Denis Diderot Knihy

Filozofická trilógia D`Alembertov sen je postavená na dialógoch. Ich prostredníctvom sa predkladajú témy, ktoré sa rozvíjajú a vysvetľujú. D’Alembertov rozhovor s Diderotom pojednáva o rozporuplnej bytosti, nezodpovedajúcej žiadnemu bodu v priestore, o rozdieloch medzi človekom a sochou, o pohybe v premiesťovanom i nehybnom telese, o vzniku zárodku, o preexistencii zárodkov súvisiacej s prvopočiatkom živočíchov, o tom, že vedy vyjadrujú vzťah medzi prírodnými javmi, ktoré vyvodzuje príroda. D’Alembertov sen je konštruovaný ako rozhovor D’Alemberta, Julie de L’Espinasse a lekára Bordeua. D’Alembert blúzni o človeku, vesmírnom poriadku v prírode, o reťazci bez prázdneho miesta, zrode, žití a pominutí sa, ktoré znamená meniť formy. Doktor počúva a usudzuje, že výstredné úvahy sa takmer stotožňujú s reálnymi dejinami dnešných i budúcich živočíšnych druhov. Lekár sa na základe tejto témy pustí do rozhovoru s Juliou. D’Alembert precitne a zamieša sa do rozhovoru. Snivosť je špecifický prvok predstierania filozofických ideí.

Všetko, čo nás stretáva na svete, dobré aj zlé, je zapísané v nebi. Tak tvrdí titulný hrdina filozofickej poviedky francúzskeho spisovateľa a filozofa Denisa Diderota, ktorý dostal prezývku fatalista. Napriek nezlomnému presvedčeniu o nevyhnutnosti osudu sa však postaví proti zlu a verí, že dobro musí zvíťaziť. Počas nespočetných ciest Kubuš a jeho pán rozoberajú množstvo základných otázok, ako sú problém slobody jednotlivca, priateľstva a sociálnych vzťahov. Veľkú časť humorných dialógov postáv venujú vzťahom medzi mužmi a ženami - hlavne vďaka Kubušovi čitatelia spoznávajú množstvo milostných príbehov. Pestré rozhovory Kubuša a jeho pána zabávali niekoľkých majiteľov rukopisu Diderota po celé dve desaťročia a objavili sa až po autorovej smrti v roku 1796. A dodnes, aj keď svet prešiel skutočnou revolúciou, dokážu stále podnietiť k zamysleniu.

Hlavná hrdinka románu Mníška –⁠ Zuzana Simoniniová požiada o súdne zrušenie svojho rehoľného sľubu, ale spor, ktorý vedie proti svojim rodičom nakoniec prehrá. Celý príbeh je motivovaný skutočnou udalosťou. Zuzana sa dozvie, že nie je dcérou domnelého otca, pána Simonina, a že matka chcela zakryť svoj morálny poklesok z mladosti obetovaním dcéry. Cez dieťa chcela vykúpiť vlastný hriech. Zuzana hoci bola anjelsky pobožná a vo svojom srdci si zachovala úctu ku všetkému, čo ju naučili si ctiť, nedokázala sa zmieriť s tým, že ju majú navždy zatvoriť do samoty kláštora, „kde noci sú plné nárekov a dni plné sĺz“.

