Muž, ktorý sadil stromy
- 64 stránok
- 3 hodiny čítania
Príbeh obyčajného francúzskeho pastiera, ktorý obyčajnou prácou zmenil krajinu. Krásna knižka o nádeji a zmysle života so skvelými ilustráciami Ľuboslava Paľa.
Jean Giono bol jedným z najväčších francúzskych spisovateľov, ktorý sa venoval písaniu príbehov, esejí, poézie, divadelných hier, filmových scenárov, prekladov a viac ako tridsiatich románov. Jeho diela sú často prekladané do angličtiny. Giono bol pacifista, ktorý dvakrát vstúpil do väzenia počas druhej svetovej vojny. Po celý život zostal verný Provence a mestu Manosque, kde sa narodil a zomrel.







Príbeh obyčajného francúzskeho pastiera, ktorý obyčajnou prácou zmenil krajinu. Krásna knižka o nádeji a zmysle života so skvelými ilustráciami Ľuboslava Paľa.
V tomto diele mladý husársky dôstojník Angelo Pardi, taliansky karbonár, uteká pred prenasledovaním do Francúzska, kde ho stihne nové prenasledovanie, tentoraz pre podozrenie zo šírenia cholery. Skrýva sa na strechách, odkiaľ vidí prízemné ľudské vášne, ešte dravšie vo všeobecnom zmätku azomieraní, potom ošetruje chorých, uniká z karantén a putuje za určeným cieľom neschodnými cestami, ohrozený prírodnými živlami i ľudskou hlúposťou.
Román, v ktorom je zápletka, podobná antickej tragédii, mocné vášne, zmietajúce hrdinami, vyústia do krvavej zrážky dvoch svetov...
Cinzio Giraldi - Maur a Disdemona, Honoré de Balzac - Opustená žena, Leonhard Frank - Karol a Anna, Jean Giono - Baumunčan, Ólafur Jóhann Sigurdsson - Zem, ktorá mení farbu, Karel Čapek - Helena
Tous sont partis. Panturle se retrouve seul dans ce village de Haute-Provence battu par les vents au milieu d'une nature âpre et sauvage. Par la grâce d'une simple femme, la vie renaîtra. Jean Giono, un de nos plus grands conteurs, exalte dans Regain avec un lyrisme sensuel les liens profonds qui lient les paysans à la nature.
V povídkách (Pahorek, Člověk z hor, Kéž tonu v radosti aj.) Jean Giono rehabilituje, v duchu panteismu a vitalismu, ztracenou radost ze života.
Seulement, ce soir-là, il ne fumait pas un cigare : il fumait une cartouche de dynamite. Ce que Delphine et Saucisse regardèrent comme d'habitude, la petite brise, le petit fanal de voiture, c'était le grésillement de la mèche. Et il y eut, au fond du jardin, l'énorme éclaboussement d'or qui éclaira la nuit pendant une seconde. C'était la tête de Langlois qui prenait, enfin, les dimensions de l'univers. Qui a dit : "Un roi sans divertissement est un homme plein de misères " ?
Elle était à ce moment-là, de beaucoup et de loin, la plus belle femme de Châtillon, et même d'ailleurs certainement. Quelqu'un qui l'a bien connue à ce moment-là me disait - "Elle était belle comme ce marteau, vois-tu !" Et il me montrait le marteau dont il faisait usage depuis vingt ans (c'était un cordonnier), un marteau dont le manche était d'un bois doux comme du satin depuis le temps qu'il le maniait, dont le fer si souvent frappé étincelait comme de l'or blanc. Et avec ça elle était tout le temps affable et gentille.
Dějovou linku románu řazeného mezi vrcholná Gionova díla, tvoří únos dívky a následná msta nepřátelského klanu. Nemenší roli však zde hraje příroda a krajina v Provence a mytická řeka (jíž je bezpochyby Gionova milovaná Durance). Sám Giono chtěl tímto senzuálním a syrovým hymnem odkazujícím na Walta Whitmana umožnit čtenářům naslouchat "zpěvu světa a dechu jeho obyvatel". Autor dosáhl světového věhlasu titulem Muž, který sázel stromy.