Bookbot

Poetika prózy

Hodnotenie knihy

Viac o knihe

Svazek Poetika, francouzského literárního vědce bulharského původu Tzvetana Todorova, představuje významný příspěvek k literární teorii, který přeložili Libuše Valentová a Jiří Pelán. Skládá se ze dvou textů z šedesátých let: metodologické stati Poetika a souboru esejů, kde Todorov aplikuje své teoretické závěry na konkrétní literární díla, jako jsou Odysseia a Srdce temnoty. Tento svazek se liší od jeho novějších prací, které mají antropologičtější zaměření a odklánějí se od přísného strukturalismu. Todorov usiluje o teorii literatury, která by stanovila zákonitosti literárního diskursu, aniž by se opírala o vnější fenomény. Vymezuje se vůči interpretaci a ideologickému marxismu, přičemž zdůrazňuje, že studium poetiky musí vycházet z textů samotných. Zkoumá aspekty jako "rejstříky promluvy" a "narativní syntax", čímž navazuje na ruské formalisty a soudobé bádání. Kniha je cenným dokumentem o strukturalismu a metodologickým náčrtem studia literatury, přičemž Todorovův důraz na analýzu literárních textů je v současném kontextu více než aktuální. Upozorňuje na nutnost, aby literární analýzy byly kvalitní a patřily příslušným vědám, nikoli pouhému literárnímu komentáři.

Skladom máme celkom knihy Poetika prózy (2000).

Nákup knihy

Poetika prózy, Tzvetan Todorov

Jazyk
Rok vydania
2000
product-detail.submit-box.info.binding
(mäkká),
Stav knihy
Dobrá
Cena
25,99 €

Platobné metódy

4,7
Výborná
8 Hodnotenie

Tu nám chýba tvoja recenzia

Titul
Poetika prózy
Jazyk
česky
Vydavateľ
Triáda
Rok vydania
2000
Väzba
mäkká
ISBN10
8086138275
ISBN13
9788086138275
Série
Prvé vydanie
1971
Pôvodný názov
Poétique de la prose
Hodnotenie
4,65 z 5
Anotácia
Svazek Poetika, francouzského literárního vědce bulharského původu Tzvetana Todorova, představuje významný příspěvek k literární teorii, který přeložili Libuše Valentová a Jiří Pelán. Skládá se ze dvou textů z šedesátých let: metodologické stati Poetika a souboru esejů, kde Todorov aplikuje své teoretické závěry na konkrétní literární díla, jako jsou Odysseia a Srdce temnoty. Tento svazek se liší od jeho novějších prací, které mají antropologičtější zaměření a odklánějí se od přísného strukturalismu. Todorov usiluje o teorii literatury, která by stanovila zákonitosti literárního diskursu, aniž by se opírala o vnější fenomény. Vymezuje se vůči interpretaci a ideologickému marxismu, přičemž zdůrazňuje, že studium poetiky musí vycházet z textů samotných. Zkoumá aspekty jako "rejstříky promluvy" a "narativní syntax", čímž navazuje na ruské formalisty a soudobé bádání. Kniha je cenným dokumentem o strukturalismu a metodologickým náčrtem studia literatury, přičemž Todorovův důraz na analýzu literárních textů je v současném kontextu více než aktuální. Upozorňuje na nutnost, aby literární analýzy byly kvalitní a patřily příslušným vědám, nikoli pouhému literárnímu komentáři.