Bohumil Černík Knihy

Životní příběh starozákonního proroka Jeremiáše byl a zůstává stále i naléhavým varováním před všemi podobami osobního a společenského násilí. Tak jej chápal i slavný pražský rodák Franz Werfel (1890–1945) ve svém románu o těžké úloze této velké biblické postavy, Román vznikal pod vlivem tíživých událostí v Německu roku 1936, a to umocňovalo působnost dávného Jeremiášova poslání. Přestože již v roce 1933 byly v Německu spáleny všechny Werfelovy spisy, neváhal se svým novým dílem postavit sílící totalitní nacistické praxi a vůbec všem, pro něž byla vždy prvořadou jejich vlastní moc. Ve Werfelově pohledu se tak postava babylonského krále Nabukadnezara stávala snadno srovnatelnou s osobou Adolfa Hitlera, utrpení proroka Jeremiáše s utrpením Židů či zničením Jeruzaléma a jeho Chrámu roku 586 př. Kr., apokalyptickým obrazem budoucnosti Evropy ohrožené nacismem. I dnes si vynikající Werfelovo dílo zachovává svou aktuálnost. Vždyť totalitní myšlení nijak nevymizelo ze světového dění, jen jeho metody mění svou tvář.

Známy švajčiarsky spisovateľ prichádza na predstavenie svojej knihy do USA. Pri jednom z mnohých interview sa zoznámi s mladou Američankou Lynn. Vytvorí sa medzi nimi krehký ľúbostný vzťah, určovaný vedomím dočasnosti, a možno preto taký slobodný a úprimný. Stretnutie zjavne obidvom dá podnet na prehodnotenie vlastného života, na uvedomenie si omylov a potreby pokúsiť sa urobiť čosi závažné pre svoju budúcnosť. Spisovateľ odchádza domov a vytvorí toto intímne, nežné dielko, v pamäti skladá každý kamienok svojej americkej mozaiky - prechádzky na južnom cípe Long Islandu s indiánskym názvom Montauk, víkendový rozlúčkový pobyt na osamelej pláži, dni v pestrom, dôverne známom veľkomestskom New Yorku, odpočinok v Central Parku - všetky tieto chvíle s príťažlivou, žensky múdrou Lynn sa mu stávajú podnetom na spomienky na vlastný život, na stretnutia s inými ženami, na svojich blízkych, na skromné začiatky i rodiacu sa spisovateľskú slávu. Montauk je útekom od doterajších autorových tém - straty identity a izolácie. Cez zrelý ľúbostný vzťah, otvárajúc svoje vnútro mladej žene, sa jeho rozprávanie stáva najmä pokusom o pochopenie seba samého.

V autě před nočním barem je nalezen mrtvý muž. Na základě této události autor fabuluje různé příběhy a situace. Objektem vypravěčských rovin je vždy jedinec, který se stylizuje do různých rolí, mění svou identitu jako by vybíral šaty. Právě mnohotvárnost vypravěče, ne děj, je hlavním tématem díla. Doslov: Růžena Grebeníčková

Vzpomínka na otce P.F.Říhu, který působil ve farnosti Nové Hrady u Skutče, svědectví lidí, kteří se s ním stýkali nebo byli ve vězeních. V této knížce bylo použito vlastnoručně psaných zápisků pana děkana Říhy, jako korespondence s různými lidmi, soudních spisů. Dále svědectví dosud žijících kněží, kteří se s ním stýkali nebo byli ve vězeních.