Marie Rakušanová Knihy

Kniha nabízí nové zhodnocení díla významného českého moderního umělce Bohumila Kubišty, a to způsobem, který přesahuje tradiční formát uměleckohistorické monografie. Jeho tvorbu sleduje prostřednictvím rozkrývání složitých uměleckých, kulturních a historických vztahů v rámci Evropy počátku 20. století. Nejen Kubišta, ale také další středoevropští umělci zprvu balancovali mezi obdivem k modernistickému universalismu uměleckých směrů pařížského centra a snahou nalézt alternativní moderní výraz, vyrůstající z lokální umělecké a intelektuální tradice. Kubištovo zarputilé úsilí iniciovat vznik silné, nadčasové a svébytné moderní kultury však naráželo na nepochopení domácího publika, které vygradovalo vzájemnými konflikty dravě se prosazujících frakcí pražského modernismu a definitivně se roztříštilo v chaosu první světové války. Monografie zároveň krok za krokem sleduje Kubištův pohyb po pařížských bulvárech a kavárnách či městech jako Florencie a Pula, kde se v hodnosti setníka účastnil první světové války. Využívá kartografických postupů, aby přesně zaznamenala přesuny jeho děl mezi středoevropskými centry i regionálními kulturními středisky. V Kubištově síti kontaktů totiž nefigurují jen významní evropští umělci a spolky, ale také slavná umělecká díla, která autonomně vstupují do stále nových situací a nerespektují antropocentrickou perspektivu tradičních dějin umění.

Josef Váchal (1884–1969) je jednou z nejvýraznějších postav českého umění 20. století. Svůj talent uplatňoval v řadě rozmanitých realizací. Kreslil, maloval, vyřezával sochy i nábytek, leptal, odléval písmo, vázal knihy a psal. Především se však považoval za dřevorytce a svá grafická díla soustředil v množství autorských tisků a knih. Tato první podrobná studie o Váchalově knižní tvorbě je zároveň monografickou publikací, mapující Váchalův život a dílo v jejich celistvosti. Váchal totiž byl umělcem knihy, jeho láska k literatuře se projektovala do všech oblastí jeho tvorby a do všech fází jeho života. V knižní tvorbě Váchal uplatnil své všestranné tvůrčí zaměření i tendenci slučovat život s uměním v totálně pojatém uměleckém díle. Bohatá obrazová složka publikace ukazuje efektní podobu Váchalových monumentálních knižních projektů, neopomíjí však ani širší tvůrčí kontext, zahrnující díla z oblasti volné tvorby (slavné obrazy, kresby, fotografie a grafické listy) i zdánlivě marginální a dosud neprávem opomíjené drobnější tisky a rukopisy. Výpravnou hlavní část knihy doplňuje podrobný katalog Váchalovy knižní tvorby, ve kterém téměř každou položku soupisu doprovází menší obrazová reprodukce. Náročnost provedení publikace koresponduje s přístupem samotného Váchala k jeho autorským knihám. Váchal tvořil knihy mimořádné, názorově ucelené a obdobnou ambici naplňuje také tato velkorysá monografie.

Podtitul: metamorfózy akademických principů v malbě první poloviny 20. století v Čechách Publikace se zabývá akademickou malbou v první polovině 20. století v Čechách, sleduje tedy jakési paralelní dějiny umění, běžící vedle „velkého“, dobře zpracovaného a stále důkladněji prozkoumávaného vývoje české moderny a avantgardy. Představuje malíře, kteří stojí dlouhá desetiletí na okraji zájmu českých dějin umění nebo kteří z nich byli téměř či dokonce úplně vyloučeni. Jedná se zčásti o příslušníky generací starších, nastupující na uměleckou scénu ještě v poslední čtvrtině 19. století, malíře akademické a novoromantické, ale také o jejich následovníky, v jejichž tvorbě se projevují zásadní změny uměleckých cílů, nároků a tím i hodnotících kritérií. Hlavní výklad doplňují biografie umělců.

Katalog, který doprovodil stejnojmennou výstavu v Městské knihovně v Praze, se snaží podchytit kořeny expresionismu v českém výtvarném umění přelomu 19. a 20. století. Rozsáhlá a dokonale vypravená publikace přináší cenné studie, které přehodnocují tradiční pojímání českého expresionismu (expresionismus coby radikální popření snah předcházející umělecké generace). Nové vidění expresionistických tendencí na počátku 20. století problematizuje představu jednoduchého střídání stylů a naopak postihuje vnitřní souvislosti mezi tvorbou "klasických" expresionistů z výtvarné skupiny Osma a jejich generačními předchůdci (Slavíček, Preisler a další). Obsahuje chronologický přehled významných událostí českého výtvarného života (1884-1914), stručné životopisy umělců, rozsáhlou bibliografii k tématu expresionismu a jeho předpokladů.

