Zdeněk Pešat Poradie kníh (chronologicky)

Skupina 42 byla v letech 1942–1948 významným seskupením mladých výtvarníků a literátů, které zásadně ovlivnilo české umění. Tvořilo ji sedm malířů, sochař, fotograf, pět básníků a dva teoretici. Členové vycházeli z tradice moderní meziválečné tvorby a ve svých dílech se zaměřovali na existenciální mytologii každodenního života městského člověka. Antologie je rozdělena do pěti oddílů. První oddíl představuje členy prostřednictvím básnických portrétů a ukázek jejich děl. Druhý oddíl se věnuje aktivitám budoucích členů v letech 1928-1942. Třetí oddíl se zaměřuje na vznik Skupiny 42 a její činnost během války. Čtvrtý oddíl přináší ukázky děl českých a zahraničních autorů, kteří inspirovali členy skupiny, včetně překladatelské činnosti. Pátý oddíl, nejobsáhlejší, obsahuje ukázky z tvorby po roce 1945, tedy z nejplodnějších let. Následují dvě stati o Skupině 42 a Medailony s životopisnými daty a bibliografií členů. Publikaci doprovází 70 černobílých vyobrazení.

Kniha představuje našeho předního literárního historika jako vědce trojího zaměření: jako teoretika, který se ve svých statích snaží postihnout dynamiku vývojového procesu novodobé české literatury a zabývá se teoretickými otázkami interpratace literárního díla, jako literárního historika, který ve velkých studiích shrnuje poznatky o novodobých českých literárních směrech a skupinách (poetismus, Skupina 42, Skupina Ra) a jako literárního kritika neobyčejné citlivosti, který pečlivě váží slova, takže kritika je mu vždy prostorem k poznání a pečlivému zhodnocení daného díla, nikoli místem pro nepodložené odsudky. Knihu doplňuje úplná bibliografie Pešatova díla.

Monografie s dokumentárními fotografiemi o životě a díle významného českého básníka a novináře 20. století.

Slovník rozborů básnických knih. Díla české poezie od obrození do roku 1945.

Jedným z Vančurových umělecky najdokonalejších diel je román Konec starých časů. Ide o pásmo voľne prepojených epizodických príhod naplnených rošťáckym humorom a kousavou iróniou, ktorého posolstvo je dodnes aktuálne. Vančura v ňom odkrýva všeobecné spoločensko-politické problémy a prostredníctvom ústrednej postavy kniežaťa Alexeja Megalrogova, novodobej inkarnácie baróna Prášila, nastavuje zrkadlo novým plebejským zbohatlíkom, ale aj nám a sebe samému. Je kritikou slabostí nášho moderného spôsobu života, jeho malichernosti, lpienia na falošných istotách a materiálnych pôžitkoch. Stáť na pokraji lesa, keď vane silný vietor, biť sa v dubinách, osychať, mrznúť, blúdiť, hladoväť, mať dobrú nádej a dôverovať svetu, to je heslo kniežaťa Alexeja.

Soubor literárně hist. studií je věnován dílu nejvýzn. básnických osobností do 1. pol. 20. století.

Výbor z celoživotní lyrické tvorby básníka, jehož ústředním tématem se stává rodný podřipský kraj a uplývající čas. Uspořádal, doslov, kalendárium a ediční poznámku napsal Zdeněk Pešat.

Spisovatelé 19. a začátku 20. století seřazení podle abecedy. Někteří, kteří patří do slovníku, tam nebyli úmyslně zařazení.

Novela o životě studentů a maloměstské společnosti v Litomyšli dějově spadá do doby kolem revolučního roku 1848.

Výbor představuje básníkovo rané senzualistické období a vychází z prvních šesti sbírek: Básně, Strom v květu, Pracující den, Srdce a vřava světa, Bouřlivé jaro a Itálie. Kombinuje chronologické a tematické zřetele.

Výbor z díla Jana Nerudy, sestavil, životopisnou studii a doslov napsal Zdeněk Pešat.

Antologie, která chce představit poetismus jako vyhraněný, časově vymezený umělecký směr. Přináší stati, manifesty a zejména ukázky poetistické tvorby jeho předních představitelů, jako např. V. Nezvala, K. Teiga, J. Seiferta, K.Biebla, také V. Závady a F. Halase. První oddíl je věnovánpředhistorii poetismu, ve druhém je zachycen zrod poetismu a konstruktivismu, třetí soustřeďuje práce z doby rozmachu poetismu, čtvrtý podává obraz celé šíře vlivu poetismu, pátý je věnován klasickým realizacím v podobě velkých poém, šestý představuje závěrečnou etapu. Knihu doplňují četná vyobrazení.