Denis Diderot (1713 - 1784) - francúzsky osvietenský filozof, významný encyklopedista, moderný románopisec a teoretik umenia. Hlavného protagonistu Rameaua, synovca významného hudobného skladateľa, priemerne nadaného muzikanta, bezcharakterného a morálne spustnutého bohéma, ktorý si za spoločenskú a mravnú degradáciu vylieva žlč na celom okolí, vykresľuje Diderot ako "od prírody zasväteného všetkým vrtošivým Vertumnom... žijúceho zo dňa na deň, smutného alebo veselého, podľa okolností", čo si "buduje šťastie na nerestiach, ktoré dostal do vienka ako vrodené vlastnosti a teda bezpracne získal, ktoré si bez námahy uchováva, lebo sa zhodujú s morálkou národa", aby dosiahol výraznejší protipól svojho "ja" tlmočiaceho názory v zhode so zdravým rozumom a konvenčnou morálkou. V skutočnosti premietol do filozofického svetlú a temnú stránku seba samého, líce a rub rozdvojeného filozofa s markantnými sklonmi k paradoxom a extrémom; načrtol plastický obraz bonvivána hľadajúceho vznešenosť v zlobe, "ducha, ktorý sa odcudzil sám sebe", ako sa vyjadril nemecký filozof Hegel.Rozhovor popretkávaný satirickými šľahmi, ktorými si Diderot vyrovnáva účty s nepriateľmi jeho Encyklopédie, vyúsťuje do výstižného záverečného výroku "Kto sa smeje naposledy, smeje sa najlepšie", ktorý vnímavým percipientom akiste veľa napovie...

Román francouzského materialistického a ateistického filosofa Diderota je rebelaisovským vyprávěním rozhovorů, příběhů a anekdot, zesměšňujících úpadek tehdejší společnosti. Středem autorovy pozornosti je cestování pána a jeho sluhy, které tvoří rámec románu-parodie na dobrodružnýromán, zvláště anglický. Břitkou satirou a uměním slova útočí autor na falešné mravokárce a na pokrytectví měšťácké morálky.

Román o milostných dobrodružstvích z afrického sultanátu 18. století je obrazem mravů a doby královského dvora Ludvíka XV.

Denis Diderot (1713-1784), ne a Langres, est un ecrivain, philosophe et encyclopediste francais. Diderot fut un des grands animateurs intellectuels du XVIIIe siecle par sa curiosite, sa vaste culture, sa connaissance des langues, son esprit critique et sa force de travail. L'annee 1743 marque egalement le debut de la carriere litteraire de Diderot, par le biais de la traduction. Il traduit The Grecian History de Temple Stanyan. En 1745 parait sa traduction, largement augmentee de ses reflexions personnelles, d' An Inquiry Concerning Virtue or Merit de Shaftesbury, sous le titre Essai sur le Merite et la Vertu, premier manifeste du glissement de Diderot de la foi chretienne vers le deisme, bientot confirme par la publication de sa premiere oeuvre originale, les Pensees Philosophiques en 1746. De 1746 a 1748, il collabore avec Marc-Antoine Eidous et Francois-Vincent Toussaint a la traduction du Medicinal Dictionnary de Robert James.

Satirický dialog filozofa se synovcem známého skladatele, dialogem, jenž vykresluje atmosféru bohémských umělců.

Soubor studií francouzského osvícence a filosofa Denise Diderota z oblasti estetiky a filosofie. Výbor uspořádala, studii a ediční poznámky napsala Růžena Grebeníčková.

Denis Diderot (1713–1784), hlavní organizátor Velké encyklopedie francouzské, dramatik, prozaik, popularizátor věd a zakladatel umělecké kritiky, publikoval před vydáním onoho základního encyklopedického díla Prospekt, který obsahuje v hlavních rysech již základní body slavné předmluvy d’Alembertovy, u nás nedávno vydané v překladu. Svým postojem je Diderot příbuzný dialektickému materialismu aplikací zásady, že věci lze bezpečně poznat, jen známe-li jejich vzájemné souvislosti. Prospekt vytyčuje povahu chystaného díla a odlišuje jej od předchůdce, anglického Chamberse, jejž kritizuje. Ostatek je věnován „rodopisnému stromu věd“ a zdůraznění, jak jednotlivé vědy jsou v Encyklopedii zpracovány (důraz na mechanické umění: výkresy prací, strojů atd.). Připojena studie jest studie Pojednání o kráse. Předmluvu napsal Josef Pospíšil.

