Eva Stehlíková Poradie kníh

Komplexní lexikografická publikace soustřeďuje základní informace o klíčových dramatických dílech (textech i jejich inscenacích), která podstatným způsobem zasáhla do literárního a divadelního vývoje a která spoluutvářejí obraz české literární a divadelní kultury. Jde o slovník takzvané dílocentrické povahy, jehož úkolem je zaplnit podstatnou mezeru v českém výzkumu v dané oblasti, a přinést tak odborné veřejnosti publikaci, která formou cca 100 slovníkových hesel podává ucelenou zprávu o vývojových proměnách českých divadelních her první poloviny 20. století.

„Byl na něm pocit pro vraha, když se jako vichřice přihnal k překážce a nějak byl na druhé straně. Byla to akrobacie a ne reálné skákání,“ popisoval František Ventura začátky s Eliotem. Nakonec s ním v roce 1928 v Amsterodamu získal zatím jako jediný Čech zlatou olympijskou medaili. Svou cestu na vrchol zaznamenal Ventura v ručně psaných poznámkách, které objevila a přepsala jeho vnučka. Díky tomu můžete nahlédnout do zákulisí doby, kdy mělo jezdectví nádech gentlemanství a jistého kavalírství.

O vlivu, jaký má dílo naší přední znalkyně antické kultury Evy Stehlíkové na českou kulturu napříč obory a na mladší akademickou generaci, svědčí nedávno vydaný sborník Ad honorem Eva Stehlíková o téměř šesti stech stranách a několika desítkách přispěvatelů. Evě Stehlíkové nejde nikdy o „antiku pro antiku“, ale o to, jak dnes působí. Proto se ve svých textech shrnutých do této knihy zabývá nejčastěji texty divadelními, v nichž je tato „kontaktnost“ největší. Z literárních textů volí ty, které mají podle jejího názoru tuto „kontaktní“ potenci, tuto „nadčasovost“. Proto je v knize prezentován Catullus coby milostný lyrik a polemik, Martialis coby ironický epigramatik, Ovidius coby hravý erotik, pozdní básníci coby autoři literárních hříček, ale i „opovrhovaný“ a „otravný“ Horatius jako živý komentátor své doby a vypravěč příběhů.

Kniha shrnuje takřka padesátileté zkušenosti prof. Evy Stehlíkové s inscenacemi antiky na dnešní scéně a zabývá se tím, jak se antickému dramatu v našich zemích dařilo a daří. Studie probírá problematiku v pěti kapitolách. První kapitola zkoumá otázky spojené s nepřístupností originálu pro divadelníky, závislost na překladu a jeho další interpretaci. Druhá kapitola se zamýšlí nad přenosem dramatu napsaného pro volný divadelní prostor do prostorů, kterých užívá dnešní divadlo. Kapitola třetí konfrontuje očekávání, které inscenace antického dramatu slibuje, s jeho realizací. Čtvrtá kapitola zkoumá sdělení, kterého se prostřednictvím inscenace dostává divákům, a poslední kapitola hledá příčiny úspěchů i neúspěchů těchto inscenací. Kniha je doplněna v současnosti nejucelenějším soupisem produkcí a překladů antických dramat a vybranou bibliografií. Nepostradatelná příručka pro všechny zájemce o české a antické divadlo.

Der Band widmet sich einem der zentralen Themen im spanischen Gegenwartstheater: der Gewalt in allen ihren Erscheinungsformen. Als Korpus für die exemplarischen Werkanalysen dienen ausgewählte Theaterstücke, die zwischen 1992 und 2007 publiziert worden sind. Auf inhaltlicher Ebene wertet die Autorin verschiedenste Gewaltmanifestationen thematisch gebündelt aus (häusliche Gewalt, Rassismus, Krieg, etc.); unter formalem Gesichtspunkt werden hingegen wiederkehrende Strategien, mit denen die Dramatiker Gewalt behandeln und ästhetisieren, unter Bezugnahme auf literarische und dramenspezifische Mittel der Gewaltdarstellung untersucht. Auf diese Weise entsteht das Bild einer lebendigen Theaterlandschaft, die sich intensiv mit den dunklen Seiten der Gegenwartsgesellschaft auseinandersetzt und durch Gewalt(darstellung) im Rezipienten Reflexionsprozesse anstößt. Der Blickwinkel der Verfasserin auf das spanische Gegenwartstheater betont und illustriert den Stellenwert des Theaters als einer neuen „ethischen Anstalt“ in einer Zeit der allgegenwärtigen Gewaltrepräsentationen.

Jádro této knihy vychází z práce na grantu Alfréd Radok – filmař a zakladatel Laterny magiky, která bohužel pro tragickou smrt Jiřího Cieslara nebyla dokončena v plánované podobě. Sborník je pokusem shrnout vše, co bylo uděláno ať jde o publikované i nepublikované texty Jiřího Cieslara, zkrácenou verzi grantového výstupu Evy Stehlíkové, referáty přednesené na pracovní konferenci 22. února 2005 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy či další materiály a texty z Cieslarovy pozůstalosti, rozhovor s Arnoštem Lustigem, seminární práce, které vznikly v návaznosti na grant, a některé související studie (Veronika Ambros, Josef Herman, Hana Slavíková, Karel Tabery).Editorce se podařilo shromáždit reprezentativní výběr pohledů na filmové a inscenační dílo Alfréda Radoka, na vzájemnost dvou uměleckých disciplín, které geniálně propojil v Laterně magice.

Monografie přední (nejen) české autority na poli antického divadla zaměřující se na pro divadlo "úpadkovou" dobu hegemonie římské kultury.

Slovníkově pojatá encyklopedie antického divadla, sahající do hloubky vhodné pro odborníky a zároveň promlouvající jazykem vhodným i pro laické zájemce. Obsahuje přehled antických divadel, výklad specifických pojmů, do nichž se antické divadlo halí, i vyprávění o někdejších dramaticích a jejich dílech.

In seiner als Brief gestalteten Poetik zeigt Horaz dem Leser, worauf es bei einem vollkommenen Gedicht ankommt. Ein Dichter solle aber nicht nur die Regeln kennen, sondern überhaupt die richtige Einstellung zur Kunst besitzen. Dabei folgt der Protagonist der Augusteischen Literatur dem eigenen Leitspruch, ein Text solle sowohl Nutzen bringen (»prodesse«) als auch unterhalten (»delectare«). Dieser »Ratgeber« mit reicher Nachwirkung in der europäischen Literaturgeschichte ist, in Verse gegossen, selbst ein dichterisches Meisterwerk.