Guillaume Apollinaire Knihy

Publikácia ONESKORENÉ VINOBRANIE je tak trochu výnimočná preto, lebo výber textov a ich redakcia sú poznačené dosť subjektívnymi kritériami. Zostavovateľ do nej zaradil texty autorov, ku ktorým má osobitý vzťah, od ktorých sa učil a ku ktorým sa s väčšou či menšou intenzitou v priebehu svojej umeleckej aktivity vracal. Paul Verlaine, Jean Arthur Rimbaud, Filippo Tommaso Marinetti, Guillaume Apollinaire, Tristan Tzara, Paul Eluard či André Breton (hoci ten v prítomnom výbore zastúpený nie je) predstavujú pre Ivana Mojíka, autora niekoľkých básnických zbierok, koncentrát tých úsilí a snáh, o ktoré sa moderná európska lyrika v minulom období usilovala. Ivan Mojík prebásňoval ich texty z doslovných prekladov svojej ženy Drahomíry Mojíkovej, ktorá bola za svojho života jeho neoceniteľnou spolupracovníčkou a tlmočníčkou. Aj preto je kniha venovaná jej pamiatke.

Výber z poézie známeho francúzskeho básnika. Zbierka obsahuje výber z Alkoholov (1913) a Kaligramov.

Pri tomto výbere z Apollinairovej tvorby sa Ľubomír Feldek inšpiroval zbierkou Oeuvres poétiques (Éditions Gallimard, 1965). Z väčšej časti doň zahrnul nové básne, ktoré v slovenskom preklade ešte nevyšli, a revidoval tie, čo už publikované boli ako súčasť iných výberov. Zbierka obsahuje Apollinairove básnické cykly Zvieratník alebo Orfeov sprievod; Je; Alkoholy; Melancholický sliedič; Básne pre Lou; Básne pre Madeleine; Vitam Impendere Amori; Kalligramy, Básne mieru a vojny. Básnický výber obohacuje nielen preklad autorovej poslednej posmrtne vydanej hry Farba doby, ale aj bohatý obrazový materiál. Súčasťou knihe je krátka edičná poznámka prekladateľa a kalendárium.

Soubor básnických próz s výraznými autobiografickými prvky.

Svazek obsahuje výbor z autorovy intimní a milostné poezie.

Teprve v 90. letech minulého století poprvé vyšel soukromý deník proslulého zakladatele francouzské moderní poezie Guillauma Apollinaira, který si básník s určitými přestávkami vedl po dvacet let – od roku 1898 až do své smrti v roce 1918. Je třeba říci, že tyto texty zcela nenaplňují to, co rozumíme pod pojmem deník. Mnohem spíše je lze charakterizovat jako nahlédnutí do autorovy tvůrčí dílny. Apollinaire zde zachycoval situace, ke kterým se chtěl posléze vrátit. Ale i tak tu naleznete např. záznam o jeho seznámení s Alfredem Jarrym na prvním večírku časopisu La Plume, verše na sousedku z domu, kde bydlel, zmínku o autorově vyloučení ze střední školy v r. 1897 v Cannes či zápisky o vlastní svatbě. Defiluje tu celá řada známých jmen, které dnes již patří k legendám nejen francouzského, ale i světového umění – Pablo Picasso, Henri Matisse, Rachilde, Henri de Régnier, Paul Fort a další. Vydání deníku bránila vdova po básníkovi, „krásná rusovláska“ Jacqueline Kolbová, proto vyšel až po řadě desetiletí od autorovy smrti. Českým čtenářům se tento biografický skvost dostává do rukou vůbec poprvé v překladu Jany Podhorské a se znamenitým úvodním esejem Aleše Pohorského.

Básnická sbírka Gillauma Apollinaira Alkoholy (1913) se stala mezníkem ve vývoji francouzské poezie a vytyčila cestu modernímu umění, které vycházelo z nové skutečnosti a z nových životních pocitů na přelomu 19. a 20. století. Apollinaire ve svých básních spojil tradici francouzských šansonů, německých romantických písní a okultní inspirace. Náš výběr obsahuje i snad nejznámější autorovu báseň Pásmo, která ovlivnila celou řadu umělců, u nás např. J. Wolkera, V. Nezvala či K. Biebla.