Bookbot

Filosofické drobty aneb trocha filosofie

Parametre

  • 136 stránok
  • 5 hodin čítania

Viac o knihe

Filosofické drobky patří ke Kierkegaardovým nejvýznamnějším dílům, mimo jiné i proto, že obsahují většinu základních pojmů jeho myšlení. Fiktivním autorem textu je Johannes Climacus a jeho úvahy se točí kolem otázky poznání věčné (tedy ne historické) pravdy. Své pojednání nazývá „myšlenkovým projektem“ neboli experimentem. Ten spočívá v rozvinutí hypotézy, jak by tomu bylo, kdyby poznání věčné pravdy probíhalo jinak, než jak předpokládá Sókratés. K závěru, že alternativou je křesťanská víra, se Climacus dopracuje až po vyloučení možnosti, že by analyzovaný hypotetický způsob poznání mohl být metodou filosofickou nebo historickou. Autor křesťanství přímo neobhajuje, volbu mezi sókratovskou a křesťanskou alternativou nechává na čtenáři. Přitom ukazuje, že důsledný myslitel nemůže dojít ke třetí, hegelovské alternativě, která tehdy v dánské filosofii i teologii převládala a vycházela z předpokladu, že věčná pravda prodělává historický vývoj a že tento vývoj lze postupně rozumově poznat.

Nákup knihy

Filosofické drobty aneb trocha filosofie, Søren Kierkegaard, Kateřina Kolínská

Jazyk
Rok vydania
2025
product-detail.submit-box.info.binding
(mäkká)
Akonáhle sa objaví, pošleme e-mail.

Platobné metódy

Nikto zatiaľ neohodnotil.Ohodnotiť

Titul
Filosofické drobty aneb trocha filosofie
Jazyk
česky
Rok vydania
2025
Väzba
mäkká
Počet strán
136
ISBN13
9788053002103
Série
Anotácia
Filosofické drobky patří ke Kierkegaardovým nejvýznamnějším dílům, mimo jiné i proto, že obsahují většinu základních pojmů jeho myšlení. Fiktivním autorem textu je Johannes Climacus a jeho úvahy se točí kolem otázky poznání věčné (tedy ne historické) pravdy. Své pojednání nazývá „myšlenkovým projektem“ neboli experimentem. Ten spočívá v rozvinutí hypotézy, jak by tomu bylo, kdyby poznání věčné pravdy probíhalo jinak, než jak předpokládá Sókratés. K závěru, že alternativou je křesťanská víra, se Climacus dopracuje až po vyloučení možnosti, že by analyzovaný hypotetický způsob poznání mohl být metodou filosofickou nebo historickou. Autor křesťanství přímo neobhajuje, volbu mezi sókratovskou a křesťanskou alternativou nechává na čtenáři. Přitom ukazuje, že důsledný myslitel nemůže dojít ke třetí, hegelovské alternativě, která tehdy v dánské filosofii i teologii převládala a vycházela z předpokladu, že věčná pravda prodělává historický vývoj a že tento vývoj lze postupně rozumově poznat.