Tamara Sýkorová Knihy

Příběhy malého Mikuláše doma, venku, ve škole ...

Druhá kniha o malom Mikulášovi a jeho priateľoch, tentokrát o tom, čo sa deje cez školské prestávky. Mikuláš je malý nezbedný chlapec s bandou kamarátov, kopou bláznivých nápadov a úžasným detským pohľadom na svet. Vynikajúce pointy dodávajú príbehom úsmevný podtón. Nemusíte byť deťmi, aby ste sa zasmiali inteligentnému a nadčasovému humoru.

Epos Vojna a mír je spolu s románem Anna Karenina nejslavnějším dílem jednoho z největších romanopisců, a také nejspíš nejoblíbenější romancí na světě vůbec, o čemž svědčí již jen počet filmových adaptací. Jeho dramatickým jádrem jsou změny odehrávající se v aristokratických i rolnických rodinách během úpadku společnosti v době napoleonských válek. Tolstoj zde vytvořil vlastní vesmír obydlený živými hrdiny, jejichž životy odrážejí hlavní Tolstého témata - sebeobětování a sebeodpuštění, úzkost a extáze, diplomacie a zrada, víra a zatracení - a opatřil jej dialogy hýřícími humorem a vtipem, a také fascinujícími bitevními scénami. Napoleonovo tažení do Ruska se stává úhelným kamenem, bodem, do nějž se sbíhají osudy všech hlavních postav, a současně mezníkem vývoje ruské společnosti. Oba představitelé mladé generace, odtažitý Pierre Bezuchov a jeho antipod kníže Andrej Bolkonskij, projdou jak milostnou tak válečnou zkušeností, aby seznali své omyly a došli poznání skutečných hodnot.

Klasický veľkoromán zo života ruskej spoločnosti v prvých desaťročiach 19. storočia. Popri množstve realisticky zobrazených postáv zasadených do historických udalostí plnokrvne zobrazuje postavy generála Kutuzova a Napoleona.

Příběhy dvou děvčátek, které prožívají se zvířaty na farmě rodičů. Ilustrovala Helena Zmatlíková.

Oba romány se odehrávají v autorově oblíbeném prostředí – v typických francouzských hospůdkách. Starý Augustýn je hospodským blízko staré pařížské tržnice a takový hospodský nebývá chudý. A tak když starý Augustin náhle padne uprostřed lokálu, chovají dědicové nejsmělejší naděje... Hotýlek z románu Neděle je někde na Riviéře, vaří se tam jihofrancouzská kuchyně a přímořské speciality, i když Emil, šéf a kuchař v jedné osobě, pochází z úplně jiného kraje, přiženil se. A nikoho nenapadne zapochybovat, že jedinou vládkyní tu zůstává jeho žena Berta a Emil se to chystá v neděli změnit.

Epos Vojna a mier je jedným z najvýznamnejších diel Lev Nikolajeviča Tolstého, ktorý zachytáva dramatické zmeny v životoch piatich rodín, rolníckych aj aristokratických, počas úpadku spoločnosti v čase napoleonských vojen. Tolstoj, významný mysliteľ 19. storočia, vytvoril vlastný svet obývaný živými hrdinami, ktorých osudy reflektujú hlavné témy jeho diela - sebaobetovanie a sebaodpustenie, úzkosť a extáza, diplomacia a zrada, víra a zatratenie. Dialogy sú preplnené humorom a vtipom, zatiaľ čo fascinujúce bitevné scény ožívajú na stránkach. Napoleonovo taženie do Ruska sa stáva kľúčovým bodom, do ktorého sa sústreďujú osudy hlavných postáv a zároveň predstavuje míľnik v rozvoji ruskej spoločnosti. Pierre Bezuchov a kníže Andrej Bolkonskij, predstavitelia mladšej generácie, prechádzajú milostnými aj vojnovými skúsenosťami, aby si uvedomili svoje omyly a objavili skutočné hodnoty.

Mikuláš je super chalan, má najlepších rodičov na svete a fantastických kamarátov. Skrátka, prežíva šťastné detstvo – a každý deň doma či v škole prináša nejaký zaujímavý zážitok. Tí, čo poznajú predchádzajúce knihy dvojice Goscinny - Sempé o malom Mikulášovi, vedia, že jeho príhody sa najčastejšie začínajú dobrým nápadom, pokračujú ako nevinná hra a končia sa malou katastrofou. Ale najlepšie na nich je to, že sú zábavné a predovšetkým náramne vtipne vyrozprávané. Určite pobavia malých aj väčších čitateľov.