Objevná celobarevná obrazová knížka autorek Hany Klínkové, Marie Rakušanové a Ivany Jonákové přináší vyvážené informace o „šumavské tvorbě“ dvou výjimečných umělců – Alfreda Kubina a Josefa Váchala. V úvodní studii se Hana Klínková zaměřuje na osudové propojení Kubina a Váchala se Šumavou, přičemž i přes vzájemný respekt se osobně neznali. Oba umělci čerpali z podobných zdrojů jako obraznost, fantastika a mystika, přičemž Šumava měla zásadní vliv na jejich výtvarnou tvorbu. Marie Rakušanová se ve stati „Vzrušený klid“ Alfreda Kubina věnuje jeho zájmu o české umění a shrnuje stav kubinovského kunsthistorického bádání. Ivana Jonáková uzavírá publikaci příspěvkem o Váchalových krajinách, zdůrazňující jeho vztah k přírodě a vlivy, které formovaly jeho umění. Autorky nově zhodnotily rozsáhlý pramenný materiál, což přináší zajímavé detaily z osobního života obou umělců. Publikace je atraktivně zpracována s více než 150 barevnými reprodukcemi, z nichž dvě třetiny jsou v celostránkovém formátu. Závěr knihy obsahuje životopisné přehledy a dokumentární snímky protagonistů.

Monografie postihuje mnohovrstevnatý a mnohostranný vývoj českého moderního umění v období, kdy byl poznamenán nebývalým tvůrčím kvasem. V „kotli“ nabitém mimořádnou energií se tak v rychlém sledu střídaly hlavní tendence : impresionismus a symbolismus, dekadence a expresionismus, kubismus a civilismus. V Čechách se protagonisty svérázně přijímaných směrů stali umělci tzv. generace devadesátých let, kteří založili Spolek výtvarných umělců Mánes (Antonín Slavíček, Otakar Lebeda, Jan Preisler, František Bílek) nebo byli spojeni s okruhem Moderní revue (např. Karel Hlaváček), dále na počátku 20. století představitelé Osmy a budoucí Skupiny výtvarných umělců (Emil Filla, Bohumil Kubišta, Otto Gutfreund, Václav Špála, Josef Čapek) či uměleckého sdružení Sursum, navazujícího programově na předcházející generaci (např. Josef Váchal, Jan Zrzavý). Kniha končí připomínkou skupiny Tvrdošíjní, která jako jediná navázala krátce před skončením první světové války na výdobytky moderního umění, prosazené předválečnou generací. Jedenáct oddílů knihy představuje umělecké osobnosti bez ohledu na jejich generační či skupinovou příslušnost. Tímto členěním podtrhujeme skryté souvislosti, jež často unikaly dobovým reflexím, avšak s odstupem téměř sta let jsou stále očividnější. Z mnohých zastoupených umělců se během doby staly pilíře českého moderního umění.

Zakladatelé moderního českého umění v poli kulturní produkce. Publikace detailně mapuje umělecký a osobní vztah dvou hlavních představitelů českého moderního umění a „českého kubismu“ Bohumila Kubišty a Emila Filly v kontextu generací, nastupujících na uměleckou scénu v prvním a druhém desetiletí 20. století. Vzájemné působení dvou silných osobností vedlo nejprve k eskalaci tvůrčích výbojů, po roce 1911 však jejich názorová kolize roztříštila společné generační úsilí a oslabila program prosazovaný uvnitř umělecké komunity v Čechách, který původně sebevědomě mířil také za hranice. Prostřednictvím vzájemné interakce uměleckých děl Bohumila Kubišty a Emila Filly ze ZČG i jiných sbírek rekonstruuje publikace rozpravu obou hlavních aktérů, přičemž jejich disputace je doplněna o hlasy jejich přátel i tvůrčích protivníků z řad českých, českoněmeckých a židovských malířů a sochařů (Friedrich Feigl, Willy Nowak, Georg Kars, Otto Gutfreund, Josef Čapek, Jan Zrzavý, Václav Špála, Antonín Procházka). Pozornost je věnována i situaci po smrti Bohumila Kubišty, kdy se jeho odkazu ujala nejmladší generace a dále ho rozvíjela, často v otevřené opozici vůči Emilu Fillovi.

Katalog připravený k výstavě Josef Váchal: Magie hledání, která je věnována vztahu Josefa Váchala (1884–1969) k magii a okultismu. Výstava se koná od 17. září 2014 do 4. ledna 2015 v Domě u Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí v Praze. Kurátorkou výstavy je autorka katalogu Marie Rakušanová.

