Autobiografická kniha B. Uhse, napsaná v roce 1935 a vydaná v emigraci v Paříži a Moskvě. Autor, "jeden z těch, kdo se oprostili od nacionálně socialistického žoldáctví a postavili se jako vojáci do řad bojujícího dělnictva, podává ve své kronice zprávu o družině, která Hitlerovi pomohlado sedla a byla jím přejata" (E.E. Kisch).
Na příběhu hrdinství, obětavosti a politické i národní uvědomělosti čtyř německých výsadkářů, tří mužů a jedné ženy, kteří se tajně vrátili do vlasti po porážce německé armády u Stalingradu a zaktivizovali práci ilegálního hnutí. Je zde dokumentováno úsilí pokrokových Němců o svržení nacistické tyranie a utvoření svobodného, socialistického Německa.
Román zobrazuje dvě ideově odlišné tváře Německa v letech 1935-1937, kdy jak na domácí půdě, tak zejména ve Španělsku stáli proti sobě Němci rozdělení světovým názorem, nacisté a komunisté. Samolibý, ctižádostivý poručík Bertram, který byl ve vlasti vychováván v nacistické ideologii a který přišel do Španělska bojovat za zájmy fašismu, se v průběhu bojů přerozuje a staví se na správnou stranu barikády.
Povídka, jedno z posledních dokončených děl německého spisovatele (1904-1963), zachycuje úsek ze života pokrokového mexického malíře Diega Marii de Rivery (1886-1957). Rozvíjí se kolem skandálu vyvolaného umělcovou nástěnnou freskou Nedělní snění v Alamedě v hotelu pro cizince v hlavním městě Mexika a kolem boje pokrokových umělců a dělníků proti jejímu odstranění žádanému církví.
Neuausgabe in 12 Bänden, herausgegeben von Uhse und Kisch, fortgeführt von Hofmann und Polacek. Komplett in Kassette.
