Viac o knihe
V knize Odvaha být Tillich předkládá brilantní fenomenologii úzkosti a odvahy. Chápe je nikoli jako skutečnosti etické, nýbrž ontologické: úzkost prožívám tehdy, je-li ohroženo mé bytí, a odvaha znamená schopnost potvrzovat vlastní bytí navzdory ohrožení. Tillich ukazuje, že již od antiky je člověk vystaven trojí existenciální úzkosti: před osudem a smrtí, před prázdnotou a nesmyslností a před vinou a zatracením. Radikalizace těchto úzkostí v moderní době se podle Tillicha podílela na vzniku nových kulturně společenských jevů – komunistického a fašistického kolektivismu a kapitalistického konformismu –, v nichž člověk nachází odvahu být jen jako součást většího celku. Proti takové odvaze klade Tillich existencialistickou odvahu být jako individuum, která však svou poslední jistotu může čerpat pouze v „absolutní víře“, očištěné od teistických představ o Bohu: „Odvaha být má kořeny v tom Bohu, který se objevuje, když Bůh zmizel v úzkosti pochybování.“
Nákup knihy
Odvaha být, Paul Tillich
- Jazyk
- Rok vydania
- 2004
- Väzba
- (pevná),
- Stav knihy
- Veľmi dobrá
- Cena
- 65,39 €
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- Odvaha být
- Jazyk
- česky
- Autori
- Paul Tillich
- Rok vydania
- 2004
- Väzba
- pevná
- Počet strán
- 138
- ISBN10
- 8073250160
- ISBN13
- 9788073250164
- Série
- Štítky
- Psychologická tematika, Náboženské témy, Filozofická tematika, Spiritualita, Kresťanské témy, Teológia, Viera, Religionistika
- Prvé vydanie
- 2000
- Pôvodný názov
- The Courage to Be
- Hodnotenie
- 4,25 z 5
- Anotácia
- V knize Odvaha být Tillich předkládá brilantní fenomenologii úzkosti a odvahy. Chápe je nikoli jako skutečnosti etické, nýbrž ontologické: úzkost prožívám tehdy, je-li ohroženo mé bytí, a odvaha znamená schopnost potvrzovat vlastní bytí navzdory ohrožení. Tillich ukazuje, že již od antiky je člověk vystaven trojí existenciální úzkosti: před osudem a smrtí, před prázdnotou a nesmyslností a před vinou a zatracením. Radikalizace těchto úzkostí v moderní době se podle Tillicha podílela na vzniku nových kulturně společenských jevů – komunistického a fašistického kolektivismu a kapitalistického konformismu –, v nichž člověk nachází odvahu být jen jako součást většího celku. Proti takové odvaze klade Tillich existencialistickou odvahu být jako individuum, která však svou poslední jistotu může čerpat pouze v „absolutní víře“, očištěné od teistických představ o Bohu: „Odvaha být má kořeny v tom Bohu, který se objevuje, když Bůh zmizel v úzkosti pochybování.“