Crébillon ml., francúzsky prozaik, sa preslávil svojimi satirickými románmi, ktoré často prenikavo komentovali morálku a spoločnosť svojej doby. Jeho diela, charakteristické bystrým vtipom a eleganciou, sa ponorili do zložitostí ľudských vzťahov a vášní. Hoci niekedy vyvolával kontroverzie kvôli svojim odvážnym témam, jeho písanie si zachováva nadčasovú príťažlivosť pre svoju psychologickú hĺbku a literárnu zručnosť. Crébillon zanechal nezmazateľnú stopu vo francúzskej literatúre 18. storočia.
Der Sultan Shah-Baham schlägt vor, dass jeder reihum eine Geschichte erzählt. Der junge Höfling Amanzéi, ein talentierter Erzähler, berichtet von seiner Überzeugung an die Seelenwanderung und seiner Strafe, in ein Sofa gebannt zu sein. Seine Geschichten über ein junges Paar, das sich der Liebe hingibt, fesseln den Sultan und seine Gattin.
Nejúspěšnějším Crébillonův román je "Blouznění srdce a rozumu" (1736-1738). Sedmnáctiletý šlechtic Melcour v něm vypráví o svém vstupu do společnosti, o tápáních a nejistotách, které přitom prožívá. Touží poznat cit lásky v ryzí podobě, ale místo s citovostí se Melcour setkává jen s citovým chladem a hrou, místo s láskou s vypočítavostí, ješitností a cynismem. Crébillon tak nepřímo soudí svou společnost jako svět bez budoucnosti . který si svou zahálčivostí a rozkošnictvím připravuje vlastní zkázu. Náznakem pravé lásky, jež pro hrdinu zůstává neproniknutelným citem, je krásná Hortense, tvořící se svou neznámou společnicí dvojici jako vystřiženou z rokokové rytiny Watteauovy a v protikladu k Meilcourovu poblouznění citovým zmatkům obestřená melancholickou moudrostí a vyvážeností citu a rozumu.
Les Lettres de la Marquise de M *** au Comte de R *** est un roman épistolaire d'un écrivain de vingt-cinq ans, mettant en avant uniquement les lettres d'une femme. Mariée contre son gré, la marquise explore les diverses facettes d'une passion qui devient le cœur de son existence. Le récit oscille entre la comédie sentimentale et des tonalités tragiques, illustrant toute la complexité de l'amour à travers une héroïne habile à mettre en scène ses émotions. Bien qu'elle soit consciente des dangers de sa situation, son savoir est impuissant face à la force de sa passion, où la raison ne peut rien. L'œuvre, allant du réjouissant au terrible, offre des moments rares où l'émotion se mêle à la conscience de l'artifice. La qualité littéraire, la maîtrise du style et la profondeur de l'œuvre font des Lettres de la Marquise l'un des chefs-d'œuvre des Lumières. Crébillon fils (1704-1777), dont la vie est intimement liée à son œuvre, a fréquenté les salons et les coulisses de son époque, s'inspirant de cette expérience pour dépeindre la société avec un regard critique. Accusé de libertinage, il est emprisonné à la Bastille avant de devenir Censeur royal. Ses romans marquants incluent Les égarements du cœur et de l'esprit (1738) et Le Sopha (1742).