V ďalšom voľnom pokračovaní príbehov malého Mikuláša nás on i jeho nezbední kamoši zase niečím prekvapia. Všimli ste si, aký je problém nerušene sa cez vyučovanie s kamošmi pozhovárať? Mikulášovi a jeho priateľom to spôsobuje naozaj veľké ťažkosti. Vymyslia si preto tajný kód. Samozrejme, len s tými najlepšími úmyslami. Ako to s kódom dopadne? Na tom a na Lotarových nových okuliaroch, Rafaelovej chorobe či narodeninách Márie-Hedvigy a na mnohých ďalších zážitkoch Mikulášových kamošov sa bez rozdielu veku zabavíte v štvrtom pokračovaní príbehov malého Mikuláša.

Dva romány, z nichž první (Ďábel v těle, 1923) je příběhem lásky mladého studenta k vdané ženě v době 1. světové války a druhý (Ples u hraběte d'Orgel, 1924) psychologickým románem s milostnou zápletkou.

Tretia kniha o Mikulášovi s hlavou plnou vynikajúcich nápadov a nesporným pozorovacím talentom rozpráva o lete a o prázdninách malého nezbedníka. Trávi ich s rodičmi v prímorskom hoteli i bez nich v letnom tábore. Všade si rýchlo nájde seberovných kamarátov, s ktorými neprejde ani jediný deň bez veselej príhody, nečakaného dobrodružstva či malej katastrofy so šťastným koncom, skrátka bez fantastických zážitkov. Vtipné príbehy malého Mikuláša pobavia nielen deti, ale aj rodičov.

První z románů volné trilogie (První radosti, Neobyčejné léto, Oheň) zavádí do povolžského města v době po rozdrcení revoluce v roce 1905. Autor spojuje osudy několika představitelů kupectva, inteligence, proletariátu i uměleckýchkruhů a ukazuje, jak lidé, kteří věřili myšlenkám revoluce, dokázali i v době útlaku usilovat o prosté lidské štěstí

Na Korzice má podváděný manžel jenom tři možnosti, jak uhájit svou čest: zabít manželku, zabít milence nebo je zabít oba. Nešťastná Francoise to neví, protože se na ostrov přivdala z kontinentu. Komisař Péretti pravidlo zná, ale přesto věří na Jonzakovu sebevraždu. Z banální nevěry se stává drama s neočekávaným rozuzlením.

Poznáte už malého Mikuláša? Doma je to hotový anjelik. No napriek tým najlepším úmyslom sa okolo neho vždy strhne mela. Mikuláš a jeho priatelia vedia vždy urobiť ten správny dojem. Nechápu len, prečo ich pred návštevou ministra schovali do pivnice. Určite by bol minister na nich pyšný! Veď aj školský inšpektor stisol ich učiteľke ruku so slovami: „Máte všetky moje sympatie, slečna. Až dnes som pochopil, koľko sebaobetovania si vyžaduje naša práca. Len tak ďalej! Odvahu! Bravó!“

Trochu bokom od ostatných sociálnych diel stojí Zolov román Dielo (1886), ktorý uvádza čitateľa do prostredia parížskej umeleckej bohémy a predovšetkým rodiacej sa impresionistickej školy a ktorým veľký naturalista zaujíma postoj k mnohým otázkam umeleckej tvorby. Stredobodom románu sú tragické osudy maliara Clauda Lantiera (stelesňujúceho črty niektorých Zolových súčasníkov, najmä jeho priateľa Paula Cézanna), neplnohodnotného génia, zakladateľa novej školy plenéru, usilujúceho sa vytvoriť majstrovské dielo. Tak ako aj v Balzacovom Neznámom veľdiele pokus zmocniť sa prírody, vytvoriť na plátne úplnú ilúziu života stroskotáva, tak sa končí fiaskom aj celý tvorivý život Zolovho hrdinu, po ktorom zostáva len torzo poznačené zábleskami geniality. Tento balzacovský motív je v románe skomplikovaný Claudovou rodinnou drámou. Umelcova celistvá nátura neznáša rozdvojenosť, môže alebo bezmedzne ľúbiť ženu alebo sa bezmedzne odovzdať umeleckej tvorbe. Láska ku Kristíne nivočí v ňom umelca a oddanosť umeniu rozvracia jeho lásku. Zola poeticky píše o trýzni a radosti z umeleckej tvorby, poeticky približuje čitateľovi nezabudnuteľné pohľady na krásy Paríža, s temperamentom a bezprostrednosťou hovorí o rodiacej sa telesnej i duševnej láske medzi mužom a ženou, o jej vzopätí i páde, slovom, nenechá čitateľa ľahostajným a strhne ho do víru svojho rozprávania. Prvé vydanie.