Tři nejznámější romány slavného encyklopedisty a osvícence jsou pojaty jako satiry. Jeptiška (1780) je satirou i obžalobou církve a společnosti. Rameauův synovec (1782) je satirickým dialogem filozofa se synovcem známého skladatele, dialogem, jenž vykresluje atmosféru bohémských umělců. Jakubfatalista a jeho pán (1796) je vtipnou snůškou vyprávění, anekdot a příběhů, jež satiricky zpodobují život Francie v 18. století. Doslov „Diderot předchůdce moderního románu“ napsal Otakar Novák.

Obsah svazku: Prospekt encyklopedie — Myšlenky o výkladu přírody — Filosofické principy hmoty a pohybu — Rozhovor mezi d’Alembertem a Diderotem — D’Alembertův sen — Dovětek k Bougainvillovu cestopisu — Řeč filosofa ke králi — Essay o malířství — Herecký paradox — Rameauův synovec.

Satirický dialog filozofa se synovcem známého skladatele, dialogem, jenž vykresluje atmosféru bohémských umělců.

Výbor z Diderotových statí a esejů je uspořádán do tří oddílů: I. Společnost, stát a mravnost; II. O náboženství, výchově a násilí; III. O lásce, cti a přátelství. Doslov napsal Jan Halada.

Výbor obsahuje studie filosoficko-gnozeologické, metodologické a dále několik studií s nejrůznější časovou tématikou.

First paperbound edition of 485 remarkable plates -- over 2,000 illustrations -- that accompanied landmark work of the Enlightenment. Royalty-free images depict agriculture, military science, metalwork, mining, textile manufacture, masonry, carpentry, more.

The 18th-century French philosopher Denis Diderot - author of idiosyncratic fictional works such as "Jacques the Fatalist" and "Rameau's Nephew" - is also considered by many to have been the first great art critic. This two-volume edition makes his art-critical texts available in English.

Set in 18th century France, this erotic novel follows Sultan Mangogul, who, feeling bored and suspicious of his mistress Mirzoza, seeks a genie’s help. He acquires a magic ring that reveals women's sexual secrets, leading to scandalous revelations among his guests. The narrative critiques the moral standards of the elite while presenting Mirzoza positively, possibly to gain favor with Madame de Pompadour, a key figure in Diderot's career. This work blends humor with commentary on societal norms, making it a significant piece of French erotic literature.

Focusing on the political writings of a key figure in the French Enlightenment, this volume includes significant articles from the Encyclopedie, complete texts of Diderot's "Supplement au Voyage de Bougainville" and "Observations sur le Nakaz," both newly translated into English, along with numerous contributions to Raynal's "Histoire des Deux Indes." The editors provide an insightful introduction that contextualizes these works, highlighting their essential characteristics and interconnected themes.

Erotische Bibliothek Band 13: Die Nonne von Denis Diderot Sammlung klassischer erotischer Werke der Weltliteratur Die Nonne, ein bedeutendes Werk der Aufklärung, ist ein postum erschienener erotischer Roman von Denis Diderot. Darin berichtet die Nonne Suzanne Simonin aus ihrem Leben als Ordensschwester, dem sie keineswegs zugeneigt ist. So ist sie den Schikanen und Repressalien einer grausamen Äbtissin ausgesetzt und den Scheinheiligkeiten eines religiösen Fanatismus.

Un mélange irregolare di temi e registri narrativi animano la vivace conversazione tra Diderot e il geniale, spregiudicato nipote del celebre musicista; con la sua "duplice coscienza, di intellettale borghese e parassita", questi offre spunti all'autore per una ricerca sulla vera natura dei comportamenti sociali e per un'analisi impietosa del ruolo e delle possibilità dell'intellettuale contemporaneo.