Sborník příspěvků z 5. sjezdu historiků umění, který se konal v září 2015 v Olomouci a jenž se věnoval různým aspektům širokého tématu vztahu umění a vědy. Editoři: Rostislav Švácha, Sabina Soušková a Anna Šubrtová.

Katalog k výstavě Jan Jedlička plánované od 28. 4. 2021 v 2. patře Městské knihovny v Praze. Jan Jedlička je malířem, kreslířem, grafikem, fotografem a filmařem, ale také chodcem, pozorovatelem a médiem. Jeho obrazy jsou především záznamem toho, co prožívá při chůzi krajinou a v závislosti na jejích proměnách. Kombinováním nejrůznějších technik a médií vytváří vícevrstevnaté obrazy míst, sledovaných obvykle v dlouhých časových horizontech. Katalog, který doprovází monografickou výstavu, připravenou pro prostory Městské knihovny Galerie hlavního města Prahy, jako první představuje Jedličkovo dílo vcelku. Není koncipován chronologicky, ale jako mapování autorova pohybu krajinou a cestami různých uměleckých strategií. Protože každé Jedličkovo dílo je bez výjimky spojeno s určitým místem a časem, je také výběr děl tematicky členěn podle tří nejvýznamnějších geografických oblastí, v nichž autor pobýval: italská Maremma, Praha a některé oblasti britských ostrovů.

Expresionistické dílo Marie Galimberti-Provázkové (1880 - 1951) Publikace je věnovaná malířskému, kreslířskému a grafickému dílu Marie Galimberti-Provázkové, jedné z mnoha přehlížených českých umělkyň první poloviny 20. století. Ozřejmuje její místo v kontextu moderního umění v Čechách a na Moravě a její vztah k dobové ženské umělecké produkci a v neposlední řadě poukazuje na důležité souvislosti její tvorby s dobovým uměleckým děním v zahraničí. Marie Galimberti-Provázková již v raném věku na dlouhá léta opustila svou domovinu a její dílo bylo formované v zahraničí. Své zkušenosti z života a práce v Německu, Uhrách a Francii přetavila v osobitý styl. Zátiší, krajiny, portréty a autoportréty rodačky z Jindřichova Hradce vycházejí z tradice francouzského postimpresionismu a kubismu, avšak nesou s sebou rovněž významný vliv německého expresionismu a v neposlední řadě plenérové malby rozvíjené v nejvýznamnější středoevropské umělecké kolonii Nagybánya. Publikace věnovaná "Madame Gali", jak jí někteří její souputníci a přátelé přezdívali, ukazuje, že šlo o výjimečnou osobnost, která má v moderním umění v Čechách i za jejich hranicemi své nenahraditelné místo. Anglické resumé.

Katalog výstavy Double Fantasy zkoumá vztah mezi představou ideální krajiny, vycházející z krajinomalby 17. a 18. století a jejím použitím v současné fotografii. Beate Gütschow vytváří montáží z velkého počtu snímků digitalizované kompozice, které jsou na první pohled stejně skutečné jako obrazy Clauda Lorraina či Nicolase Poussina. Jan Jedlička zachycuje na klasických černobílých fotografiích téměř hmatatelnou přítomnost krajiny toskánské oblasti Maremma v prolínání různých časových období. Velkoformátové noční scenérie Michala Šeby krajinné výjevy znejasňují a nabízejí divákovi možnost vlastní představivosti přesně v duchu romantické tradice vidění. Bohatě ilustrovaný katalog doprovází text autora koncepce a kurátora výstavy Petra Nedomy a rozsáhlá studie Marie Rakušanové "Ideální krajiny v archivu paměti".

Expresionistické tendence ve Střední Evropě 1903-1936: sbírka Galerie Ztichlá klika, Praha. Muzeum umění Olomouc - Muzeum moderního umění, 17.1.-23.3.2008.

A richly illustrated reconsideration of the life and work of painter Bohumil Kubista. In Degrees of Separation, scholars from the Czech Republic, Canada, Germany, and Hungary take a new approach to exploring the work of one of Central Europe's most interesting modernist painters, Bohumil Kubista. While many art historians have viewed Kubista's work solely in the context of an idealized Czech canon, Kubista did not identify with a nation-state clearly defined by ethnicity, language, or territorial reach. Taking a transnational approach that incorporates thorough topographical research, the authors attempt to redraw the map of European modernism by exploring the artist's subversive approach to the stylistic currents of his time. The book reveals the complex relationships within early twentieth-century Europe, as Kubista and other Central European artists tried to balance their admiration for the dominant artistic trends coming out of Paris with their desire to find alternative forms of expression, arising from local artistic and intellectual sources. The richly illustrated book features a wealth of documentation, including an exhaustive timeline with notes, a comprehensive inventory of Kubista's works, and an up-to-date exhibition list.