Georges Bordonove Poradie kníh (chronologicky)

Podtitul: Železný král Životopis francouzského krále Filipa IV. Sličného. Osobnost výrazného panovníka je vylíčena na pozadí francouzských a evropských dějin přelomu 13. a 14. století. Po celou dobu své třicetileté vlády (1285–1314) Filip IV. tvrdě prosazoval neomezenou autoritu královské moci, rázně reformoval státní struktury, posiloval své výsadní postavení mezi evropskými panovníky a důrazně se stavěl proti snahám papeže zasahovat do vnitřních záležitostí Francie. V jednotlivých kapitolách autor líčí Filipův boj s Eduardem I. Anglickým o Gaskoňsko, konflikt s flanderskými městy, ostrý spor s papežem Bonifácem VIII. (král 1303 vyobcován z církve). V samostatné části je zpracován proces s templářským řádem, o jehož zánik (a majetek) francouzský král usiloval (řád zrušen papežem Klementem V. roku 1312). Velký prostor je věnován širšímu historickému kontextu vlády Filipa IV., zejména evropským zahraničněpolitickým souvislostem. Stručně je přiblíženo i období vlády jeho otce Filipa III. Smělého i panování synů Filipa Sličného – úmrtím Karla IV. Sličného roku 1328 vymírá dynastie Kapetovců po meči.

Podtitul: Milovaný–Memilovaný král Populárně napsaná monografie věnovaná francouzském králi Ludvíku XV. Vedle životopisných údajů poskytuje i přehled francouzských dějin v období jeho vlády. Ludvíkovi bylo v okamžiku smrti jeho slavného praděda Ludvíka XIV. teprve pět let. V úvodních kapitolách líčí kniha období regenství, kdy v době nezletilosti krále vedl zemi jeho strýc vévoda Orleánský. V patnácti letech se Ludvík oženil s dcerou polského krále Marií Leszczyńskou, která mu dala celkem deset potomků. Čtenář se seznámí s poměry, které vládly na francouzském královském dvoře, i s osobnostmi, které ovlivňovaly francouzskou domácí i zahraniční politiku (včetně proslulých králových milenek markýzy de Pompadour a hraběnky du Barry). Zmíněny jsou i historické souvislosti (např. sedmiletá válka); na vnitropolitické scéně je období charakterizováno soubojem královské moci a parlamentu.

Un roi, un héros et un saint, "le meilleur roi qui fut au monde" selon le juriste Beaumanoir, tel apparaît Louis IX (saint Louis), en ce XIIIe siècle où le rayonnement de la France parvient à son zénith. Rassembleur d'hommes, habile à concilier les extrêmes, passionné pour le bien public, il s'efforce en toutes circonstances de moraliser la politique. Guerrier intrépide, mais encore diplomate, son adresse et son équité font de lui l'arbitre de l'Europe. Mystique, assez ardent pour réveiller l'esprit de croisade, il résiste vigoureusement aux papes et aux évêques si l'intérêt de l'État est en jeu. Par amour pour son peuple, il se fait aussi législateur et réformateur hors de pair. On ne sait lequel le plus admirer du chevalier, du clerc, du patriarche, du roi ou de l'homme.

V řadě Osobnosti dějin vychází po biografiích Ludvíka XIII. a Ludvíka XIV. životopis francouzského krále Ludvíka XVI., který se stal obětí revoluce. Nesmělý chlapec, jenž postoupil po smrti staršího bratra na místo následníka trůnu, si nikdy nedovedl získat autoritu ani jako dítě a později ani v dospělosti. Jako král kupil svou nerozhodností jednu chybu za druhou. Sňatek s Marií Antoinettou, krásnou a rozmarnou, kterou Ludvík bezmezně miloval a nedokázal jí nic odepřít, také nepřispěl k jeho oblibě. Francií otřásaly skandály, nezadržitelně spěla k bankrotu a k revoluci a král se nedokázal vzchopit k žádnému činu. Pomalu se naplňoval jeho tragický osud, který s ním sdílela královna a její děti. Po nezdařeném pokusu o útěk byl král brzy sesazen, s celou rodinou uvězněn v Templu a po zinscenovaném soudu padla jeho hlava 21.ledna 1793 na popravišti. „Mohl být králem slavným, ale dokázal být jen mučedníkem,“ říká o něm autor. „… nedokázal přijmout rozhodnutí, které by odzbrojilo jeho protivníky a zabránilo revoluci.“

Populárně napsaný životopis francouzského krále Ludvíka XIII. spolu s popisem pohnuté doby 1. poloviny 17. století.

1210 : Noyée dans les flammes de son bûcher, Minerve, ville-forteresse réputée imprenable entre les Cévennes et les Pyrénées, capitule au terme d'un siège sans merci. Le premier acte de la tragédie cathare s'achève. Le dernier, trente-quatre années plus tard, s'appellera Montségur. Dans ce roman superbe s'inspirant de la première phase de la croisade des Albigeois qui déchira la France il y a quelque sept cents ans, entraînant la disparition de la civilisation occitane, Georges Bordonove, sur fond authentique de la geste des "Parfaits", mêle avec une rare maîtrise l'Histoire, le sang, la foi, la volupté et la mort. Guilhem, jeune seigneur de Minerve, accueille dans son château, par bravade plutôt que par foi véritable, une horde d'hérétiques traqués par les Croisés de Simon de Montfort. Parmi les fugitifs se trouve Esclarmonde, indicible beauté de vingt ans, ardente, rayonnante, vouée aux béatitudes célestes et non au plaisir des sens. Mais dès le premier regard qu'il porte sur elle, Guilhem sait qu'elle lui appartiendra. LE BÛCHER, livre d'une saisissante grandeur, d'une force, d'un lyrisme, d'une poésie qui subjuguent, évoque l'essentiel du drame cathare : le conflit pathétique entre l'amour selon la chair et l'amour selon l'esprit, la coexistence, parfois incompatible, du bonheur et du devoir.

Marqué à jamais par le souvenir ébloui d'un impossible amour, un officier romain, légat de César, sénateur et préfet de Rome, raconte, au temps de la conquête des Gaules, sa funeste passion pour une princesse gauloise, qui sera malgré elle l'instrument de sa perte. Succombant à ses charmes, il deviendra l'adversaire des siens, jusqu'à trahir sa patrie et César..