Die Aufklärung hat nicht nur die Ideen der Gleichheit und Freiheit propagiert und die sinnliche Erfahrung zur einzigen Quelle von Wissen erklärt: In Frankreich hat sie auch das Projekt des Materialismus wiederbelebt und zu einem neuen Höhepunkt geführt. Denis Diderot ist einer der radikalsten und originellsten Vertreter dieses aufklärerischen Naturalismus. Er verfolgt die Idee, dass der Mensch nichts anderes als ein Teil einer dynamischen, sich verändernden natürlichen Welt ist, mit erstaunlicher Offenheit und Lust am gedanklichen Experiment durch alle Bereiche der Philosophie hindurch. Der Band enthält die zentralen philosophischen Schriften Diderots und führt kompakt in sein Denken ein.

»Wer eine Geschichte erzählt, hat einen, der zuhört; und so kurz die Geschichte auch sein mag, wird kaum ein Zuhörer den Erzähler nicht des öfteren unterbrechen. Darum habe ich in den Text, den Sie jetzt lesen werden – und der keine Erzählung ist, oder eine schlechte Erzählung, falls Sie’s bezweifeln –, eine Person eingeführt, die ungefähr die Rolle des Lesers spielt; und ich beginne: …« Als einer der großen Aufklärer ist er uns bekannt, seine Artikel haben »Eifersucht«, »Enthaltsamkeit« und »Scharlatanerie« enzyklopädisch fixiert. Doch als plaudernder Erzähler verstand er es auch, anschaulich von dem zu erzählen, was sich in den oft verzwickten Beziehungen der Menschen abspielt: ob zwischen Mann und Frau oder im schwierigen Verhältnis des Mannes zu seinem Schlafrock. Mit spitzer Feder brachte er Unordnung in die Wertevorstellungen des 18. Jahrhunderts – und setzte sein Aufklärungswerk in Geschichten fort. Eine Auswahl seiner denkwürdigsten Erzählungen versammeln wir unter dem Titel Dies ist keine Erzählung.

Synthèse de l'essentiel des idées de Diderot sur l'art de 1759 à 1763. Diderot, dans ses écrits, tâche de ramener les artistes à une observation plus sincère de la nature. Il n'envisage pas l'oeuvre d'art sous le seul angle des qualités formelles, mais s'attache aussi à la décrire dans ses rapports ambigus, souvent déterminants, avec la société et les institutions politiques.

Le Voyage en Hollande de Diderot est l'une des oeuvres les moins connues et les moins souvent éditées du philosophe. Il constitue pourtant une étape significative de la réflexion politique de Diderot dans ses dernières années. Au XVIIIe siècle, en effet, aller en Hollande, c'est aller voir comment fonctionne une république, comment s'appliquent la tolérance et la liberté d'expression. Éventuellement, c'est aller dans un pays qui est terre d'asile pour les hommes, mais aussi pour les textes, qu'on peut y faire éditer assez facilement. L'enquête de Diderot participe de cet esprit-là ; et comme il n'est pas le premier à découvrir la Hollande républicaine, libre (et bourgeoise, bien sûr), on ne saurait s'étonner qu'il puise sans fausse pudeur dans les documents déjà amassés par ses prédécesseurs. La présente édition - établie par l'historien Yves Benot en 1982 - est la première à indiquer toutes les variantes des trois copies essentielles de ce texte souvent amusant. Elle s'est efforcée de multiplier les rapprochements susceptibles d'éclairer les sources de nombreux passages, parfois de signaler les erreurs commises au fil de la plume par le philosophe. Elle permet de mieux comprendre la Hollande d'avant la monarchie de 1815, mais aussi le voyage philosophique au XVIIIe siècle.

"Félix était un gueux qui n'avait rien ; Olivier était un autre gueux qui n'avait rien : dites-en autant du charbonnier, de la charbonnière, et des autres personnages de ce conte ; et concluez qu'en général il ne peut guère y avoir d'amitiés entières et solides qu'entre des hommes qui n'ont rien." Pour Diderot, les contes sont une sorte de laboratoire de morale expérimentale. En 1770, l'auteur de l'Encyclopédie reprend son vieux projet de composer un traité de morale, mais il opte pour la forme des contes. Ainsi peut-il recréer, en les vivant lui-même par l'imagination, tout près des personnages et au milieu d'eux, des épisodes dont ni l'issue, ni la signification ne sont claires au départ. Le lecteur se voit à son tour plongé en plein « vécu n. C'est à lui qu'il revient de rassembler ces fragments d'histoires et de dialogues pour tenter de saisir la vérité toujours mouvante de l'humain. Ce volume contient : Mystification, Les Deux Amis de Bourbonne, Entretien d'un père avec ses enfants, Ceci n'est pas un conte, Madame de la Carlière, Entretien d'un philosophe avec madame la Maréchale de ***.

