Parametre
Viac o knihe
V době, kdy text vyšel, byl již Kant proslulým filosofem, autorem trojice svých „Kritik“ (1781, 1788, 1790). V Kritice čistého rozumu shrnuje podstatu lidského tázání do tří otázek: Co mohu vědět? Co mám dělat? V co smím doufat? Jsou-li Kantovy tři Kritiky pokusem o odpověď především na první dvě z těchto otázek, je jeho spis o náboženství jeho odpovědí na otázku třetí. Výchozím bodem jeho úvah se zde stává otázka původu zla a vztah dobrého a zlého principu v člověku. Kantovo dílo mělo velký význam pro vývoj novověké filosofie náboženství. Lze je považovat jednak za vyvrcholení první fáze vývoje osvícenské filosofie náboženství, jednak ale i za jakousi „výhybku“, jež vlivem Kantova kriticismu (jeho tzv. „kopernikánského obratu“) dala dalšímu vývoji filosofie náboženství od 19. století až do naší doby zcela nový směr.
Nákup knihy
Náboženství v hranicích pouhého rozumu, Immanuel Kant
- Jazyk
- Rok vydania
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná)
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- Náboženství v hranicích pouhého rozumu
- Jazyk
- česky
- Autori
- Immanuel Kant
- Vydavateľ
- Vyšehrad
- Rok vydania
- 2013
- Väzba
- pevná
- ISBN10
- 8074293505
- ISBN13
- 9788074293504
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Spoločenské vedy, Ezoterika & Náboženstvo, Náboženské témy, Filozofická tematika, Náboženstvo, Nemecká literatúra, Nemecko, Teológia, Etika, Filozofia a náboženstvo, Osvietenstvo, Dobro a zlo, Ľudská prirodzenosť, Rozum, Nemecká filozofia
- Prvé vydanie
- 1793
- Pôvodný názov
- Die Religion innerhalb der Grenzen der bloßen Vernunft
- Hodnotenie
- 3,8 z 5
- Anotácia
- V době, kdy text vyšel, byl již Kant proslulým filosofem, autorem trojice svých „Kritik“ (1781, 1788, 1790). V Kritice čistého rozumu shrnuje podstatu lidského tázání do tří otázek: Co mohu vědět? Co mám dělat? V co smím doufat? Jsou-li Kantovy tři Kritiky pokusem o odpověď především na první dvě z těchto otázek, je jeho spis o náboženství jeho odpovědí na otázku třetí. Výchozím bodem jeho úvah se zde stává otázka původu zla a vztah dobrého a zlého principu v člověku. Kantovo dílo mělo velký význam pro vývoj novověké filosofie náboženství. Lze je považovat jednak za vyvrcholení první fáze vývoje osvícenské filosofie náboženství, jednak ale i za jakousi „výhybku“, jež vlivem Kantova kriticismu (jeho tzv. „kopernikánského obratu“) dala dalšímu vývoji filosofie náboženství od 19. století až do naší doby zcela nový směr.