Alexis de Tocqueville Poradie kníh (chronologicky)

Die Pauperismus-Studie des französischen Historikers, Soziologen und Politikers Alexis de Tocqueville zählt in Frankreich längst zu den Klassikern der Armutsforschung. In Deutschland ist sie dagegen weitgehend unbekannt. Das ist umso bedauerlicher, als Tocqueville hier dem Problem der Massenarmut im Zuge der einsetzenden Industrialisierung im 19. Jahrhundert mit derselben intellektuellen Schärfe, sprachlichen Präzision und vergleichenden Methodik zu Leibe rückt, die auch seine berühmten Schriften zur Demokratie in Amerika und zum vorrevolutionären Frankreich kennzeichnen. Tocqueville untersucht die Armut als gesellschaftspolitisches Phänomen zwischen den beiden Extrempolen individuelle Verantwortung und gemeinschaftlich organisierte Solidarität, die – in sehr unterschiedlicher Gewichtung – auch für den modernen Sozialstaat in den entwickelten Industrieländern konstitutiv sind. Die Armutsphänomene bzw. Verarmungstendenzen in einem ausgebauten Wohlfahrtsstaat wie Deutschland zeigen, dass Tocquevilles Erkenntnisse auch heute noch überraschende Brisanz besitzen. Mit einem ausführlichen Nachwort von Manfred Füllsack, der Tocquevilles Schriften vor dem zeitlichen Hintergrund ihres Entstehens erläutert und aus heutiger Sicht kommentiert.

Dans ce choix de lettres (1814-1859) de Tocqueville, on trouve le recueil de ses expériences aussi bien publiques qu'intimes. Pour Tocqueville, qui était très conscient de l'importance littéraire de ses lettres, une lettre, c'est un essai. À la manière de Montaigne, mais rédigé à bâtons rompus, avec des lacunes et des redites qui donnent au volume le charme d'un miroir brisé.Avec chaque correspondant, Tocqueville met à l'épreuve ses idées et son style sans esprit de système. Il se montre ici toujours en apprentissage dans la simplicité de sa nature. On le suit durant cinquante ans, depuis les tracés hésitants de l'enfant jusqu'à l'ultime adieu du mourant ; tantôt solitaire dans les forêts américaines, tantôt ministre assis à la table des puissants, ou notable normand soucieux de fourrage et de haies. Paradoxe : ce miroir brisé fait admirablement ressortir la cohérence entre l'oeuvre et la vie.

From America's call for a free press to its embrace of the capitalist system, Democracy in America--first published in 1835--enlightens, entertains, and endures as a brilliant study of our national government and character. Philosopher John Stuart Mill called it "among the most remarkable productions of our time." Woodrow Wilson wrote that de Tocqueville's ability to illuminate the actual workings of American democracy was "possibly without rival." For today's readers, de Tocqueville's concern about the effect of majority rule on the rights of individuals remains deeply meaningful. His shrewd observations about the "almost royal prerogatives" of the president and the need for virtue in elected officials are particularly prophetic. His profound insights into the great rewards and responsibilities of democratic government are words every American needs to read, contemplate, and remember. From America's call for a free press to its embrace of the capitalist system Democracy in America enlightens, entertains, and endures as a brilliant study of our national government and character. De Toqueville's concern about the effect of majority rule on the rights of individuals remains deeply meaningful. His insights into the great rewards and responsibilities of democratic government are words every American needs to read, contemplate, and remember.

Alexis de Tocqueville ve svém proslaveném díle Demokracie v Americe (I. díl 1835, II. díl 1840) jako první pochopil rozporuplnou povahu rovnosti a demokracie, její tendenci "požírat samu sebe" standardizací podmínek i smýšlení až k jakési tyranii většinové průměrnosti, která limituje jedinečnost i kulturu a vede ke konformitě většiny. Předpovídal příchod tržního blahobytu, průmyslové oligarchie, zaopatřovacího pečovatelského státu i nesmyslného byrokratického plánování a směřování k centralizaci. Vystihl všechny podstatné hodnoty západní civilizace, především svár mezi svobodou a rovností i společenský význam náboženské víry, bez níž se ztrácí autorita a jejíž absence nakonec ohrožuje i samu politickou svobodu. Toto Tocquevillovo dílo, stejně prosté a srozumitelné svou esejistickou formou jako hluboké svým chápáním povahy člověka, společnosti a dějin, dodnes platí jako vzor analytické práce....

Dans sa première biographie majeure de l'auteur de De la démocratie en Amérique, André Jardin retrace la vie mouvementée d'Alexis de Tocqueville, de sa naissance en 1805 dans une famille aristocratique en France postrévolutionnaire, à son voyage en Amérique avant la guerre de Sécession en tant que jeune homme, ses aventures en Algérie, et sa carrière politique dans la Deuxième République française, jusqu'à son retour à l'écriture et la publication de son autre œuvre classique, L'Ancien régime et la révolution, en 1856. Jardin propose également une analyse critique éclairante de De la démocratie en Amérique, soutenant que les préoccupations pour un gouvernement juste qui animent cette œuvre célèbre ont dominé la pensée de Tocqueville tout au long de sa vie.

Presents Tocqueville's study of the French Revolution in the context of the country's history, critiquing the call to liberty by the French people in 1789 and raising concerns that, while the revolutionary spirit had prevailed, the post-Revolutionary state had retained the tyranny it tried to overthrow

Tocqueville's work revolves around a central question: in Western societies undergoing a providential process of democratization, can the freedom of each individual endure? While this core idea remains singular, the dangers he identifies are manifold. During the era of Western fascism, commentators emphasized the rejection of totalitarianism, highlighting the sacrifice of freedom for brutal egalitarianism. Following the fall of these regimes, they have echoed Tocqueville's concerns about the insidious threats posed by a consumer society that encourages citizens to abandon solidarity. They have also underscored Tocqueville's warnings about the peril of replacing freely discussed decisions with an all-powerful and sterile bureaucracy. Observing the infancy of modern democracies, Tocqueville diagnosed the seeds of problems that would grow alongside their development.

Alexis de Tocqueville vo svojom najznámejšom diele O demokracii v Amerike predpovedal príchod nezmyselného byrokratického plánovania či funkciu štátu ako zaopatrovacieho ústavu. Podarilo sa mu vystihnúť všetky hodnoty západnej civilizácie, najmä náboženstva a viery, bez ktorej podľa neho neexistuje autorita a napokon ani politická sloboda. Tocquevillovo dielo svojou esejistickou formou oslovuje zrozumiteľne čitateľov a ako vzor analytického hodnotenia dejín a spoločnosti má svoju trvalú platnosť.