Parametre
- 130 stránok
- 5 hodin čítania
Viac o knihe
Proč se Římu přezdívá Věčné město? Protože tam věčně čekáte v nějaké frontě. Ale co má člověk dělat, když je blázen do historie a není mu líto vysypat polovinu měsíčního příjmu za vstupy do rozpadlin antického světa? Druhá polovina platu padla za stravování, které ač se pyšní tradičně pozitivně vnímaným přízviskem „italská kuchyně“, v kvalitě, chuti a zejména způsobu servírování by ho předčila i česká prdelačka ze čtvrté cenové. Na svízele italské gastronomie jsme během naší svatební cesty naráželi s manželkou prakticky při každé návštěvě restaurace. Každé euro ale má dvě strany a každá lapálie se dá přejít s humorem – zvlášť když máte po boku někoho, kdo ve chvílích nejtrpčejších nepodlehne vašemu nadávání nad zlomyslností osudu, ale začne se na celé kolo smát. To i zarputilý škarohlíd, jakým jsem já, musí nutně pookřát.
Nákup knihy
Líbánky v Římě aneb špagetová šaráda, Filip Krumphanzl
- Jazyk
- Rok vydania
- 2025
- product-detail.submit-box.info.binding
- (mäkká)
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- Líbánky v Římě aneb špagetová šaráda
- Jazyk
- česky
- Autori
- Filip Krumphanzl
- Vydavateľ
- Filip Krumphanzl
- Rok vydania
- 2025
- Väzba
- mäkká
- Počet strán
- 130
- ISBN13
- 9788011061883
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Mapy & Cestovanie, Skutočné príbehy, Kuchárky & Gastronómia, Česká literatúra, Humor, Cestopisy, Južná Európa, Taliansko, Rím, Autobiografické romány, Novinári, novinárky, Gamebooky, Cesty a pobyt, Svadobná cesta, Kašny a fontány
- Hodnotenie
- 4,25 z 5
- Anotácia
- Proč se Římu přezdívá Věčné město? Protože tam věčně čekáte v nějaké frontě. Ale co má člověk dělat, když je blázen do historie a není mu líto vysypat polovinu měsíčního příjmu za vstupy do rozpadlin antického světa? Druhá polovina platu padla za stravování, které ač se pyšní tradičně pozitivně vnímaným přízviskem „italská kuchyně“, v kvalitě, chuti a zejména způsobu servírování by ho předčila i česká prdelačka ze čtvrté cenové. Na svízele italské gastronomie jsme během naší svatební cesty naráželi s manželkou prakticky při každé návštěvě restaurace. Každé euro ale má dvě strany a každá lapálie se dá přejít s humorem – zvlášť když máte po boku někoho, kdo ve chvílích nejtrpčejších nepodlehne vašemu nadávání nad zlomyslností osudu, ale začne se na celé kolo smát. To i zarputilý škarohlíd, jakým jsem já, musí nutně pookřát.


