Josef Dobrovský Knihy

Stať, v originále nazvaná Geschichte der böhmischen Pikarden und Adamiten, vyšlá původně v Aktech Královské české společnosti nauk, vyšlá samostatně k 150. výročí autorova úmrtí. Jedná se o vyvrácení dvou dobových iluzí - že východočeští blouznivci (marokáni, nebo také děti čistého živého), jsou deisté ve smyslu deismu Voltairova, Lessingova a Herderova; a o iluzi, že tito, stejně jako kdysi čeští bratří, mají něco společného s adamitskými orgiemi. Ústřední tezí je to, že čeští pikarti nemají nic společného s Pikardií, ale s beghardy a že adamité nemají s opravdovým pikartstvím a s jednotou českých bratří nic společného. S předmluvou Františka Palackého, poznámkami autora a doslovem překladatele.

Prvý pokus o periodisaci českého literárního vývoje, pokus o určení jeho jednotlivých etap, o vystopování jeho vnitřní souvislosti dobové a společenské. Úvodní studii napsal Dr Benjamin Jedlička. (nakl. anotace)

Kritické vydání Dobrovského díla z r. 1804 s rukopisnými doplňky, které Dobrovský sám připravoval pro nové vydání, dále rukopisnými doplňky Václava Hanky a Františka Novotného a tištěnými doplňky I.V. Šimka. Publikaci uvádí obsáhlá studie o vzniku a významu Dobrovského práce a otázkách souvisících a doplňuje ji obšírný poznámkový aparát.

Výbor z díla Josefa Dobrovského, který byl vydán ku příležitosti dvoustého výročí jeho narozenin. Výbor uspořádal, německé originály přeložil, české texty k vydání připravil, úvod, vysvětlivky a doslov napsal Dr Benjamin Jedlička.

Výbor z díla Josefa Dobrovského, který byl vydán ku příležitosti dvoustého výročí jeho narozenin. Výbor uspořádal, německé originály přeložil, české texty k vydání připravil, úvod, vysvětlivky a doslov napsal Dr Benjamin Jedlička.

Kniha přináší ukázky z Dobrovského činnosti na poli teologie a církevní historie. Vedle úvodů literárně historických, zaměřených k duchovnímu a náboženskému odkazu J. Dobrovského, nalezne čtenář v knize pět z význačných Dobrovského prací: Pražský zlomek evangelia Markova (1778), Disertaci o hebrejských znacích písma (1783), Historickou rozpravu o bezženství kněžském v Čechách (1787), Přednášky o praktickém křesťanství (1787 až 1790) a Cyrila a Metoděje, apoštoly Slovanů (1823).

Dobrovský's groundbreaking work on the Old Church Slavonic language is a must-read for linguists and scholars of Eastern European history. With detailed analysis of grammar, vocabulary, and syntax, Dobrovský offers a comprehensive resource for understanding this important dialect and its role in shaping Slavic culture.

\"Wenn gleich andere Sprachen ältere geschriebene Denkmale aufzuweisen haben, als die Slawische, so kann ihr deshalb ein gleiches Alter nicht abgesprochen werden. Da sich die Schreibekunst in älteren Zeiten nur allmählich verbreiten konnte, so mußte die Sprache eines ganz eigenen Volksstammes tausend Jahre geredet worden sein, ehe man Anlaß fand, sie zu schreiben. Dies ist der Fall mit der slawonischen Sprache, deren Ursprung man eben so wenig historisch nachweisen kann, als einer jeden andern sogenannten Muttersprache. Der griechische Geschichtsschreiber Prokop wußte von der Sprache der Slawinen und Anten nichts anders zu sagen, als daß sie sehr barbarisch wäre. Damit wollte er ebenen nicht sagen, die slawonische Sprache sei nicht so gebildet, biegsam und wohlklingend als die griechische, sondern sie sei dem Griechen unverständlich, etwa in dem Sinne, in welchem Stolberg von der Sprache der Wenden in Krain sagte, daß sie den Deutschen völlig unverständlich sei.\" [...] Das vorliegende Werk beschreibt ausführlich die Geschichte der böhmischen Sprache und Literatur. Der Verlag der Wissenschaften verlegt historische Literatur bekannter und unbekannter wissenschaftlicher Autoren. Dem interessierten Leser werden so teilweise längst nicht mehr verlegte Werke wieder zugängig gemacht. Das vorliegende Buch ist ein unveränderter Nachdruck der historischen Originalausgabe von 1818.