Bookbot

Novinář Karel Havlíček a jeho evropské ohlasy

Autori

  • Kolektív autorov

Parametre

  • 143 stránok
  • 6 hodin čítania

Viac o knihe

Karel Havlíček (1821–1856), symbol českého novinářství, prožil zásadní životní zlom během revoluce 1848. Jeho žurnalistické dílo přineslo „nový svět“ do české společnosti již v polovině čtyřicátých let, kdy se stal šéfredaktorem Pražských novin. V té době získávala publicistika v veřejném prostoru klíčový význam. Tým zkoumá Havlíčkovu novinářskou tvorbu, její kontext a ohlas v kolektivní monografii. První část se zaměřuje na jeho redakční praxi, včetně úprav čtenářských dopisů a strategií pro udržení autorů. Dále se věnuje církevní problematice na stránkách Národních novin a porovnává publicistiku dvou jeho současníků, J. K. Tyla a I. L. Kobra, s Havlíčkovými novinami. Druhá část se soustředí na polemiky s jeho publicistikou v krakovském deníku Jutrzenka a zkoumá reflexi jeho díla v menších národně se emancipujících společenstvích: Slovincích, Lužických Srbech a Finech, pokrývající období od poloviny 19. do počátku 20. století. Havlíčkova publicistika, vycházející z myšlenky novin jako svědomí vlasti, zůstává aktuální a vyzývá k demokratickým občanským postojům.

Nákup knihy

Novinář Karel Havlíček a jeho evropské ohlasy, Kolektív autorov

Jazyk
Rok vydania
2020
product-detail.submit-box.info.binding
(mäkká)
Akonáhle sa objaví, pošleme e-mail.

Platobné metódy

Nikto zatiaľ neohodnotil.Ohodnotiť

Titul
Novinář Karel Havlíček a jeho evropské ohlasy
Jazyk
česky
Väzba
mäkká
Počet strán
143
ISBN10
8073089580
ISBN13
9788073089580
Série
Anotácia
Karel Havlíček (1821–1856), symbol českého novinářství, prožil zásadní životní zlom během revoluce 1848. Jeho žurnalistické dílo přineslo „nový svět“ do české společnosti již v polovině čtyřicátých let, kdy se stal šéfredaktorem Pražských novin. V té době získávala publicistika v veřejném prostoru klíčový význam. Tým zkoumá Havlíčkovu novinářskou tvorbu, její kontext a ohlas v kolektivní monografii. První část se zaměřuje na jeho redakční praxi, včetně úprav čtenářských dopisů a strategií pro udržení autorů. Dále se věnuje církevní problematice na stránkách Národních novin a porovnává publicistiku dvou jeho současníků, J. K. Tyla a I. L. Kobra, s Havlíčkovými novinami. Druhá část se soustředí na polemiky s jeho publicistikou v krakovském deníku Jutrzenka a zkoumá reflexi jeho díla v menších národně se emancipujících společenstvích: Slovincích, Lužických Srbech a Finech, pokrývající období od poloviny 19. do počátku 20. století. Havlíčkova publicistika, vycházející z myšlenky novin jako svědomí vlasti, zůstává aktuální a vyzývá k demokratickým občanským postojům.