Haničku vzal za ženu. Divá Bára je příběh ošklivé dívky Báry, která byla sirotkem a žila se svým pěstounem Jakubem. Měla vypouklé oči, ničeho se nebála a byla tak trochu "mužatka". Síly měla víc než leckterý sedlák z vesnice, a tak se jí všichni tak trochu báli. Nakonec se ale i na ní usmálo štěstí, když se do ní pro její dobré srdce zamiloval krásný myslivec a vzal si ji za ženu.
V této knize zobrazila autorka laskavého hraběte Hanuše Březovského a jeho rodinu. Pozoruhodná je láska hraběte k chudým potulným drotářům. Jeden z nich mu zachránil i život. Nejvěrnější přítelkyní jeho nevlastní sestry Jelenky je vesnické děvče Dorka. Obě děvčata prožívají prvnílásku. Dorka má ráda Pavla, ale v bližším seznámení jim brání zlý strýc Srna, který chce Pavla získat pro pytlačení a pašeráctví. Všechno nakonec dopadne dobře, Pavel si vezme Dorku a hrabě se ožení s Jelenkou.
