Die Priesterin

„Freya“ mě překvapila hlavně atmosférou. Není to fantasy postavená jen na akci nebo romantice. Je hodně o pocitu světa. O drsném severu, kde příroda, bohové i lidé umí být stejně nebezpeční. Freya jako hlavní hrdinka není dokonalá ani naivní. Má v sobě sílu, ale zároveň pochybnosti, vztek i zranitelnost. A právě díky tomu působí lidsky. Bavilo mě, že autorka z ní neudělala jen „silnou ženskou postavu“ na efekt, ale skutečného člověka, který musí nést následky svých rozhodnutí. Velkým plusem knihy je práce se severskou mytologií. Bohové, magie a dávné kmeny tu nepůsobí jako kulisy, ale jako něco živého a neklidného. Člověk z toho cítí staré legendy, kamenné kruhy, oběti bohům a neustálý boj mezi osudem a vlastní vůlí. A ano… občas jsem měla pocit, že bych potřebovala mapu, rodokmen a malého vikingského průvodce ? Ale jakmile se člověk ponoří do světa knihy, začne ho ten sever zvláštně přitahovat. Líbilo se mi i to, že kniha není černobílá. Neřeší jen dobro a zlo, ale hlavně moc, víru, touhu a cenu, kterou člověk zaplatí za vlastní srdce. Pokud máte rádi fantasy ve stylu Mlhy Avalonu nebo seriály typu Vikings, „Freya“ by vás mohla hodně bavit.