Leonardo Sciascia Knihy

Autor je významný taliansky prozaik, esejista a románopisec, ktorý sa v poslednom období venuje aj detektívnemu žánru. Spočiatku čerpal námety z prostredia mafie, neskôr sa zameral na zločin predstaviteľov štátu, v ktorom sa ideológia zredukovala na politiku prázdnych pojmov pri delení koláča, ktorý si privlastnila moc. V románe Súvislosti po zavraždení prokurátora Vargu sa inšpektor Rogas púšťa po stope, ktorá nevedie k cieľu, ale ako pribúdajú vraždy sudcov, začína rozmotávať klbko indícií, ktoré ho zavedú k najvyšším predstaviteľom štátnej moci, k ministrom, predsedovi najvyššieho súdu i do politických strán. Autor v poznámke prízvukuje, že hoci ho inšpirovala udalosť z čiernej kroniky, dej sa odohráva v imaginárnej krajine. Hovorí o takých chúlostivých mocenských záležitostiach, že sa neodváži priamo menovať Taliansko.

Zbierka poviedok z pera talianskeho znalca Sicílie a Sicílčanov More vínovej farby (1973; Dlhá cesta, More vínovej farby, Skúška, Džuffa, Filológia, Spoločenská hra, Otázka svedomia, Apokryfy o prípade Crowley, Wester á la cosa nostra, Proces, Eufrosina) a novela Todo modo (1974).

Významný taliansky prozaik, sicílsky rodák Leonardo Sciascia (1921) svojím doterajším dielom vzbudil veľký čitateľský ohlas nielen v Taliansku, ale aj v cudzine. Jeho romány a poviedky, zväčša čerpajúce námety zo Sicílie, sa prekladajú do mnohých jazykov. Ani slovenskému čitateľovi nie jeneznámy: spomeňme detektívny román Todo modo (1974), ktorý vyšiel spolu s výberom svojráznych poviedok pod názvom More vínovej farby. Divácky príťažlivé sú aj filmové verzie Sciasciových románov Deň sovy a Ctihodné mŕtvoly. Detektívne ladené prózy, ktoré vám predkladáme — Každému, čo jeho je (1964) a Deň sovy (1961), patria k tomu najlepšiemu, čo Sciascia napísal. Aj tu — ako v celom diele — rozvíja na malej ploche dramatické príbehy, v ktorých nemilosrdne odhaľuje metódy maskovania tých najväčších zločinov, skorumpovanú políciu a celú právnu džungľu. Hrdinovia príbehov, osamelí obhajcovia spravodlivosti profesor Laurana a odvážny kapitán karabinierov Bellodi majú pátranie po motívoch reťaze vrážd sťažené práve preto, že tajné nitky a spletité zákruty vedú do najvyšších kruhov... Leonardo Sciascia majstrovsky rozohráva detektívnu zápletku, pričom nešetrí komikou a iróniou. Predstavuje nám pestrú paletu svojráznych sicílskych typov, od ustráchaných bedárov po pohlavárov mafie, ktorá už celé desaťročia bašuje na tomto ostrove.

Román Candido (1977) se svým titulem prezentuje jako remake Voltairova románu z roku 1759 Candide aneb o optimismu. Leonardo Sciascia tu reprízuje slavnou Voltairovu postavu: prosťáčka Candida, „divocha“ plného idealistické důvěry v náš svět jako „nejlepší z možných světů“ – důvěry, jež se v konfrontaci se skutečností postupně rozkládá.Candido, Sicilan jako Sciascia, a tedy dítě velmi specifické kulturní zóny se specifickým morálním kodexem a specifickými vzorci chování, prochází v této travestii třemi desetiletími italského poválečného vývoje a zažívá podobně jako Voltairův hrdina nekonečnou sérii rozčarování. Vyústění této pouti však není tragické: Sciasciův Candido se v závěru románu distancuje od všech ideologických mýtů a napříště se hodlá nechat unášet iracionalitou životního pohybu – tím, čemu staří Řekové říkali bios a eros – a být ve svém metafyzickém sobectví prostě šťastný.

Geniální jaderný fyzik z Fermiho týmu, dvaatřicetiletý Ettore Majorana záhadně zmizel vpředvečer druhé světové války. Brilantní esej-příběh proslulého italského spisovatele o této události je pokusem dokumentárně rekonstruovat drama předcházející Majoranovu zmizení, které nebylo dodnes uspokojivě vysvětleno. Je navíc také strhující literaturou s detektivní zápletkou, již se L. Sciascia s vlastní pozoruhodnou invencí pokouší rozplést. Svou morální naléhavostí pak Sciasciova esej může připomenout protiválečné prózy a dramata Karla Čapka.

Italský spisovatel zachytil na pozadí detektivního příběhu morální profil společnosti v malém městě na Sicílii. Vraždy dvou vážených občanů v městečku se ujímá na svou pěst profesor na gymnasiu...

Svazek obsahuje dva romány (Egyptská rada, 1963; Todo modo, 1974), v nichž autor analyzuje společnost rodné Sicílie. První, zpracovávající autentickou historii z konce 18. století, se rozvíjí kolem bezcenného arabského kodexu, vydávaného za sbírku důležitých listin z normanské doby. Druhý román, tentokrát odehrávající se v současnosti, vypráví o podivných duchovních cvičeních kněze-kapitalisty.

Dvě povídky soudobého italského spisovatele. Obě se odehrávají na Sicílii v dobách rychle se měnící politické situace, první (Vzácní hosté, 1958) v bouřlivých letech 1848–⁠1860 a druhá (Tetička z Ameriky, 1958) na konci druhé světové války a těsně po ní. Výsměchem stíhají politické a názorové chameleonství a vypočítavé chytračení, ať už jsou zobecněny v požitkářském baronovi anebo ke všemu ochotnému fašistovi.

Místy detektivními rysy značený příběh ze současné Sicílie, kde mafie, násilnická organizace ve službách kapitalismu a reakce, všemi silami brzdí pokrok. Vyšetřováním dvou vražd na sicilské vesnici se odhalí nejen metody a způsoby banditské činnosti mafie, ale i její spojení s nejvyššími místy, neboť stopy vedou až k členu vlády.

On March 16, 1978 Aldo Moro, a former Prime Minister of Italy, was ambushed in Rome. Within three minutes the gang killed his escort and bundled Moro into one of three getaway cars. An hour later the terrorist group the Red Brigades announced that Moro was in their hands; on March 18 they said he would be tried in a "people's court of justice." Seven weeks later Moro's body was discovered in the trunk of a car parked in the crowded center of Rome. The Moro Affair presents a chilling picture of how a secretive government and a ruthless terrorist faction help to keep each other in business. Also included in this book is "The Mystery of Majorana," Sciascia's fascinating investigation of the disappearance of a major Italian physicist during Mussolini's regime.