Viac o knihe
Stejně jako Lipany nebo Bílá hora nebyla ani tzv. normalizace jen temnou skvrnou na našich dějinách. Chceme-li na toto historické období pohlédnout bez předsudků, musíme obrátit pozornost od samotné represe ke společenským silám, které diktaturu držely pohromadě. Jen tak pochopíme trvání systému založeného na „klidu na práci“ i důvody, proč se koncem osmdesátých let tak snadno zhroutil. Soubor studií Co byla normalizace? se snaží vylíčit pozdně socialistickou společnost v její rozmanitosti, neomezuje se jen na politické špičky nebo opozici. Autoři zachycují pestrou škálu postojů, které se vzpírají jednoznačnému dělení na viníky a oběti. Diktatura podle nich nebyla jen výsledkem vnější mocenské svévole, nýbrž opírala se i o určitý vnitřní konsenzus. Důrazem na sociální rozměr moci zpochybňují takový výklad, který komunistický režim chápe jako odchylku od domněle přirozeného vývoje našich dějin a tím zbavuje společnost odpovědnosti za to, co se stalo.
Nákup knihy
Co byla normalizace?, Michal Pullmann, Pavel Kolář
- Jazyk
- Rok vydania
- 2017
- Väzba
- (mäkká),
- Stav knihy
- Dobrá
- Cena
- 71,99 €
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- Co byla normalizace?
- Podtitul
- Studie o pozdním socialismu
- Jazyk
- česky
- Autori
- Michal Pullmann, Pavel Kolář
- Vydavateľ
- NLN, Nakladatelství Lidové noviny
- Rok vydania
- 2017
- Väzba
- mäkká
- Počet strán
- 224
- ISBN10
- 8074225607
- ISBN13
- 9788074225604
- Série
- Štítky
- České & Slovenské dejiny, Štúdium, Československo, Štúdia, Normalizácia (1969-1989), 70.-80. roky 20. storočia
- Hodnotenie
- 3,35 z 5
- Anotácia
- Stejně jako Lipany nebo Bílá hora nebyla ani tzv. normalizace jen temnou skvrnou na našich dějinách. Chceme-li na toto historické období pohlédnout bez předsudků, musíme obrátit pozornost od samotné represe ke společenským silám, které diktaturu držely pohromadě. Jen tak pochopíme trvání systému založeného na „klidu na práci“ i důvody, proč se koncem osmdesátých let tak snadno zhroutil. Soubor studií Co byla normalizace? se snaží vylíčit pozdně socialistickou společnost v její rozmanitosti, neomezuje se jen na politické špičky nebo opozici. Autoři zachycují pestrou škálu postojů, které se vzpírají jednoznačnému dělení na viníky a oběti. Diktatura podle nich nebyla jen výsledkem vnější mocenské svévole, nýbrž opírala se i o určitý vnitřní konsenzus. Důrazem na sociální rozměr moci zpochybňují takový výklad, který komunistický režim chápe jako odchylku od domněle přirozeného vývoje našich dějin a tím zbavuje společnost odpovědnosti za to, co se stalo.