Aničkin život bol piesňou bolesti a lásky, ale tiež piesňou radosti. Radovala sa z kríža, radovala sa z dobroty a lásky milovaného Spasiteľa, z materského Srdca Svätej Panny, Kráľovnej sŕdc, ktorej sa zasvätila ako nevoľnícka. Táto radosť vyžarovala z jej očí i z jej rozhovorov. Rada žartovala a dokázala vtipne rozptýliť starosti a chmáry.
Jeden z nejznámějších spisů o Panně Marii vůbec. Papeže Jana Pavla II. ovlivnila tato kniha už jako mladého kněze tak, že si za své biskupské i papežské heslo vybral Grignionovu krátkou zásvětnou modlitbu Totus tuus: „Jsem celý Tvůj a všechno, co mám je Tvé, můj milý Ježíši, skrze Marii, Tvou svatou Matku.“ Publikace je doplněna světcovým životopisem a doporučeními několika papežů 20. století. Kniha obsahuje sešitovou přílohu: Modlitby doporučované sv. Ludvíkem M. Grignionem z Montfortu (59.str) Kniha zřejmě vznikla kolem roku 1712; byla nalezena ve světcově pozůstalosti a poprvé vyšla v roce 1842.
Otec Filip Maria Antonín Stajner (1964–2021) byl římskokatolickým knězem, který posledních dvacet let svého života prožil s těžkou nemocí ALS, na kterou se zpravidla umírá do několika měsíců nebo do pár let. Navzdory tomu po sobě zanechal rozsáhlé překladatelské, duchovní i literární dílo. Dneska by to šlo… říkával Otec Filip o prvních sobotách. A dovedl si představit, že v takový den by pod ochranou Panny Marie mohl přejít na druhý břeh bytí, do Boží náruče. Toto přání se mu splnilo v sobotu 1. května 2021. Osobnost Otce Filipa přibližují četná svědectví jeho blízkých přátel i duchovních dětí, a odpověď můžeme hledat i v mnoha jeho textech, jimiž se jako zlatá nit vine touha sdělit všem, že Bůh je Láska.
Víra, úcta a láska k Eucharistii je pro křesťana naprosto zásadní. Knížka nás vede k hlubšímu zastavení a uchopení tajemství, jímž je podivuhodná svátost Eucharistie.
Gedichte
Tamara Štajners Gedichte lassen sich sowohl in Textform als auch akustisch genie- ßen: Die Violistin und Autorin legt ihre poetischen Texte mit musikalischen Vor- tragsanweisungen an. Dieser Entstehungsprozess lässt sich auf der Ausklappseite exemplarisch nachvollziehen. QR-Codes ermöglichen den Zugang zu Štajners Video- und Audio-Versionen der Texte. Thematisch verhandeln die Gedichte auf vielfältige Art und Weise ihre slowenische Herkunft. Krško, zum Beispiel, ist ihr in Südostslowenien befindlicher Heimatort. Die Gedichte über der sava, green louie, von infusionsbäumen und von wachträumen greifen die Erfahrung der Corona-Erkrankung ihrer Eltern in der Infektionsklinik von Ljubljana auf. Und Küstenkind wiederum leuchtet Augenblicke aus dem Leben ihres Großvaters aus, der auf der Insel Lošinj eine Ferienanlage gegründet hatte, nachdem er sieben Jahre lang auf der nahegelegenen Insel Goli Otok ein politischer Gefangener gewesen war, weil er in den Reihen der slowenischen Partisanen kämpfte. Darüberhinaus bewegen sich die Gedichte in Szenen eines professionellen Wiener Künstlerinnenlebens der Gegenwart mit all seinen ästhetischen, sinnlichen wie existenziellen Verflechtungen.