Viac o knihe
Říká se, že od zvířat nás odlišuje rozum. Ten se stejně jako ostatní charakteristiky našeho živočišného druhu vyvinul postupnou evolucí. Musíme si proto položit dvě zásadní otázky: Proč se rozum nevyvinul u zvířat? A proč se lidé tak často chovají úplně bláznivě? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět francouzští kognitivní vědci Hugo Mercier a Dan Sperber. Rozum podle nich nefunguje osamoceně a neslouží k hledání té nejlepší možné reakce v konkrétní situaci. Mnohem spíše pomáhá obhajovat naše instinktivní a podvědomá rozhodnutí před naším okolím — přesvědčuje je skrze racionální argumentaci a soudí argumenty ostatních. Najednou pak dávají smysl i ty největší slabiny rozumu: například proč vždy tíhneme k tomu, co známe, nebo proč tak často nedokážeme rozlišit mezi dobrou a špatnou myšlenkou.
Nákup knihy
Záhada rozumu, Hugo Mercier, Dan Sperber
- Jazyk
- Rok vydania
- 2019
- product-detail.submit-box.info.binding
- (mäkká)
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- Záhada rozumu
- Jazyk
- česky
- Autori
- Hugo Mercier, Dan Sperber
- Vydavateľ
- Host
- Rok vydania
- 2019
- Väzba
- mäkká
- ISBN10
- 8075776356
- ISBN13
- 9788075776358
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Spoločenské vedy, Filozofia, Veda, Psychológia, Evolúcia, Neuroveda, Pojednanie, Rozum, Kognitívne vedy
- Prvé vydanie
- 2017
- Pôvodný názov
- The Enigma of Reason
- Hodnotenie
- 4,3 z 5
- Anotácia
- Říká se, že od zvířat nás odlišuje rozum. Ten se stejně jako ostatní charakteristiky našeho živočišného druhu vyvinul postupnou evolucí. Musíme si proto položit dvě zásadní otázky: Proč se rozum nevyvinul u zvířat? A proč se lidé tak často chovají úplně bláznivě? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět francouzští kognitivní vědci Hugo Mercier a Dan Sperber. Rozum podle nich nefunguje osamoceně a neslouží k hledání té nejlepší možné reakce v konkrétní situaci. Mnohem spíše pomáhá obhajovat naše instinktivní a podvědomá rozhodnutí před naším okolím — přesvědčuje je skrze racionální argumentaci a soudí argumenty ostatních. Najednou pak dávají smysl i ty největší slabiny rozumu: například proč vždy tíhneme k tomu, co známe, nebo proč tak často nedokážeme rozlišit mezi dobrou a špatnou myšlenkou.