Dagmar Lieblová Knihy

How does the blue mold get into Gorgonzola? Where did ice cream come from, in the days before refrigerators? What is there to tell about the wine of Piedmont? How are tomato preserves made? How does one recognize a genuine balsamic vinegar? What are the marks of quality that help to distinguish genuine products from imitations? What food was eaten in ancient Rome, which specialties were served at court during the Middle Ages, and what culinary innovations accompanied the Renaissance? Culinaria Italy takes a look behind the scenes and answers these and many other questions of interest to lovers of Italian Cuisine

Po sedemdesiatich piatich rokoch od oslobodenia koncentračného tábora Osvienčim sa Dita Kraus, rodená Polachová, rozhodla napísať knihu spomienok na svoj život. Narodená v rodine pražských židovských intelektuálov, prežila šťastné detstvo plné kamarátov, až kým nenarazila na papier so slovami: „Si Židovka.“ Po vyhlásení Protektorátu Čechy a Morava začali platiť zákony, ktoré vylučovali židovské obyvateľstvo zo spoločnosti. Ako trinásťročnú ju deportovali s rodičmi do geta v Terezíne a neskôr do Osvienčimu, kde jej otec zomrel. Dita a jej matka prešli selekciou doktora Mengeleho a boli poslané na nútené práce do Nemecka. Krátko pred koncom vojny sa dostali do koncentračného tábora Bergen-Belsen, kde sa dočkali oslobodenia. Po vojne sa Dita vydala za Otta Krausa a opisuje povojnovú situáciu v Československu, zasiahnutú februárovými udalosťami v roku 1948, ktoré viedli k ich emigrácii do Izraela s ročným synom. Ich nový život bol slobodný, ale plný výziev, ako zabezpečenie rodiny, hľadanie zamestnania, choroby a nakoniec aj smrť najbližších.

Rakouský lékař vypráví o svých zkušenostech s léčivými účinky bylin z deštného pralesa, zvláště o protirakovinných účincích pralesního bylinného čaje.

Ve svých pamětech se Joseph Rudolph zabývá historií své rodiny i vlastními životními zkušenostmi od dětství a mládí až po dospělost. Popisuje systém školství i výuku na tehdejším gymnáziu, organizaci soudů i požitky tehdejších úředníků. Důležité a zajímavé jsou ovšem jeho vzpomínky na život na Pražském hradě kolem poloviny 19. století. Rovněž se podrobně věnuje některým významným událostem, např. pobytu francouzského krále Karla X. či korunovaci císaře Ferdinanda za českého krále. Zevrubně líčí události roku 1848 v Praze. Kromě historických postřehů se kriticky zamýšlí nad společností 19. století, zejména ve srovnání se stoletím předcházejícím.

Praxisnahe Vorschläge für die Konfliktregelung in der Paarbeziehung.

Vzpomínky překladatelky a dlouholeté předsedkyně sdružení Terezínská iniciativa. Dagmar Lieblová se narodila do asimilované židovské rodiny. Ničím nerušený rodinný život, finanční zajištění a jako kulisa Kutná Hora, poklidné středočeské město prodchnuté historií a vzácnou středověkou architekturou. To vše se zdálo být jistotou i do budoucna. Koncem třicátých let však politické události dostaly rychlý spád: nacistická okupace znamená pro Židy stále větší diskriminaci, ztrátu majetku, ponižování, tíživé otázky, co přinesou příští dny. Následuje deportace do terezínského ghetta a posléze tzv. rodinného tábora ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Birkenau v okupovaném Polsku. Zde Dagmar, zdaleka ne dospělá, ztratí celou svou rodinu, ale ona samotná přežije. Čekají ji ještě další útrapy v pracovních táborech a také složitý poválečný návrat do normálního života, ve kterém dokázala pozoruhodně uspět.

Druhé, upravené vydání vzpomínkové knihy, kterou na základě rozhovorů s překladatelkou a dlouholetou předsedkyní Terezínské iniciativy Dagmar Lieblovou napsal Marek Lauermann. Oživuje v ní vzpomínky na dětství, rodinu, předválečnou kutnohorskou židovskou komunitu, zachycuje však i hrůzy koncentračních táborů, návrat domů i sílu a odhodlání pokračovat a usilovat o to, aby nikdy nebylo zapomenuto.

Dokumentační a faktografické dílo zaměřené na fungování poštovních služeb pro židovské obyvatelstvo v Protektorátu Čechy a Morava, organizaci pošty v ghettu Terezín a pravidel pro její přijímání a odesílání. Knihu doplňuje katalog filatelistického materiálu. Text je trojjazyčný - český, německý a anglický. Kapitoly: Pošta a židovské obyvatelstvo v Protektorátu Čechy a Morava, Pošta v ghettu Terezín, Pravidla balíkového styku s ghettem, Připouštěcí známky pro balíky a balíčky do ghetta, Katalog filatelistického materiálu se vztahem ke ghettu Terezín.