Dobromila Brichtová Knihy

Výsledky antropologického výzkumu vybraných příslušníků rodu.

Publikace k expozici "Od loteránského kostela k hrobce Dietrichsteinů", která návštěvníky seznamuje s historií budovy a poutnickou minulostí města Mikulova, vypráví o historii kostela Povýšení svatého kříže a hrobky Dietrichsteinů.

Mikulov, malebné město na samé hranici s Rakouskem, představuje jeden ze symbolů úrodné a sluncem zalité jižní Moravy. Má za sebou několik století své existence, která rozhodně nebyla vždy jen radostná, jak by se ze vzhledu města mohlo zdát. Malá osada tvořící zázemí původně zeměpanského strážního hradu, se postupně proměnila v kvetoucí poddanské město, úzce svázané s honosným sídlem nejprve Lichtenštejnů a poté Ditrichštejnů. Během svého vývoje bylo město několikrát postiženo vojenskými taženími i různě rozsáhlými požáry. I přes všechnu nepřízeň osudu však Mikulov vzkvétal a rostl, aby byl nakonec staletý vývoj města násilně přerván nuceným odchodem jeho převážně německých a židovských obyvatel.

Brožura nabízí v několika kapitolkách základní informace o tématu. Po stručném úvodu do historie města následuje kapitola o Liechtensteinech, prvních držitelích panství a zámku Mikulov v letech 1249–1560, stavitelích středověkého hradu. Dietrichsteinům, pro které byl mikulovský zámek a panství nedělitelným rodinným sídlem v letech 1575–1945, je věnována následující kapitola s medailonky Dietrichsteinů, z nichž každý se zapsal do historie zámku jako stavebník. Obě části jsou doplněny rodokmeny rodů v době, kdy vlastnily Mikulov, a portréty osobností. Výklad stavebního vývoje zámku postupuje logicky od budování gotického hradu Liechtensteiny přes renesanční fázi proměny na zámek v době kardinála Františka Dietrichsteina, stavební počiny jeho následovníků v době baroka až po zničující požár na konci druhé světové války. Dnes je zámek ve správě muzea. Výklad je doprovázen reprodukcemi historických vedut a plánů, současnými fotografiemi dochovaných částí staveb. Brožuru uzavírá informace o obnově zámku v padesátých letech 20. století a působení Regionálního muzea, které zde tehdy našlo prostor pro svoje sbírky a aktivity.

Kniha nabízí vedle základních textů provázejících hlavní témata řadu zajímavostí, jejichž výpovědní hodnota je podpořená obrazem. „Nenutí čtenáře k souvislému čtení, ale dává možnost listování – vždyť všichni si rádi prohlížíme encyklopedie a přeskakujeme rychle z jednoho hesla na další. A stejně jako mozaika tvořená samostatnými malými kamínky poskytuje již i z malého odstupu barevný obraz velkého celku, také zde soubor obrazových a textových kamínků umožňuje vytvořit celkový obraz města,“ doplňuje autorka. Kniha je členěna do tří hlavních kapitol – první od nejstarších dob, utvářejících zdejší charakter krajiny, přes jednotlivé dějinné a společenské etapy až k počátku nové historie po listopadové revoluci 1989; druhá kapitola je věnována stavbám, které dávají městu jeho podobu a půvab; a třetí lidem, již se podíleli na formování jeho duše. Mikulov je v nové knize představen jako město historie a historických památek, město vína a kultury vína, město kultury a kulturních tradic.

Stadtgeschichte; Geschichte und Baugeschichte von Burg und Schloss vom Mittelalter bis zur Gegenwart