Les protagonistes du dialogue de Diderot, A et B, discutent du Voyage autour du monde du navigateur français Louis Antoine de Bougainville récemment paru (en 1771). B propose de parcourir un prétendu Supplément qui remet en question certaines prétendues évidences énoncées par Bougainville, premier français ayant fait le tour du monde. Deux passages de ce Supplément sont enchâssés dans la discussion : Les adieux du vieillard, et le long Entretien de l'aumônier et d'Orou. Source: fr.wikipedia.org

Quand on écrit des femmes, il faut tremper sa plume dans l'arc-en-ciel et jeter sur sa ligne la poussière des ailes du papillon ; comme le petit chien du pèlerin, à chaque fois qu'on secoue la patte, il faut qu'il en tombe des perles. Un hommage vibrant aux femmes, un plaidoyer enlevé en faveur de leur émancipation, par l'un des plus grands philosophes des Lumières.

Drie dialogen over de wijsgerig-materialistische wereldbeschouwing.

In Diderots satirischem Werk wird die sexuelle Aufklärung und die Heuchelei der Gesellschaft thematisiert. Die Geschichte entfaltet sich um einen magischen Ring, der die Geheimnisse der Frauen enthüllt, was zu skandalösen Enthüllungen und amüsanten Verwicklungen führt. Durch scharfsinnige Beobachtungen und witzige Dialoge kritisiert Diderot die moralischen Konventionen seiner Zeit und regt zur Reflexion über Lust, Liebe und die menschliche Natur an. Der Roman kombiniert Erotik mit philosophischen Fragen und bietet einen tiefen Einblick in das Denken des 18. Jahrhunderts.

Denis Diderot war ein vielseitiger französischer Denker des 18. Jahrhunderts, der als Abbé, Schriftsteller und Philosoph bekannt wurde. Er spielte eine zentrale Rolle in der Aufklärung und war maßgeblich an der Erstellung der Encyclopédie beteiligt, einem bedeutenden Werk der Wissensvermittlung. Zudem war er als Kunstagent für die russische Zarin Katharina II. tätig und beschäftigte sich intensiv mit Literatur- und Kunsttheorie, wodurch er einen bleibenden Einfluss auf die europäische Kultur und das Denken seiner Zeit ausübte.

Diderots „Rameaus Neffe“ gilt als subversiver und kritischer Text der Aufklärung, der den Zweifel als kulturellen Kern des europäischen Denkens erklärt. Bekannt wurde er in Frankreich durch Goethes Übersetzung, die als bedeutend angesehen wird.

"Das Theater des Herrn Diderot - Der Hausvater" ist ein hochwertiger Nachdruck der Originalausgabe von 1781. Hansebooks widmet sich der Erhaltung historischer Literatur und bietet Werke, die oft nur als Antiquitäten erhältlich sind, neu an, um selten gewordene Texte und Wissen für die Zukunft zu bewahren.

Ein gelangweilter Sultan, eine einfallsreiche Favoritin und ein magischer Ring, mit dem der Herrscher die Geschlechtsorgane seiner Hofdamen sehr zu deren Entsetzen zum Sprechen bringt: "Die geschwätzigen Kleinode" waren Erbauung pur. Die gepfefferte Parodie des jungen Diderot auf die im 18. Jahrhundert so beliebten erotischen Romane hat die Literaturkritik immer in große Verlegenheit gebracht.