Sergej Machonin Knihy

Содерж.: Колымские рассказы ; Левый берег ; Воскрешение лиственницы ; Перчатка, или КР-2

Charriérův Motýlek vyšel v Paříži v roce 1969 a rázem se stal literární senzací. Jistě potěší zejména novou generaci čtenářů, neboť je to nejen slavný bestseller, ale především výborné počtení. Francouz Henri Charrière strávil dvanáct let v trestanecké kolonii na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guayaně. Dvacet let po svém úspěšném útěku sedl a napsal o svém životě knihu. O obvinění z vraždy, kterou nespáchal, o odsouzení k doživotí, o deportaci do tropického pekla, kde se ocitl roku 1931, o dvou letech strávených na samotce, o příteli roztrhaném žraloky při pokusu o útěk, o sedmi dalších nezdařených pokusech i o tom posledním, úspěšném, kterým se ve 40. letech dopravil do úkrytu ve Venezuele...... celý text

Kniha o Leopoldu Trepperovi,polském tajném agentovi židovského původu.

Vo Veľkom Meste okupovanom cudzími vojskami sa už nedalo žiť. Matka zavedie svojich dvoch synov k starej mame na vidiek. K príšernej starej mame: negramotnej, špinavej, lakomej, zlej, dokonca vraždiacej. Dvojčatá s ňou majú ťažký život. Nenechajú sa však ubiť a samy objavujú zákony života plného krutosti, samy sa naučia aj písať. Do veľkého zošita, ktorý ukrývajú na povale zapisujú svoje pokroky, zážitky a postrehy. Vzniká tak sugestívne, miestami veľmi expresívne rozprávanie, s nečakaným zakončením. Román bol preložený do vyše tridsiatich jazykov. Agota Kristof (1935) sa narodila v Maďarsku, odkiaľ v roku 1956 emigrovala do Švajčiarska, kde žije dodnes. Písala divadelné hry a neskôr vo francúzštine svoju románovú trilógiu (Veľký zošit, Dôkaz a Tretie klamstvo).

Mimořádně osobitá, vyzývavá, myšlenkově vyhraněná próza, osobní příběh Sergeje Machonina (1918–1995), kritika a překladatele. Kniha je rozdělena do tří dílů (Prostějov, Velké a malé dějiny, Záznamy), z nichž každý je ještě členěn do menších úseků. Nejrozsáhlejší je díl první, věnovaný mladým létům v hanácké metropoli, v němž autor zálibně kreslí rodinné prostředí, dobovou atmosféru a životní styl probudilého malého města. Druhý díl zabírá hledání příčin, pro které autor uvěřil v možnost uskutečnění snu o spravedlivější společnosti. Vše je soustředěno k nesentimentálnímu popisu onoho procesu, jímž se zralý muž prodíral ze svých iluzí k vnímání světa už „jiným“ rozumem a „jinýma“ očima. Třetí díl je souborem dopisů, deníkových zápisků a publicistických článků, vztahujících se k době pochartovní a polistopadové...

Románové vylíčení rozhodujících dnů a nocí, za kterých Rudá armáda bojovala o Stalingrad. Osudy vojáků jednoho praporu, připraveného do města v září 1942, a příběh důstojníka a vojenské ošetřovatelky jsou motivem, kterým spojuje autor popisování vojenských operací, zachycených odobranných bojů v polovině září 1942 až k druhému dni generální ofensivy v únoru 1943. Líčením zážitků z bojů, života v zákopech a v krytech bombardovaného města vystihuje román zároveň, jak vojáci i civilisté, kteří ve městě zůstali, podstupovali všechna nebezpečí a útrapy s přesvědčením, že Němci Stalingradu nedobudou.

Autobiografia H. Charriéra-(spisovateľ francúzsky, 1906-1973)

Autor ponúka čitatelovi životný príbeh Abela Tiffaugea, odohrávajúci sa v polovici dvadsiateho storočia. Tiffauges, frustrovaný a ponižovaný človek, nenávidí spoločnosť, v ktorej je nútený žiť, a vytvára si svoj vlastný svet a systém životnej filozofie. Istá epizóda zo školských rokov ho presvedčí o tom, že existuje spojitosť medzi osudovým behom vecí a jeho osobným životným údelom. Počas druhej svetovej vojny sa ocitne ako zajatec vo Východnom Prusku a tu sa v ňom uvoľní a realizuje dlho potláčaný mechanizmus zvráteného myslenia. Tournier cez príbeh negatívnej literárnej postavy rekonštruuje filozofiu fašizmu a obraz nacistického Nemecka, majstrovsky spája polohy mýtu, rozprávky a krutej dejinnej skutočnosti. Príbeh, ktorý miestami hraničí s absurditou, je svojím posolstvom výsostne aktuálny aj dnes.

Stefan Zweig (1881 – 1942) bol rakúsky spisovateľ, esejista a pacifista, ktorý sa zasadzoval za zjednotenú duchovnú Európu a harmóniu medzi národmi a kultúrami. Jeho život bol poznačený oboma svetovými vojnami; proti prvej sa postavil, zatiaľ čo druhá ho zlomila a viedla k jeho samovražde. Vo svojej literárnej činnosti neúnavne obhajoval právo na uznanie prirodzenosti človeka a odmietal pokrytectvo. Silne ovplyvnený Freudovou psychoanalýzou, zobrazoval postavy zmietané vášňami, od historických osobností po obyčajných ľudí. Po emigrácii do Spojeného kráľovstva a neskôr do Brazílie sa jeho život skončil tragicky, keď sa dozvedel o ničení kultúrnych hodnôt nacistami. V jeho románe je príbeh dievčiny, ktorá z monotónneho života v malej obci preniká do veľkomestskej smotánky, kde sa stáva krásavica obletovaná majetnými vrstovníkmi. Jej "opojenie z premeny" však netrvá dlho. Dielo je plné kontrastov, stereotypov a boja o priazeň, pričom dokonale vystihuje vnútorné prázdno, ktoré po vojne zasiahlo premýšľajúcich ľudí. Písané začiatkom tridsiatych rokov, dielo vyšlo až posmrtne v roku 1982, keď autorovi bránila v práci ekonomická a politická situácia v Európe.

Námet legendárnej novely slávneho ruského spisovateľa Alexandra Solženicyna, ktorý ako prvý v bývalom Sovietskom zväze začal zobrazovať hrôzy stalinizmu, vznikol v Ekibastuzskom pracovnom tábore v zime 1950 – 1951. Hlavnú postavu Ivana Denisoviča autor vytvoril podľa vojaka Šuchova, s ktorým bojoval v druhej svetovej vojne, a na základe vlastných skúseností v tábore, kde pracoval ako murár.