Paranormálny horor
Niektoré javy jednoducho rozumom nevysvetlíš. Duchovia a neviditeľné sily, ktoré ti nedajú spať.
Vybrané recenzie
Kniha okamžitě vtáhne do děje. Sice mi místy přišlo, že je děj zbytečně natahovaný, ale akcí a zvratů přibývá, takže to ve výsledku člověk přežije. Líbí se mi, jak je tady s tou "fantasy" linkou pracováno. Je všudypřítomná, ale zároveň nijak neruší. I když kniha dost napovídá, kdo je pachatel a kdo je ve skutečnosti oběť, tak stejně vyvrcholení příběhu dost překvapí. Osobně si myslím, že hlavními tahouny jsou postavy - zejména Tayler a Iris. Ty dva jsem oblíbila. Vivi byla jistotou, že zazní něco sakrastického, ujetého, vtipného. Gray... z té jsem měla docela husinu. Škoda, že konec knihy byl takový... nevím... nijaký? Ale celkově doporuuji milovníkům fantasy knih, kteří by chtěli zkusit nějakou "detektivku", ale nemohou číst knihy bez něčeho nadpřirozeného.Linuš
Ghúl je knížka co strašně mate tělem, vším na první dobrou připomíná béčkový horor s dětskými hrdiny, tuctovou variaci na To nebo Temné léto, jenže ve skutečnosti je to poklad a jeden z nejlepších hororů, co se vám letos dostane do ruky. Upřímně, nic objevného v příběhu nečekejte, všechno to jsou typické žánrové kulisy - příšera, parta kámošů, dospělí hajzlové, léto, zdánlivě věčné přátelství, první holka atd. Brian Keene to ale všechno tak skvěle provázal a nacpal emocemi až máte při čtení pocit, že je vám zase dvanáct a se strachem čekáte, zda rodiče přijdou na váš nejnovější průser. Uvnitř je Ghúl vlastně strašně melancholický, po prvních jatkách na hřbitově, kdy monstrum rozseká páreček teenagerů, co si to rozdává na místě jeho odpočinku, se na povrch začnou drát mnohem větší problémy v životech mladíků, než oživlá nemrtvá stvůra a oni si postupně uvědomují konec bezstarostných let. Ty největší zrůdy totiž mají v rodinách a jejich dva největší vzory zemřou hned zkraje knihy. S tím, co se často děje za zavřenými dveřmi, s traumaty, zneužíváním a podobnými sračkami pracuje Keene s citem, moment, kdy se se svými trablemi jeden kámoš svěřuje druhému patří k nejsilnějším okamžikům, co kniha nabízí. Tyhle fakt mrazivé chvíle zvládá i odlehčit, sype odkazy na popkulturní fenomény osmdesátek, kluci jsou fandové komiksů a metalové hudby a Keene je správně sprostej, ostatně asi jako každej ve dvanácti. Ale nezapomeňte, že po těhle chvílích vždycky přijde nějaká rána.Milan Říský
Nevěděla jsem o čem příběh je, neviděla jsem ani filmy, takže jsem opravdu do toho šla s čistým štítem a doufala jsem, že mě král hororu posadí na zadek. Bohužel se tak nestalo. Možná to bylo příliš vysokým očekáváním, možná jsem od toho měla jiné představy, ale prostě mi to nesedlo. Začátek mi přijde zbytečně zdlouhavý. Často jsem se přistihla, jak myšlenkami utíkám jinam a nesoustředím se na text, takže mě kniha nedokázala udržet. Musím se ale přiznat, že navzdory tomu, že mi ta kniha nepřišla děsivá, tak jsem asi dvě noci po sobě měla noční můry, takže nějakou reakci v mém mozku to asi vyvovalo. Každopádně nejlepší část knihy je asi posledních padesát stránek. Bum, bum, bum, je to úplně natřískaný tím nejlepším, co ze sebe mohl King dostat a mě mrzí, že taková není celá kniha. Rozhodně to s ním ale nezvdávám, je možný, že to byl jen špatný výběr příběhu a jiný mě třeba osloví víc.Tereza B.
Pokud jste si někdy mysleli, že klíče jsou jen nudná věc na klíčence, tahle série vás velmi rychle vyvede z omylu. Tady totiž každý klíč otevírá nejen dveře, ale i trauma, strach a věci, které by měly zůstat velmi pečlivě zamčené. Nápad je originální, chytrý a zároveň děsivě návykový. Joe Hill pracuje s hororem spíš psychologicky než prvoplánově - místo lekaček přichází pomalé mrazení v zádech a pocit, že se něco strašně pokazí. A ono se to taky pokazí. Opakovaně. A hodně. Příběh je promyšlený, temný a nečekaně emotivní, aniž by sklouzával k laciným efektům. Kresba Gabriela Rodrígueze je za mě famózní. Krásná, detailní, místy až znepokojivě něžná? A přesně díky tomu tak účinná. Kontrast mezi "hezkým" vizuálem a brutálními momenty funguje dokonale. Každý panel má atmosféru, každá stránka vás nutí otočit další. Říct si „ještě jednu kapitolu" je tady v podstatě osobní prohra. A teď to nejdůležitější. Tohle není jen obyčejný horor. Je to také příběh. Příběh o ztrátě, rodině, vině a o tom, že některé dveře by se prostě otevírat neměly. Čím víc se do světa ponoříte, tím méně se vám chce ven. Pět hvězdiček je za mě naprosto zasloužených. Zámek a klíč je chytrý, vizuálně nádherný a mrazivě zábavný komiks, který vám připomene, proč horor milujete. A taky proč je někdy lepší nechat dveře zavřené.Shira009