Za první světové války, těch čtyř let velkých prázdnin, poznává 16letý František o dvě léta starší Martu, snoubenku a později ženu frontového vojáka. Scházejí se, milují se, na nic nedbají. František trápí Martu i sebe, nedorostl ještě své lásky, muž a dítě se v něm ustavičněmísí.

Helena prchla z Paříže před sobeckým přítelem a v lásce k Lassnerovi nalézá nový vztah životu. Benátky jsou pro ni nejkrásnějším útočištěm. Lassner, který v Miláně při atentátu na soudce Scabiu náhodně zachytil objektivem jeho vraha, je zahrnován telefonickými výhružkami a vážně ohrožen na životě.

François Seurel, syn učiteľa v severofrancúzskej provincii, nájde v sedemnásťročnom Augustinovi Meaulnesovi dlho očakávaného priateľa. Obaja chlapci sú „snílkovia, spáči medzi snom a bdením, nadšení z pôvabov vnútornej krásy a lásky“. Keď Meaulnes narazí na krásnu Yvonne de Galais v čarovnom kaštieli, ale hneď ju stratí z dohľadu, vydáva sa spolu s Françoisom na cestu, ktorá preverí ich intímne priateľstvo a neskôr v Paríži ovplyvní osudy oboch mužov. Táto smutná história rozpráva o mladom mužovi, „ktorého detstvo bolo príliš krásne“, a o čarovnom a tragickom priateľstve dvoch búrlivých snílkov, ktorí sú si navzájom tak odlišní, no obaja sú fascinovaní jednou okúzľujúcou ženou. Dielo, ktoré preplieta sen, fantáziu a realitu, je významným dielom 20. storočia a zachytáva vyhnanie z raja detských zážitkov do reality dospelého života.

Historický román o živote počas vojny s Napoleonom v Rusku.

S neobyčejným humorem, vervou, duchaplností a originalitou vylíčil zde autor život pařížských studentů, literátů a umělců, kteří neměli dosud štěstí či talent, aby se domohli uznání a postavení.

Originální románový příběh z Provensálska se odehrává v r. 1838 za epidemie cholery, která v krátké době vylidnila rozsáhlé oblasti. Mladý karbonářský utečenec, piemontský šlechtic, putuje sám vyprahlou krajinou. Při setkání s hrůzou a smrtí nepodléhá strachu, sobectví nebo lhostejnosti, ale naopak se vším elánem svého mládí pomáhá všem, kteří potřebují jeho pomoc. Láska k mladé dívce povyšuje jeho pomoc umírajícím na záchranu života a její síla skutečně dokáže zvítězit nad smrtí...

Historický román, zobrazující období let 1813-1814, kdy "definitivně skončily Napoleonovy výboje, kdy nenávratně mizela feudální Evropa a rodila se Evropa buržoasní" a kdy jako přímý ohlas velkých vítězství ruských vojsk prošla Evropou mohutná vlna osvobozeneckého hnutí. Autor kreslí bitvu u Lipska, vstup ruských vojsk do Paříže, cestu Alexandra I. do Londýna, diplomatický boj a intriky na vídeňském kongresu a ukazuje, jak "věrní synové Rusa", kteří za Vlastenecké války 1812 získali své vlasti slávu a úctu celé tehdejší Evropy, byli nakonec svědky toho, jak se jejich hrdinství stává pouze nástrojem dalšího upevnění moci ctižádostivého panovníka a jeho dvořanů. Na postavě ústředního hrdiny, gardového kapitána Alexandra Možajského a jeho nejbližších přátel, Slepcova, Turgeněva, Rajevského, ukázal autor, jak vznikalo v pokrokové části ruské šlechty hnutí odporu proti nevolnictví a samoděržaví. Předmluvu a poznámky napsal A. J. Liehm. edice Knižnice Štít, sv. 95