Bookbot

Štyri knihy

Táto séria sa ponára do vnútra ľudskej duše prostredníctvom lyriky plnej jemnosti a melanchólie. Básne zachytávajú základné pocity generácie, pretkávajú každodenné obrazy s hlbokými emóciami a odhaľujú krásu skrytú v bežných okamihoch. Čitatelia sa môžu tešiť na texty, ktoré rezonujú svojou melodičnosťou a subtílnym pozorovaním sveta.

Tento večer
Paní Jitřenka
Hledání přítomného času
Melancholické procházky

Odporúčané poradie čítania

  1. 1

    Paní Jitřenka

    • 64 stránok
    • 3 hodiny čítania
    4,2(25)Ohodnotiť

    Básnická prvotina jednoho z velkých českých básníků dvacátého století je podivuhodně zralým souborem veršů, v němž se autor projevuje jako jemný a něžný melancholik, který dokázal čistými čarami vystihnout základní pocity své generace. Jeho poezie dokázala souznít se světem, jenž ho obklopoval, a jako celek vynikla svou podmanivou melodičností. "Psát básně znamená / všimnout si jak zní kroky v parku po dešti", říká básník a tuto lehce posmutnělou náladu přenáší i do dalších textů. I do těch, kde plískanice nahrazuje "sluneční písní" a setkává se při každodenním probuzení s "třpytnou zbrojí" své milé a krásné paní, "hebounké jitřenky, ... hvězdy ranní". Kniha vychází u příležitosti stého výročí narození proslulého básníka.

    Paní Jitřenka
  2. 2

    Melancholické procházky

    • 72 stránok
    • 3 hodiny čítania
    4,3(51)Ohodnotiť

    3. vydání básníkovy druhé sbírky - rýmované a rytmické verše, věnované Brnu a brněnské krajině. Verše, které se mottem hlásí k Seifertovi, jsou seifertovsky zpěvné a chtějí vytvářet jakýsi pendant k Seifertovým básním o Praze.

    Melancholické procházky
  3. 3

    Výbor z celoživotního díla významného českého básníka ze dvou třetin tvoří verše napsané ve vlasti, zbytek obsahuje verše z britského exilu. Kniha vyšla v Základní řadě KPP, jejím editorem byl J. M. Tomeš, který vybral a uspořádal verše, napsal doslov a shromáždil dokumentační a fotografický materiál.

    Tento večer
  4. 4

    Titul této sbírky tvoří parafráze názvu slavného románového cyklu francouzského klasika Marcela Prousta. Blatný ovšem nehledá společenské symboly minulosti, ale soustředí se na žhavou přítomnost, v níž se ještě odráží jak válečný čas, tak i doba těsně po osvobození. Dosud rozeznává "vypálený dům a pobořený krov", dým a prach, střepy a plameny. Vzápětí vzpomíná na básnického druha Jiřího Ortena, na "průvod roků", jež se zdály nekonečné, na oběti terezínského koncentračního tábora. Básník silně vnímá záchvěvy dobových chvil a okamžiků, jež se v jeho podání mění v náznaky epizodických příběhů, do kterých občas záměrně udeří i struny tajemných, až mýtických motivů.

    Hledání přítomného času