Václav Havel Knihy

Tři oblíbené aktovky spojuje postava Ferdinanda Vaňka, která je literárním alter egem Václava Havla. Jednoaktové „vaňkovky“ Audience, Vernisáž a Protest jsou inspirovány životními zážitky a zkušenostmi zakázaného autora a získávají si diváky i čtenáře svým neopakovatelným humorem, ironií a neotřelým pohledem na realitu normalizačních let sedmdesátých, kdy zábavné „hříčky“ vznikly. Vychází jako 137. svazek edice D

Tento svazek edice „Hry VH do kapsy“ přináší aktovky Audience a Vernisáž s nejúspěšnější divadelní postavou Václava Havla, zakázaným spisovatelem Vaňkem v centru dění. Plachý, ale zásadový hrdina se v letech husákovské normalizace nechce podřídit diktátu policejního státu, snaží se nezradit své principy a žít podle svého svědomí.

From the former president of the Czech Republic comes this first-hand account of his years in office and the transition to democracy following the fall of Communism. A renowned playwright, Václav Havel became one of Czechoslovakia's most prominent dissidents under Communist rule – and the president after the Velvet Revolution, making him a key player in European politics. Here we see first-hand the challenges of creating a new government, tempered with Havel's revealing insights into the difficulties posed by an era of increased globalization and conflict. He discusses not only the situation in his own country, but also such pressing issues as the future of the European Union, the war in Iraq, and the role of the United States in contemporary affairs. Written with an eye towards both the political and the personal and a witty, well-honed eloquence, To the Castle and Back is a rare glimpse into the minds of one of the most important political figures of modern times.

Podivné a literárně obtížně zařaditelná feérie vyprávějící o Arsemidovi - posledním žijícím potomkovi záhadného říčního tvora Gamona. Knížku doprovázejí autorovy kresby.

Poprvé se setkali v roce 1978 na tajné schůzce na vrcholcích Krkonoš jako nepřátelé komunistického režimu. Necelých dvanáct let nato se dramatik Václav Havel stal československým a později českým prezidentem a novinář Adam Michnik šéfredaktorem největšího polského deníku Gazeta Wyborcza. Počáteční setkání dvou výjimečných osobností, které spojila myšlenka účinné a nenásilné strategie, jak demontovat autoritářské režimy ve střední Evropě, vyústilo v přátelství na celý život. Během následujících dvou porevolučních desetiletí spolu nepřetržitě vedli dialog o tom, jak ve svých zemích znovu vybudovat demokracii, vypěstovat svobodnou politickou kulturu a neztratit přitom své ideály. Rozhovory, v nichž se Havel a Michnik střetávali svými názory, odlišnou životní zkušeností i vtipem, jsou pronikavým svědectvím oné podivuhodné doby, v jejíchž důsledcích dnes žijeme. V takto ucelené podobě a česky vycházejí poprvé.

Václav Havel (1936–2011) a Josef Škvorecký (1924–2012) patřili k nejvýznamnějším osobnostem české poválečné literatury i kulturního života. Oba autory spojoval mj. fakt, že si nikdy nezadali s komunistickou mocí: i na půdě progresivního Svazu československých spisovatelů v druhé polovině šedesátých let působili téměř jako outsideři. Nikdy se však osobně nesblížili. Josefa Škvoreckého možná svazovalo i vědomí, že v postavě světoznámého dramatika Hejla z románu Mirákl Havla příkře zkarikoval, a záhy si uvědomil, že „Dannyho pohled“ v tomto případě nebyl dostatečně pronikavý. Dopisy, které si vyměňovali od roku 1976 až do prosince 1989, kdy se stal jeden z adresátů prezidentem a druhý na čas jeho poradcem, přesto nejsou nezajímavé. Umožňují nám sledovat přípravu tří publikací, které manželé Škvorečtí Havlovi vydali ve svém nakladatelství SixtyEight Publishers, ale můžeme také nahlédnout do Škvoreckého strategických, nejen nakladatelských, ale i společenských, ba politických úvah. Z Havlových dopisů je zase zřetelně patrná postupná proměna zdvořilého disidenta ve velkorysou, ale cílevědomou a z hlediska soudobých dějin republiky nakonec vlastně klíčovou osobnost.

Terezín survivor George (Jirí) Brady reflects on the efforts of the Nazi-imposed Terezín "self-administration" to aid imprisoned children. He recalls being among a group of boys led by Valtr Eisinger, who transformed their overcrowded living space into a vibrant world, fostering hidden talents and creativity. Between 1942 and 1944, a group of thirteen- to fifteen-year-old Jewish boys secretly produced a weekly magazine called Vedem (In the Lead) at Terezín. The boys, who called their cellblock the "Republic of Shkid," wrote, illustrated, and hand-copied issues behind blackout shades. Although the material was preserved by one of the few survivors of the Holocaust, it remained suppressed in Czechoslovakia for fifty years until its publication in 1995 in English, Czech, and German. Vedem offers a poignant insight into the lives of boys who were forcibly removed from their childhoods and families, ultimately facing the horrors of the Nazi regime. This edition features a new preface and epilogue, enriching the historical context of their experiences and the significance of their creative expressions amidst unimaginable adversity.