Naděžda Slabihoudová Knihy

Jim Gombík je malý čierny chlapec, ktorý žije na ostrovčeku menom Jaslandia. Ostrov je však príliš malý pre všetkých jeho obyvateľov, a preto sa kráľ Alfonz Trištvrtenadvanásť rozhodne, že niekto ho bude musieť opustiť. Musí to byť akurát Ema, lokomotíva Jimovho najlepšieho priateľa Lukáša? To Jim nemôže dopustiť! A tak spolu s Lukášom a Emou opustia ostrov a vydajú sa na veľké dobrodružstvo so zdanlivým obrom, polovičným drakom a mnohými ďalšími nezvyčajnými tvormi. Nájdu riešenie, aby sa raz mohli znovu do Jaslandie vrátiť?

Dvě Dostojevského satiricko-dramatické novely.

Humoristický román z 20. let 20. století spojuje vtip se společenskou satirou a kritizuje veškeré negativní jevy při budování porevolučního sovětského státu. Autoři se vysmívají příživníkům, spekulantům a podvodníkům na příběhu nepatrného úředníčka, kterému se podařilo různýmimachinacemi nahromadit několik miliónů rublů. Svoje peníze však nemůže ani utratit, ani ukrýt před různými parazity. Úředníkovo tajemství odhalí skupina organizovaných vyděračů a pod vedením geniálního dobrodruha Ostapa Bendera ho o peníze připraví. Ani těmto lidem však peníze nejsou nic platné, protože se ocitli ve společnosti, ve které nemají naději na přežití.

Ti, kteří ještě nečetli Dvanáct křesel, by asi neměli číst ani anotaci ke Zlatému teleti. Na druhou stranu se možná zas tak moc nestane, protože jak Dvanáct křesel, tak Zlaté tele je možné číst mnohokrát. Tedy vědět, jak to s Ostapem Benderem v jednom i druhém románu dopadne, a přesto se znovu a znovu bavit při každé jednotlivé větě.

Gailit popisuje velmi syrově až naturalisticky venkovské prostředí na jednom nejmenovaném estonském ostrově. Tam žije malá komunita lovců tuleňů, kteří celý rok tvrdě bojují s přírodou o obživu a především pak s mořem, které pro ně znamená život a často i smrt. Kniha začíná námluvami jednoho z ostrovanů k mladé dívce na pevnině, která se mu poddá a díky ní (a dále ještě díky místní zdravotní sestře, která sem utekla a dceře pastora, jež touží poznávat svět, neboť to už zažila a tak se jí zdá ostrov jako malé primitivní vězení) dochází k menším konfrontacím mezi názory a zvyky ostrovanů vůči názorům „tam z venku“.

Estonská, litevská a lotyšská literatura. Druhé, opravené a doplněné vydání přináší po úvodních statích zasvěcených jednotlivým národním literaturám – estonské (Naděžda Slabihoudová), litevské (Alena Vlčková) a lotyšské (Pavel Štoll) – abecedně řazená hesla ze všech pobaltských literatur, především autorů od nejstarších dob po současnost, ale i anonymních děl (Kalevipoeg – Syn Kalevův), specifických žánrů (Litevské dainy) a nezapomíná ani na menšinovou literaturu (Litevská polská literatura aj.); součástí knihy je i přehled autorů podle národností a základní literatura.

Lenin a Stalin by boli šokovaní, aký akčný a humorom nabitý príbeh sa môže odohrávať v boľševickej realite vytvorenej ich zločineckými mozgami. Brilianty nesmiernej hodnoty sú ukryté v jednej z dvanástich čalúnených stoličiek madam Petuchovovej. Ani divoký západ nebol taký nebezpečný ako boľševické Rusko v časoch, keď Ostap Bender so svojím kumpánom putovali za pokladom. Tento akčný a nesmierne vtipný príbeh sa zaradí medzi klenoty vašej knižnice. O jeho kvalitách svedčí aj fakt, že poslúžil ako námet k ôsmim filmovým prepisom a viacerým divadelným dramatizáciám. Najznámejší je rovnomenný americký film držiteľa Oscara Mela Brooksa z roku 1970. Pripravte svojich susedov na salvy smiechu, ktoré sa pri čítaní budú ozývať z vášho príbytku. Chrumkavý text nenechá vašu bránicu ani na chvíľu v pokoji...

Rozsiahly román z prostredia nevoľníckeho Ruska, ktorý zachytáva všetky zložky vtedajšej ruskej spoločnosti a podrobuje zdrvujúcej kritike provinčný život, predovšetkým charaktery statkárov, pre ich lži, rozmarnosť, vychytralosť a lakomstvo. Podvodník a špekulant Čičikov, ktorý prechádza krajinou a na vidieku skupuje od statkárov tzv. mŕtve duše, teda nebohých poddaných, aby z nich profitoval, sa stal kultovou postavou svetovej literatúry.

Román - novela je písaný v "ja" rozprávaní ženy – Netočky, Anetty. Rozpráva svoj celoživotný príbeh. Väčšina románu je písaná o živote jej otčima – Jefimova. Skoro všetko o ňom sa dozvedela od jeho kamaráta. Svojho otca nepoznala, zomrel keď mala dva roky. Potom sa jej matka druhýkrátvydala. Otčim pracoval ako klarinetista v orchestri. Raz stretol čudného človeka. Bol to kapelista z divadelného orchestra. Vyhodili ho a nikto sa s ním nebavil, iba jej otčim sa ho ujal