Robert Merle Knihy

Svetoznámy román Smrť je mojím remeslom je sugestívnou spoveďou Rudolfa Langa(inšpirovaný skutočnou postavou Rudolfa Hössa), ktorý sa počas druhej svetovej vojny stal veliteľom nacistického koncentračného vyhladzovacieho tábora Osviečim (Auschwitz) a dohliadal na smrť nespočetného množstva obetí. Na jednej strane milujúci otec a manžel sa stal pre milióny ľudí symbolom zla a smrti - bol to muž, ktorý postupne stratil vieru v Boha, ale našiel novú vieru: v Nemecko...

Nepochybne zvláštny román sa dostáva do rúk slovenskému čitateľovi. Román o delfínoch, nesmierne milých, hravých a miernych morských cicavcoch, ktoré naučia ľudskej reči — angličtine, lebo dej sa odohráva v Spojených Štátoch - a ktoré veru ušľachtilejšie než ľudia reagujú, keď ich chcú zneužiť na nezmyselné ničenie ako živé ponorky. A to všetko je zasadené do politickej a vôbec spoločenskej problematiky súčasného obdobia, ako sa celkom konkrétne podáva z pozície USA. Román sa totiž odvíja v časovom rozpätí od 28. marca 1970 do 9. januára 1973 na Floride. Teda aký román? Bájka o zvieratách s filozofickými úvahami o vzťahoch medzi človekom a zvieraťom? Utopistický román, science-fiction, priblížený takmer do súčasnosti? Dokumentárny román s politickým nábojom, dotiahnutý fantáziou do utopistickej polohy? Sám autor si v predhovore dáva tieto a podobné otázky, pokúša sa na ne odpovedať, no odpovede mu nevyznievajú jednoznačne. Nášmu čitateľovi môže nevdojak zísť na um Čapkova Vojna s mlokmi. A Robert Merle sa s úctou hlási k tomuto dielu ako k jednému zo svojich vzorov. Zdá sa, že toto dielo je skutočne kríženec, hybrid, ako ho napokon označuje aj jeho pôvodca. Možno vari nechať na čitateľa, aby si dal sám odpoveď na tieto otázky, keď prečíta román, ktorý provokuje k zamysleniu, k zaujatiu stanoviska. Je to dielo pútavo napísané, rozširuje obzor, lebo nadväzuje na najnovšie udivujúce vedecké výskumy s delfínmi, ale zároveň aj bezohľadne pranieruje myslenie a život vládnúcich vrstiev súčasnej Ameriky.

Ce cinquième volume de la saga des Siorac couvre les avant-derniers soubresauts des guerres de religion. L'affrontement fait rage entre ceux qui, comme le très catholique Henri III, désirent faire coexister les deux Eglises, et la Ligue, entretenue par l'or espagnol, qui ne rêve que de massacres et de bûchers. Henri III assassiné en 1589, la France voit grandir l'étoile du huguenot Henri de Navarre, le futur Henri IV. Pierre de Siorac combat dans son armée avant de redevenir agent secret pour de périlleuses missions dans Paris aux mains de la Ligue... Au même rythme prodigieusement vivant et entraînant que dans les précédents volumes, Robert Merle fait revivre seigneurs et capitaines, grandes dames et prédicateurs, multiples figures du peuple de Paris et de la province, et nous mène tambour battant jusqu'à l'entrée du bon roi Henri dans sa capitale...

Šestý a poslední díl románové ságy o osudech Périgorďana Petra ze Sioraku v době náboženských válek ve Francii koncem 16. století zabírá období od roku 1594, kdy Jindřich IV. konečně vstoupil jako král do Paříže, do roku 1599, po vydání Ediktu nantského (13. dubna. 1598), který měl zaručovat náboženskou svobodu. Siorac, nyní už markýz (a jeho věrný sluha Miroul, povýšený králem na rytíře z La Surie) opět koná nejrůznější poslání ve službách králi a často je spojuje se službami krásným dámám, jichž je vždy statečným ochráncem: pro krále získává město Remeš, účastní se boje se Španěly vedenými Mansfeldem a po návratu do Paříže zahajuje dlouhotrvající boj proti jezuitům, kteří jsou sice na jedné straně vzorem kázně, pokorné disciplíny a hlubokého vědění, ovšem jako spojenci Filipa II. Španělského představují uvnitř v zemi neustálou hrozbu. Siorac nechybí ani u intrik kolem Jindřichovy absoluce v Římě roku 1595. Účastní se ještě bojů se Španěly v letech 1597-1599 a po návratu do Paříže končí svou kariéru dvořana, ve které vydržel plných 27 let. Historii svého života dopsal Petr ze Sioraku 4. května 1610. Deset dní poté, 14. května 1610, byl před hostincem U srdce s korunou, probodnutého šípem (Au Coeur couronné percé d´une flèche) zavražděn král Jindřich IV., panovník, který první uzákonil ve Francii princip náboženské snášenlivosti.

Henri iv est tombé sous le poignard de Ravaillac. Le roi Louis XIII n’a que neuf ans. Et une mère, Marie de Médicis, qui entend bien conserver le plus longtemps possible, au profit du Florentin Concini, la réalité du pouvoir. Le chevalier Pierre-Emmanuel de Siorac est le témoin des sept années au cours desquelles l’enfant-roi, qu’il sert avec un dévouement absolu, va en secret tisser son réseau, s’initier aux affaires du royaume, jusqu’au coup de force qui lui donnera le trône à quinze ans et demi. Prêtres intrigants, grands du royaume sevrés d’influence, bourgeois instruits s’emparant des charges : c’est toute la comédie du pouvoir dans ces années incertaines que nous dévoile le romancier de Fortune de France. Ni les secrets, ni les mots, ni les coeurs ne lui échappent, cependant qu’autour du vieux Louvre le peuple de Paris, tour à tour frondeur, généreux et rebelle, chérit son roi plus que quiconque.

Jádrem knihy Útok na kasárna je „první den kubánské revoluce“, 26. červenec 1953, kdy Fidel Castro a jeho druhové zaútočili na Moncadova kasárna v Santiagu, aby získali základnu ke svržení diktátorského režimu Fulgencia Batisty. Podkladem se autorovi staly především rozhovory s účastníky boje. Pro pochopení smyslu této události je načrtnuto předchozí období úporného zápasu za osvobození Kuby ze španělské a americké nadvlády. Porážka fidelistů při útoku na Moncadu byla počátkem vítězného boje a jméno Fidela Castra se stávalo symbolem odporu.