Bookbot

Zkoumání principů morálky

Viac o knihe

Humovo Zkoumání principů morálky patří společně s Aristotelovou Etikou Nikomachovou a Kantovými Základy metafyziky mravů do kánonu evropské morální filosofie. Hume v něm rozvíjí zkušenostně založené uvažování o morální stránce lidské přirozenosti, které ve jménu založení etiky v morálních vášních odmítá jak klasický morální racionalismus, tak psychologický egoismus. David Hume (1711–1776) je považován za nejvýznamnějšího anglicky píšícího filosofa a čelního představitele skotského osvícenství. Ve své prvotině, Pojednání o lidské přirozenosti (1739–1740), představil plán zkoumání lidské přirozenosti založený na popisu operací lidské mysli uplatňujících se ve výkonech poznání, při prožívání vášní a v utváření morálního charakteru lidí a společenských zákonů. Myšlenky Pojednání přepracoval ve Zkoumání lidského rozumu (1748), ve Zkoumání principů morálky (1751) a v Rozpravě o vášních (1757).

Nákup knihy

Zkoumání principů morálky, David Hume, Marek Tomeček

Jazyk
Rok vydania
2025
Väzba
(pevná)
Akonáhle sa objaví, pošleme e-mail.

Platobné metódy

Nikto zatiaľ neohodnotil.Ohodnotiť

Titul
Zkoumání principů morálky
Jazyk
česky
Rok vydania
2025
Väzba
pevná
Počet strán
167
ISBN13
9788072986064
Série
Anotácia
Humovo Zkoumání principů morálky patří společně s Aristotelovou Etikou Nikomachovou a Kantovými Základy metafyziky mravů do kánonu evropské morální filosofie. Hume v něm rozvíjí zkušenostně založené uvažování o morální stránce lidské přirozenosti, které ve jménu založení etiky v morálních vášních odmítá jak klasický morální racionalismus, tak psychologický egoismus. David Hume (1711–1776) je považován za nejvýznamnějšího anglicky píšícího filosofa a čelního představitele skotského osvícenství. Ve své prvotině, Pojednání o lidské přirozenosti (1739–1740), představil plán zkoumání lidské přirozenosti založený na popisu operací lidské mysli uplatňujících se ve výkonech poznání, při prožívání vášní a v utváření morálního charakteru lidí a společenských zákonů. Myšlenky Pojednání přepracoval ve Zkoumání lidského rozumu (1748), ve Zkoumání principů morálky (1751) a v Rozpravě o vášních (1757).