Viac o knihe
Mezi trůnním sálem a blázincem Populární výklad se soustřeďuje zejména na osobnostní charakteristiku některých členů královského a vévodského rodu Wittelsbachů. Historická kniha sleduje podivíny a černé ovce v bavorském šlechtickém rodě, k jehož prvním členům patřil hrabě Otto († 1072) a jeho pravnuk Otto († 1183),který se stal v roce 1180 vévodou bavorským. Koncem 13. století se Wittelsbachové rozdělili na větev falckou a větev bavorskou, obě se pak dále dělily na rodiny, nazvané podle sídel (Mnichov, Landshut, Ingolstadt u větve bavorské, Zweibrücken, Neuburg, Sulzbach, Simmern u větve falcké). Titul kurfiřta patřil až do roku 1623 větvi falcké, po třicetileté válce náležel oběma. Postupné vymření většiny Wittelsbachů vedlo k válce o dědictví bavorské, jejímž výsledkem bylo sjednocení území a vytvoření Bavorského království. Titul králů bavorských získali v roce 1806 (do roku 1918) a udržovali si vysokou prestiž dodržováním národních tradic a zájmem o umění.
Nákup knihy
Černé ovce Wittelsbachů : mezi trůnním sálem a blázincem, Christian Dickinger
- Jazyk
- Rok vydania
- 2005
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná)
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- Černé ovce Wittelsbachů : mezi trůnním sálem a blázincem
- Jazyk
- česky
- Autori
- Christian Dickinger
- Vydavateľ
- Brána
- Rok vydania
- 2005
- Väzba
- pevná
- ISBN10
- 8072432591
- ISBN13
- 9788072432592
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Historické téma, História, Skutočné príbehy, Životopisy, Nemecko, Bavorsko, Aristokracia, šľachta, Princezné a kňažné, Králi, Princovia a knížatá, Melanchólia, Dynastie, Wittelsbachovci, Ludovít II., bavorský kráľ, 1845-1886
- Prvé vydanie
- 2003
- Pôvodný názov
- Die schwarzen Schafe der Wittelsbacher
- Hodnotenie
- 4 z 5
- Anotácia
- Mezi trůnním sálem a blázincem Populární výklad se soustřeďuje zejména na osobnostní charakteristiku některých členů královského a vévodského rodu Wittelsbachů. Historická kniha sleduje podivíny a černé ovce v bavorském šlechtickém rodě, k jehož prvním členům patřil hrabě Otto († 1072) a jeho pravnuk Otto († 1183),který se stal v roce 1180 vévodou bavorským. Koncem 13. století se Wittelsbachové rozdělili na větev falckou a větev bavorskou, obě se pak dále dělily na rodiny, nazvané podle sídel (Mnichov, Landshut, Ingolstadt u větve bavorské, Zweibrücken, Neuburg, Sulzbach, Simmern u větve falcké). Titul kurfiřta patřil až do roku 1623 větvi falcké, po třicetileté válce náležel oběma. Postupné vymření většiny Wittelsbachů vedlo k válce o dědictví bavorské, jejímž výsledkem bylo sjednocení území a vytvoření Bavorského království. Titul králů bavorských získali v roce 1806 (do roku 1918) a udržovali si vysokou prestiž dodržováním národních tradic a zájmem o umění.