Viktor Fischl Knihy

Záznamy se týkají Jana Masaryka, syna zakladatele československého státu, který tragicky zahynul za záhadných a dodnes nevysvětlených okolností dne 10.3.1948, tedy krátce po komunistickém puči. Viktoru Fischlovi se podařilo při svém odchodu z Československa v roce 1949 zachránit řadu materiálů, mezi nimi právě i písemné notace svých rozhovorů s Janem Masarykem, a dopravit je do Izraele. Tam je utřídil a vydal poprvé v roce 1952. Za rok následovalo vydání v USA, ale obě vydání byla neúplná, protože autor musel mnohé informace vypustit, aby neohrozil osoby, tenkrát ještě žijící v Československu. Toto vydání vychází z třetí, doplněné a podstatně rozšířené verze, která vyšla v roce 1982 v curyšské Galerii Krause a kterou lze považovat za definitivní.... celý text

Zralý muž se vrací do krajiny dětství na moravsko-slovenském pomezí. Vzpomínka mu vybaví nejen čas sucha a bídy jako předzvěst blížící se válečné pohromy, ale zpřítomní i chlapcovo první setkání s několika osudovými podobami lásky: s podobou pustošivou, ničivou, svůdnou, klamavou — i s prázdnotou po zániku lásky. Nad její zákon klade autor poznání, že lidé, kteří nikdy nebudou vědět a ve své ubohosti budou bloudit jako děti ve tmě, musí být „plni lítosti k druhým, k těm, kteří jsou stejně ubozí“. Podle tohoto románu byl natočen stejnojmenný film (režie Dušan Klein, 1998). Román Píseň o lítosti zvítězil těsně před únorem 1948 v soutěži Evropského literárního klubu, nesměl však už být vytištěn. Byl vydán hebrejsky v Tel Avivu v roce 1951 a česky až v roce 1982 v Sixty-Eight Publishers.

Soubor povídek a drobných próz, zachycujících atmosféru Jeruzaléma a život jeho obyvatel. Hrdiny nostalgických i humorných povídek jsou jeruzalémské postavičky židů.

Spisy Viktora Fischla. Doposud nevydaná próza bratří Fischlů z období světové války a koncentračního tábora.

Hrdinou románu s výraznými autobiografickými rysy je židovský obchodník a hodinář Victor Blum.

Vypravěčem působivého příběhu pomsty, krutosti a utrpení je soudce, jemuž hrb, jímž je poznamenaný, umožní přežít peklo koncentračního tábora. Stane se totiž jedním z „dvorních šašků“ na dvoře velitele tábora, sloužících jako atrakce a rozptýlení při jeho četných večírcích. Filmová práva k této knize zakoupil Miloš Forman.

Komorní vyprávění o rodinné sounáležitosti příslušníků rozvětvené židovské rodiny na počátku století.

Povídky odjinud „… se mi často zdají nebýt z tohoto světa. Odehrávají se na Dálném Východě, anebo se zrodily z toho, co o této části světa vím. Přeskakují ze země do země a ze světadílu do světadílu a jejich náměty jsou zrovna tak pestré a rozdílné jako ty země samy.“ Tak charakterizoval 94letý, téměř slepý spisovatel své poslední dílo, které nyní vychází česky. Některé povídky, psané na starém psacím stroji, vznikaly už v dřívějších letech a bylo třeba je „dotáhnout“, ty poslední autor diktoval přímo z hlavy. Škoda, že mnoho dalších příběhů zůstalo ve spisovatelově šlechetné hlavě nedovyprávěných. Povídky ze starého cylindru předkládají čtenáři tragikomické příběhy lidí různých ras, náboženství a politických názorů, které autor nasbíral a dokreslil z doby svých izraelských diplomatických služeb. I z nich – jako z celého Fischlova díla – vyzařuje hlubok á lidskost, snášenlivost a moudrost.

Česká verze žalmů pochází od Viktora Fischla, jehož překlad je zároveň velmi poetický a přesný.

Spisy Viktora Fischla. Dalším svazkem edice Spisy Viktora Fischla je autorova próza, Ulice zvaná Mamila, dosud publikovaná jen v hebrejštině - do češtiny ji přeložil sám autor. I v ní se objevují postavy a motivy, prolínající se celým Fischlovým dílem, který čtenář zná z proslulých Dvorních šašků či Jeruzalemských povídek, ať už se jedná o Menachema Salze, majitele kiosku v ulici vedoucí k Jaffské bráně, či obra Mišku, nosiče břemen, podle bláznivé Šulamit praprapravnuka samotného Golema. Vypravěčem je starý hrbatý sudí, rovněž jeden ze čtyř "dvorních šašků", jimž jejich neobvyklé schopnosti či kuriózní zjev pomohl přežít koncentrační tábor - vypravěčem a citlivým pozorovatelem dějů a osudů všech obyvatel ulice zvaná Mamila, nikoli však "soudcem": taláru se vzdal právě po návratu z pekla. Tvář ulice se zcela promění průběhem a vlivem šestidenní války v r. 1967, která fatálně zasáhne do životů všech jejích obyvatel. Ulice zvaná Mamila není jen fascinující mozaikou lidských osudů, nýbrž také básnickým holdem městu měst, věčnému Jeruzalému.