Andrej Platonov, výrazný sovietsky autor, skúmal témy, ktoré predznamenávali existencializmus. Napriek jeho priľnavosti ku komunizmu boli jeho diela počas jeho života potláčané kvôli kritickému postoju ku kolektivizácii a stalinským politikám. Platonovova plodná kariéra ho videla zaoberať sa širokou škálou tém, od umenia a filozofie po politiku a vedu, vždy s osobitou intelektuálnou hĺbkou. Jeho próza sa vyznačuje jedinečnou jazykovou textúrou a hlbokým zapojením do ľudského údelu pod extrémne spoločenské tlaky.
Obsahuje nasledujúce novely a poviedky: Jepifanské splavy, Semion, Furmanská osada, Príhoda, Takyr, Juška, Džan, Na úsvite hmlistej mladosti, Skrytý človek, Rieka Potudaň, Návrat, Ten krásny a krutý svet, Starý mechanik, Tretí syn, Uľa, Železná starena.
Andrej Platonov je vo svetových ruských kruhoch považovaný za kľúčového autora revolučnej prózy medzivojnového obdobia. Písal o vzájomnej ľudskej úcte a láske, o šťastí, aby tak zachránil seba, svoj vlastný vnútorný cit. Pravda, jeho láska je smutná, jeho hrdinovia trpia, no v najťažších chvíľach v nich ostáva viera v lásku a krásu života ...
Andrej Platonov dokáže vo svojich prózach nevšedne preniknúť do hlbín ľudskej duše, pochopiť a ukázať útrapy, radosti a veľkosť prostého pozemšťana v boji za lepšiu budúcnosť. Čitateľ dostáva do rúk knihu spisovateľa, dôsledne obhajujúceho humanistické medziľudské vzťahy, vieru v pokrok, harmóniu ...
Malý výběr z povídek Andreje Platonova - zahrnuje pět povídek z let 1926-1936 – Formanská ves, Hliněný dům v okresním parku, Nezbadatelný člověk, Řeka Potudaň a Hnojný vítr. Nezbadatelný člověk (Sokrověnnyj čelověk ) je zčásti autobiografické vyprávění z dob ruské občanské války, v němž se střídá podání bezprostřední surovosti bojů s okamžiky až bájně dobrodružnými (plavba dobrovolníků na Krym). Formanská ves (Jamskaja sloboda) zachycuje autorovy vesnické vzpomínky z předrevolučního dětství. Hlavní postava reprezentuje typicky platonovský typ hrdiny, jímž je nejposlednější z posledních – prostoduchý nádeník bez ambicí a cílů. Hnojný vítr ukračuje do ciziny, do Německa těsně po Hitlerově nástupu k moci, ale při hrůzostrašném líčení nacistických zvěrstev jaksi na zapřenou pranýřuje sovětský hladomor z počátku třicátých let 20. století. Řeka Potudaň zastupuje autorovu tvorbu z třicátých let, kde předrevoluční dětství i občanská válka ustupují do dějinného pozadí ve prospěch doby po vítězství bolševiků. Budování mírového života v SSSR je však opět zcela po platonovsku podáno na příkladu nejprostších lidí, nevybavených znaky hrdinství, unavených dlouholetým utrpením a hledajících štěstí jen v nejzákladnějších prvcích lidské komunikace. I ta však z nedostatku zkušeností bezmála selhává, než se nakonec jakoby zázrakem – na pozadí tajuplné řeky coby svědkyně – zdvihne z popela.
Tři novely o životě lidí na ruském venkově. Tři novely talentovaného (v době kultu pronásledovaného) sovětského prozaika, básníka a literárního kritika, jejichž hrdiny jsou venkovští lidé. V "Řece Potudani" jde o ohleduplnou a přitom neschopnou lásku muže k mladé ženě. Ve "FormanskéVsi" pracuje muž za bídnou odměnu a přitom dovede své pány ještě omlouvat. "Nezbadatelný člověk" předvádí mazaného venkovského hloubavce, zamilovaného do práce.
Set against the backdrop of revolutionary Russia, the narrative explores the lives of orphans seeking connection in a world torn apart. Zakhar Pavlovich, a skilled craftsman, transitions from village life to industrialization, drawn to the promise of machinery but ultimately facing disillusionment. His adopted son, Sasha Dvanov, embarks on a quest for revolution alongside the idealistic Kopionkin. The story culminates in Chevengur, where fervent Bolsheviks attempt to force communism into existence, leading to a poignant moment of hope amidst chaos.
Ponurý Platonovův apokalyptický román o stalinské kolektivizaci a industrializaci. Román z raného Sovětského svazu zachycuje skupinu dělníků, kteří se pokoušejí vykopat obrovskou základovou jámu pro gigantický dům. Dělníci kopou každý den, ale pomalu přestávají chápat smysl své práce. Obrovská základová jáma vysává veškerou jejich fyzickou i duševní energii. Akademické vydání Jámy rekonstruuje původní text bez nánosů a deformací z předchozích edic – jak zahraničních, tak ruských – a respektuje poslední autorovy opravy strojopisu při srovnání s jinými strojopisnými kopiemi a autorovými rukopisy, uchovanými ve státních archivech a ve spisovatelově domácím archivu. Z akademického vydání byl pořízen tento český překlad románu. Na nespočet obsahových i jazykových zvláštností Jámy, ať vzhledem k dobovým politickým souvislostem či k autorovým tvůrčím postupům, upozorňuje stať Natalji Dužinové Průvodce Jámou, vydaná roku 2010 Nakladatelstvím Moskevské univerzity. Představuje zasvěcený, a přitom přehledný úhrn dosavadního platonovského bádání nad románem. V naší edici plní úlohu obsáhlého doslovu.
Toto vydání je cenzurovaná verze, plná verze je v knize Dcery pouště. Novela sovětského autora, zachycující orientální báj o tragédii malého kočovného kmene. "Džan" znamená v turkmenské lidové slovesnosti "duši hledající štěstí". Tato charakteristika platí v daném případě malému kočovnému kmenu, který hyne hladem, žízní a strašlivými útrapami uprostřed karakumské pouště a kterému se v posledním nadlidském úsilí podaří z ní vyjít a zachránit se. Tragická báj pojatá jako básnické podobenství o nezdolnosti člověka. Novela byla napsaná v roce 1935, poprvé vydaná až v roce 1966.
