Jana

Viac o knihe

Příběh chudé, nevzdělané, ale duševně i fyzicky krásné venkovské dívky, která se sama propracovala k pochopení podstaty existujícího společenského řádu a jeho nespravedlnosti a která v symbolické, možno říci křesťansky utopické formě dovede pochopit nutnost přeměny této společnostiv takovou, jež by byla založena na rovnosti a organizována podle zásad prvobytně pospolného komunismu. V Janě (1844, česky 1929) zobrazila G. Sandová prostředí venkovského pracující lidu, venkovské šlechty a maloměstské buržoazie v kraji Berry a zároveň z tohoto "ženského" románu učinila tribunu svých filozofických a sociálních názorů. Proti svému sklonu končit své románové příběhy idylou šťastného manželství dvou sociálně protikladných hrdinů dovádí tu příběh "krásné pastýřky Jany" k odmítnutí sňatku s bohatým, mravně ušlechtilým anglickým šlechticem a k tragické smrti "galské panny", kterou způsobí bohatý advokát, měšťácký "donchuán" Marsillat. Jana bývá obvykle označována za počátek nové tendence v tvorbě G. Sandové, tendence k vytváření venkovských románů idealizujících život venkovského lidu.