Egon Hostovský Knihy

Osnovou knihy je drama exilu,osud emigranta, cizince, který hledá své zakotvení. V zajímavém spojení ojedinělých memoárů a citlivé autobiografické prózy se autor soustřeďuje na vlastní nitro.

Cizinec hledá byt začíná v roce 1947 v New Yorku, kde český emigrant marně hledá byt, v němž by našel útočiště a konečně se mohl vyrovnat sám se sebou, s válečnými událostmi, ztrátou vlasti a přizpůsobit se novému prostředí. Je to román o nestálosti a nenaplněnosti lidského pozemského údělu a vyjadřuje bezvýchodné pocity a únavu člověka bez domova. Dobročinný večírek se odehrává v 50. letech během jednoho večera v salóně jistého newyorského hotelu, kde je pořádán večírek ve prospěch východoevropských emigrantů. Večírek probíhá ve znamení několika skandálů a vrcholí krádeží, vraždou a sebevraždou, přičemž se autor zaměřil na groteskní a shovívavou charakteristiku několika účastníků. Kniha je ve své celkové podobě kultivovaným podobenstvím o odlidštěném poválečném světě a jeho nevinných obětech.

Povídkový cyklus Listy z vyhnanství podle 3. vyd. z r. 1946 a novelu Úkryt podle 2. vyd. z r. 1946 edičně připravila Olga Hostovská

Poslední autorův román a poslední autorova literární práce jsou v tomto svazku vedle sebe. Román je komorní studií lidské úzkosti a touhy; vztahy manželů oživí náhlé manželovo zjištění ženiny nevěry, děj a psychologické napětí vrcholí při tajemných návštěvách, kdy po tři noci za sebou kdosi v noci zvoní u dveří. Když se třetí noc muž rozhodne neznámému návštěvníkovi otevřít, žena jej na schodech předběhne, aby tomu zabránila, zřítí se a zahyne. Novela je portrétem úspěšného zaměstnance-manažera, který po penzionování neví co s volným časem a s úžasem zjišťuje kolem sebe spoustu znepokojujících skutečností. Jeho trápení končí nástupem do nového zaměstnání.

Podtitul: spisy Egona Hostovského svazek 2 Černá tlupa dle 1. vydání roku 1933: Konfrontace snu a skutečnosti, dětství a dospělosti. Mladý hrdina přenáší své pohádkové představy do válečného světa. Postupně kolem sebe soustředí skupinu podobně smýšlejících lidí. Žhář dle 4. vydání roku 1968: Ve východočeském pohraničním městečku řádí v noci žhář.Vylepuje výhružné plakáty,děsí jimi pokojné obyvatele a vzápětí své hrozby splňuje.Je hledán četnictvem a vystrašenými občany a zatímco se všichni dohadují o jeho podobě a jménu a hlavně o pohnutkách jeho zločinů,uniká,jako by byl neviditelný.... celý text

V malém pohraničním městečku Starkov se scházejí čtyři sourozenci, aby se dohodli o dědictví po zemřelém otci, přičemž tento spor je jak materiální, tak duchovní. Události jsou sledovány očima nejmladšího z dětí Emila, kterému silný citový otřes a pocit viny umožní pochopit, že musí nalézt cestu k lidem a tím i sám k sobě.

Náročný, intelektuální a existenciálně laděný román, který byl poprvé vydán v roce 1942 v americkém exilu, líčí kafkovským stylem předválečné období a atmosféru intelektuální pražské společnosti. Spisovatel a básník Josef Kavalovský žije, píše a prožívá své pijácké sny ve společnosti své rodiny a několika přátel. Všichni jsou na něm závislí, milují ho či nenávidí, ale nikdo se od něho nemůže osvobodit, třebaže on sám všechny ničí. Hrdina cítí blížící se válečnou katastrofu, má strach a ví, že se neumí bránit a proto všechno a všechny opouští a prchá ze země. Originální, mnohokrát v cizině oceněný román je v autorově tvorbě výjimečný stylem i básnickým jazykem.

Svazek přináší dílo Egona Hostovského (1908—1973), předního autora psychologických a existenciálních románů a novel. Představuje autora charakteristickými prózami obou nejvýznamnějších období jeho tvorby — doby mezi světovými válkami, kdy se stal jedním z předních exponentů vlny psychologické prózy (Dům bez pána, 1937), a doby po druhé světové válce, v níž dospívá k reflexi absurdity lidské existence v moderním světě rozpadající se mezilidské komunikace a jednoznačné hodnotové orientace lidského života (Půlnoční pacient, 1959). Edici k vydání připravila Štěpánka Pašková, komentář napsal Václav Vaněk.

Román se špionážní zápletkou ve stylu Grahama Greena zobrazující odcizenost člověka ve společnosti ovládané totalitní ideologií. Kniha vychází šedesát let od prvního vydání, které bylo ovšem v dánštině. Hlavním hrdinou je židovský intelektuál Brunner, tápající mezi strachem z nového režimu a podvědomou touho podvolit se mu. V pozadí textu stojí jakási centrální postava, novinář Král. Do spletitého světa tajných služeb uvádí Brunnera komunistický funkcionář Matějka. Do všeho se plete komická postava Stanleyho Johnsona z Nebrasky, který do Prahy přijíždí krátce před únorovými událostmi pátrat po svém kufru, kde jsou důkazy svědčící o jeho manželské nevěře. To mu ale zfanatizovaní agenti na obou stranách barikády nevěří a vidí v něm zvlášť rafinovaného agenta…

Špionážní román z doby vítězného Února Román se špionážní zápletkou ve stylu Grahama Greena zobrazující odcizenost člověka ve společnosti ovládané totalitní ideologií. Kniha vychází 60 let od prvního vydání. Hlavním hrdinou je židovský intelektuál Erik Brunner, tápající mezi strachem z nového režimu a podvědomou touho podvolit se mu. V pozadí textu stojí jakási centrální postava, novinář Petr Král. Do spletitého světa tajných služeb uvádí Brunnera komunistický funkcionář Matějka. Do všeho se plete komická postava Stanleyho Johnsona z Nebrasky, který do Prahy přijíždí krátce před únorovými událostmi pátrat po svém kufru, kde jsou důkazy svědčící o jeho manželské nevěře. To mu ale zfanatizovaní agenti na obou stranách barikády nevěří a vidí v něm zvlášť rafinovaného agenta…